elektronkový zesilovač

Zpráva

jakubrosler · #1 Příspěvek od **jakubrosler** » 17 úno 2010, 17:23

Postavil jsem tento elektronkový zesilovač:

http://www.danyk.wz.cz/elzes.html

Protože jsem potřeboval vyvážení kanálů, zapojil jsem ještě mezi potenciometr hlasitosti a oddělovací kondenzátor potenciometr 50k/N, samozřejmě na každé straně opačně. Na anody koncových pentod je připojeno řízení magických ok EM84.
Pokud natočím potenciometr vyvážení do jednoho z krajů, hraje mi daný kanál v pořádku. Pokud ho ale dám zhruba do prostřední třetiny, ztlumí se to a z obou reproduktorů se začne ozývat slabý šum a praskání. Pásky magických ok se spojí. Šum ještě zesílí, když natočím potenciometr hlasitosti do zhruba třetí čtvrtiny.
Může mi, prosím, někdo poradit, případně navrhnout lepší řešení řešení rozvážení? Děkuji moc za odpověď

#2 Příspěvek od **Sendyx** » 17 úno 2010, 18:26

Kmitá ti to.

jakubrosler · #3 Příspěvek od **jakubrosler** » 17 úno 2010, 18:36

A co s tím mám dělat? Je to můj první elektronkový zesilovač, nejsem v tomto směru příliš zkušený.

#4 Příspěvek od **Bernard** » 17 úno 2010, 19:10

Mohl bys zkusit zmenšit anodové odpory triod ze 100 kΩ na 50 kΩ a přidat lineární potenciometr 100 kΩ. Na jeho krajní vývody připojíš konce těch 50 kΩ odporů a střed na RC filtr anodového napětí. Ve střední poloze se tedy nic nezmění proti původním hodnotám, otáčením se bude jeden anodový odpor zmenšovat a druhý o stejnou hodnotu zvětšovat, a s tím i zesílení.
Nikdy jsem něco takového nestavěl, tak to dávám na posouzení specialistům fóra. :wink:

ZdenekHQ · #5 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 17 úno 2010, 20:01

Ten elyt na dřevěné krabici mě připomíná jeden z "válečků" ze hry "Vyděržaj, pijoněr !" aneb starý induktor, kterým mě zoceloval děda...

milan222 · #6 Příspěvek od **milan222** » 17 úno 2010, 21:07

jakubrosler píše:A co s tím mám dělat? Je to můj první elektronkový zesilovač, nejsem v tomto směru příliš zkušený.

nevim to jiste, ale na primar vystupaku se daval kondik 2k7, to byla pry ochrana proti kmitum. jeden amater, ktery mel to radio poezia predemnou, ten kondik dal z anody na zem. onm se prorazil a z radia stoupal dym skvariciho se vystupaku a sitaku. vzdy kdyz tu poezii vidim, tak si vzpomenu na Michala Davida- my mame prima rodice. akorad sem to upravil: kdyz se z radia vyvali sloup dymu, tusi ze mame zkousky z parafinu...

Dratak · #7 Příspěvek od **Dratak** » 17 úno 2010, 23:33

Takové vrabčí hnízdo co je na tom obrázku musí kmitat úplně neomylně. Elektronky pracují na vysokých impedancích, proto jsou zapojení s nimi podstatně náchylnější na kmitání. Popisuješ že odebíráš budicí napětí pro řízení EM84 z anody pentody a právě tady bych začal. Odpoj to těsně u pentody a nech připojen jen výstupák-mám za to že to kmitat přestane. Na anodě pentody je za provozu signálové napětí řádově desítek V při budicím napětí cca 300mV do G1 triody a navíc ve stejné fázi jako na vstupu triody. Pak stačí, aby se vývod od anody k výstupáku či k usměrňovači pro EM84 připletl do blízkosti vstupních obvodů a je vymalováno.

1. Žádné vrabčí hnízdo ani dřevěnou bedýnku. Šasi si udělej z plechu, není to takový problém. Vývody součástek zkrať a připájej na očka objímky, event. si dokup pájecí lištu s očky pro další spoje. Šasi zajistí i uzemnění pláště vstupních potenciometrů, které je nezbytné.

2. Všechny uzemněné vývody, které patří k jedné elektronce spoj do jednoho bodu na objímce-nýtek uprostřed-nastrkáš tam všechny vývody a pak nýtek zaplníš cínem-a odsud jedním vodičem nejkratší cestou na pájecí očko pod šroubkem objímky na šasi.

3. Spoje povedeš pod šasi-dej tedy výstupák nahoru a dál od vstupních potenciometrů, abys omezil zpětnou vazbu do vstupu.

4. Vstup až k vstupnímu kondenzátoru v mřížce triody veď kvalitně opleteným stíněným kablíkem (RG174), který uzemníš do společného bodu na patici elektronky, přizemníš přes něj studený konec potenciometru a ukončíš na zemní dutince vstupního konektoru. Nikde jinde už to neuzemňuj-uděláš zemní smyčku. Pokud použiješ na vstup CINCHe, kup izolované od kostry (prodává je GES). Pokud použiješ pětikolík, není co řešit.

5. Stejně tak i výstup z anody pentody na výstupák. Na malou vzdálenost (několik cm) stačí kroucený pár, jeden drát plus anodového napětí a druhý anoda pentody. V případě větší délky použij opět stíněný kabel, kterým povedeš pouze vývod od anody k výstupáku. U elky opletení přizemni a na druhém konci nech ve vzduchu (zaizoluj). Plus přivedeš samostatným vodičem. To se dělá ne proto, aby se sem něco nenakmitalo, ale právě obráceně-abys odstínil elektrické pole kolem vodiče a omezil tak nežádoucí vazbu odsud do vstupu.

6. Síťový a výstupní transformátor musí mít jádra kolmo na sebe-jinak dojde vlivem rozptylového magnetického pole síťového trafa k indukování napětí ve výstupáku. Reprák pak bude slabě bručet dokonce tehdy, když elektronku necháš úplně venku. Síťové trafo samozřejmě co nejdál od vstupu.

7. Pokud možno se úplně vyhni vedení síťového rozvodu a střídavé strany anodového napětí uvnitř šasi (ne nadarmo bývala usměrňovací elektronka často přímo na trafu). Do obvodů v šasi veď až usměrněné napětí. Pokud se tomu nemůžeš vyhnout, musí být usměrňovačka úplně na druhé straně šasi než vstupní obvody a dobré je na spoje od trafa na její anody použít opět stíněný kabel (Tesla tohle použila třeba v přijímači Dirigent).

8. Žhavení veď dvojicí zkroucených vodičů 0,8mm a uzemnění proveď přes 100R trimr (kraje na žhavení, běžec na šasi). Ten pak nastavíš na co nejmenší brum.

9. Sniž vstupní impedanci-zruš elektronové předpětí triody (odpor 4M7 nahraď cca 470K) a do katody triody dej odpor takový, aby na něm průtokem katodového proudu vzniklo předepsané mřížkové předpětí. Kvůli střídavé složce katodového proudu ho můžeš překlenout ellytem cca 50uF. Pokud sem neplánuješ zavést z výstupáku zápornou zpětnou vazbu. Ona už tam jedna je-nepřeklenutý katodový odpor u pentody. Tu naopak můžeš zrušit doplněním katodového ellytu. To už jsou tipy na laborování.

10. Dělič a usměrňovač pro EM84 dej pokud možno co nejblíže k pentodě, opět aby ses vyhnul vedení signálového napětí o úrovni několika desítek V dlouhým drátem (který vyzařuje a pak to zakmitává do vstupu). Pokud to jinak nejde, použij stíněný kabel.

Omyl je používat sem elky PCL/ECL84 a PCL/ECL85. Ty jsou určeny jinam. Vhodné jsou PCL/ECL82 a PCL/ECL86. 82 můžeš krmit anodovým napětím cca 200V, 86 cca 250V. Pozor na katodový odpor pentody-ten musíš pro 82 úměrně zvětšit, ECL/PCL82 potřebuje větší záporné předpětí G1. Nejlepší je ECL86, ale o ty je bída, spíš seženeš dobrou ECL82. PCL82 i PCL86 je všude plno, jen si musíš dořešit žhavení.

Nic jiného mě už celkem nenapadá.

milan222 · #8 Příspěvek od **milan222** » 18 úno 2010, 11:30

>dratak
Diky, moc mi to pomuze pri dalsi stavbe

Netřeba sáhodlouze citovat. ZdenekHQ

jakubrosler · #9 Příspěvek od **jakubrosler** » 18 úno 2010, 17:02

Děkuji moc, stačilo jen jako všechny signálové vodiče včetně toho mezi anodou a výstupním trafem použít stíněné vodiče.

FERYACT · #10 Příspěvek od **FERYACT** » 21 úno 2010, 17:50

Pamatuj si že na vstupu je nejnižší úroven signálu tudíž velmi časté místo
nakmitání cizího napětí.Nejenom stíněné kabely,odstínit i odpory a kondensátory.To se ale špatně dělá v krabici od "vixu".Další problém může vzniknout že levý kanál bude prosakovat do pravého a naopak.
Ve vrabčím hnizdu vzniknou samé problémy."Hezké" zapojení je vždy
spíše dobře funkční.

JirkaRCK · #11 Příspěvek od **JirkaRCK** » 30 srp 2010, 15:10

Zdravím, taky se tento zesilovač chystám stavět a jsem spíš takový začátečník-konzument co zvládne konstrukci podle schématu. Můžu výše zmíněné schéma beze změny součástek použít i s elkami ECL86? Bude možné použít výstupák vykuchaný ze stejného rádia jako ECL bez dalších úprav?

Jak podle vás takovýto zesík může hrát - je to vyloženě krám na pobavení a poučení při konstrukci, nebo má pěkný zvuk a je vhodný i pro opravdový poslech?

Lukas-Peca · #12 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 30 srp 2010, 15:26

Radši obšlehni schéma koncového stupně z té Operety, budeš mít i míň práce se sháněním součástek.

JirkaRCK · #13 Příspěvek od **JirkaRCK** » 30 srp 2010, 15:36

No součástky z té operety jsem už stejně vyhodil :-)

Vybral jsem jenom trafa, lampy a dvojtej elektrolyt ze zdroje... Rádio bylo hrozně špinavé a poměrně velké a já jsem měl docela málo času, tak jsem vzal jen to nejhodnotnější a zbytek vyhodil... Kondenzátory mohly být stejně steřelé a ještě by pobouchaly...než je formátovat, tak dám raději pár stovek za kvalitní nové součástky...

...ale máte pravdu, že by to bylo docela jednoduché a téměř zaručeně funkční řešení... Problém je ještě v tom, že ve schématu Operety, které jsem vygooglil na internetu jsou kondenzátory označeny veličinami jako odpory (K, M)

#14 Příspěvek od **zdenoeddie** » 30 srp 2010, 16:11

K = nanofarady, nF
M = mikrofarady, uF

#15 Příspěvek od **Bernard** » 30 srp 2010, 16:12

JirkaRCK píše:... Problém je ještě v tom, že ve schématu Operety, které jsem vygooglil na internetu jsou kondenzátory označeny veličinami jako odpory (K, M)

V tom případě jak se u odporu násobí jednotka ohm, tak se u kondenzátoru násobí jednotka pikofarad:
Odpor 2K je 2 000 Ω; kondenzátor 2K je 2 000 pF = 2 nF
Odpor 3M je 3 000 000 Ω; kondenzátor 3M je 3 000 000 pF = 3 μF