Microphona

Zpráva

Milller · #1 Příspěvek od **Milller** » 19 pro 2009, 16:14

neaktuální

Lukas-Peca · #2 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 19 pro 2009, 16:45

Mikrofona MK203 z let 1934/35. Krásné a poměrně vzácné rádio. Kámoš ho má taky, ale v horším stavu. Toto je úplný TOP, jak z fabriky. Možná by to i hrálo, ale nedoporučuju to zkoušet bez kontroly. Co se ceny týče, záleží jestli to bereš ze sběratelského nebo tržního hlediska, ale na Aukru možná 4000,-.

#3 Příspěvek od **zdenoeddie** » 19 pro 2009, 16:55

to je hriech predat...

Mourek · #4 Příspěvek od **Mourek** » 19 pro 2009, 18:02

Nejsem sběratel, nemám prostor na sbírku, ale je to hezkej kousek, asi bych ho neprodal

Oldradio · #5 Příspěvek od **Oldradio** » 20 pro 2009, 16:39

Na Aukru by šlo odhadem max. za 1500,-. Ale je v pěkném stavu, rozhodně zachovat a držet v pokojových podmínkách.

Ještě k tomu štítku Pat. Lic. Za 1. republiky byla rozhlasová technika celosvětově dost silně svázána patenty, poku někdo chtěl vyrábět továrně rádio, ve kterém použil již někde publikované zapojení, které bylo samozřejmě patentově chráněno, musel si to nejdříve právně ošetřit. Takže průměrné rádio ve 30. letech mohlo obsahovat třeba 10 různých patentů a tou nálepkou bylo potvrzeno, že jsou všechny náležitě ošetřeny. Patentovými ochranami v radiotechnice se zabývala v ČSR zejména pražská advokátní kancelář Krešl a spol. jejichž nálepky Pat.lic. najdete hodně na předválečných Philipsch, vyráběných v továrně v Praze Hloubětíně, ale i jiných značkách.
Patentová ochrana se netýkala matérského bastlení, jen živnostenského podnikání. Např za 2. světové války byly v USA všechny patenty pozastaveny, aby se mohla rozjet válečná radiotechnická výroba a nebyla ničím omezována. Po válce se patentová ochrana opět obnovila, ale mezitím samozřejmě ničím nesvazovaný vývoj a výroba udělala obrovský skok vpřed.

bayjay · #6 Příspěvek od **bayjay** » 05 črc 2013, 19:18

Rád bych se zeptal znalých... dostala se mi do rukou M. Mk 203 a zřejmě ji už upravoval kutil. Moje otázka se hlavně týká odporu R6 který má mít podle schématu 5k, a však u mého jsem měl 2k5.. podle signie je velmi starý, a průměr 10mm (5mm vnitřní) a délky 64mm, což odpovídá relativně výkonnému odporu.
Chtěl bych se vás zeptat kolika wattový odpor je tam potřeba?

našel jsem odpory 4k7 a 270R/5W a ty bych dal do série aby se hodnota co nejblíže přibližovala, stačily by 5-Waťáky?

Děkuji všem za rady

Milan · #7 Příspěvek od **Milan** » 06 črc 2013, 18:49

Hodnota odporu R6 nemá podstaný vliv na funkci přístroje.Ve schematu je uvedena 5 kΩ,ale může být,že z důvodu nějakého rozptylu jiných součástek osadili již ve výrobě ty 2k5.Co se týče zatížení odporu,
poteče přes něj do cca 15 mA max,takže vyhoví s rezervou 4k7 / 2W,
přidávat těch 270R je úplně zbytečné. Pokud jsi takový přijímač neoživoval,doporučuji vřele před zapnutím do sítě provést kontrolu podle servisního návodu Ing.Berana server radiohistoria.sk,protože pokud jej již někdo neopravil v nedávné době,můžeš čekat řadu problémů a vadných součástek.Ten odpor je proti tomu zcela nepodstatný.

bayjay · #8 Příspěvek od **bayjay** » 06 črc 2013, 22:09

Zmiňované dokumenty už jsem našel, a pořádně prostuduji. Mimo to jsem se odhodlal k repasi kondenzátorů, takže oživování brzdí pořízení axiálních TC2xx (TGL) svitků.

Ještě mne udivuje, ta malá velikost svitků z tehdejší doby, na to že je tam uvedeno maximální střídavé napětí 1500V !! ty dnešní svitky jsou určitě o mnoho větští aby byly na zmiňované napětí.
A však vybíral jsem s pohledem do schématů a ser.návodu, kondenzátory které by měli napěťově stačit (doufám), radši to sem rovnou napíši - C1 na 400V= (vstup mřížky, původně 1500Vstř), C2 na 100V= (ve schematu uvedeno 78V=), C3 na 400V (ve schematu však nenapsáno,.. stačí na těch 400V?) a C6 na 400V (původně 1500Vstř, mezi fází a kostrou, troufám si tvrdit že na těch 400V by to mělo stačit)

Díky Milane za info a za případné odpovědi (i jiným

Milan · #9 Příspěvek od **Milan** » 07 črc 2013, 00:27

Seč malinko znaven 4 hodinovým kláním v kulečníku spojenému s požitím ředěného etylalkoholu ti musím sdělit,že tvé úvahy nebudou zcela přesné.U volby napěťové odolnosti kondenzátorů zvaž prosím,že pokud nejsou elektronky nažhaveny,neteče jimi proud a tudíž napětí na anodách a g2 může dostoupit až někam k 350V ss.Také je třeba počítat s tím,že není žádná výjimečná situace mezielektrodový zkrat v elektronce,který může potrefit i g1. Takže bych ti doporučil na všech pozicích tohoto rádia kondenzátory na min.400 V ss, jako nejvýhodnější i cenově třeba TC 207 (p.Balek,Denkl,Neon atd).Ty spolehlivě vyhoví i jako vazební v obvodech anoda - g1 z hlediska izolačního odporu.Co se týče C6,tak na to prosím velký pozor -musíš hledat bezpečnostní kondenzátor označený jako Y1,tj. určený pro oddělení obvodů zvýšenou nebo dvojitou izolací a zkoušený na 8 kV špičkově.Já osobně,pokud nejde o přijímač bez síťového trafa ( Rytmusová řada ap.),v těchto případech použiji vždy třížilovou šňůru s vodičem PE na kostru,i když to nebude originál,protože nemohu spolehnout na izolační stav 80 let starého trafa ,chci-li rádio provozovat.
Pak stačí ten kond Y2,který je lépe sehnatelný.Nepodceň bezpečnost,pokud budeš přijímač i příležitostně používat,nebo někdo jiný,
viz např. EN na unikající proudy spotřebičů atd. Na této pozici rozhodně běžný kond na 400 V znamená hazard s životem či zdravím obsluhy !!

Lukas-Peca · #10 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 07 črc 2013, 08:50

To napětí udané na starých svitcích znamená napětí zkušební, ne provozní.

Ten C6 musí být opravdu bezpečnostní, pokud ho neseženeš, tak ho tam nedávej, bude to hrát i bez něj. C1 nech původní, ten vadný nebude, a když jo, tak se nic nezničí. C2 a C4 musí být aspoň na 400 V. Protože tak velkou hodnotu ve svitku asi neseženeš, můžeš tam dát elektrolyt.

Při oživování to nezapínej bez připojené budicí cívky, jinak to napětí dál poletí nahoru a může se něco zničit.