Za odvoz Rozostavany SAT

[milous2]

Opět se budu přít. Ten tuner měl dvě šířky,úzké a široké. Se středovou parabolou 90 cm ani ostatní družice nebyl problém pochytat v kvalitě Astry,která měla rezervu výkonu. Nehádám se, jen vzpomínám s ostatními "amatéry"

[Celeron]

Co si pamatuju já, tak pokud človíček sehnal třeba od mistra Voráčka vstupní díl, kterej něšuměl víc než 1,5dB, tak vlastní přijímač už nebyl takovej problém.
Plácání parabol z laminátu a jejich šopování hliníkem a výroba polarmountu a ozařovače s polarizátorem byla taková rukodílná kooperativní kovařina.
Rozhodně není pravda, že Astra vyřešila vše, právě naopak. Kanály na ní měly malej odstup a bastlený přijímače byly moc široký. Pamatuju že bez problémů chodil "maďar" z AR, něco těsně porevolučního s dvojtejma tesláckejma fetama taky z AR a pak něco strašně jednoduchýho s SO42P s názvem "Jugo". Všechno to šlo zprovoznit s voltmetrem a šroubovákem. Naproti tomu R-sat z Elektoru nikdo v mým okolí nezprovoznil a to ani stavebnici co si jeden nechal přivést z BRD.

[milous2]

Pan Vojta Voráček a Franta Svíčka si byli dost blízcí kámoši přes takovéto věcičky. Já zase s tím Fandou. No a když dostupnost tunerů Sharp (BSF .. a jiné typy) vytlačily amatérskou stavbu těchto "hraček". Zbývalo se věnovat stereo doprovodu vysílaných kanálů,nebo ovládání nap. syntézou a jiné vychytávky. To stereo s SO42 bylo vychytané do posledního tónu. Měl jsem nějaké repro od Videoton a ani zesilovač s IO 810 tomu neudělal ostudu. Kámoška co mě navštěvovala nemohla věřit vlastním uším,že takhle může hrát "spleť " drátků a součástek okolo. Hrálo to a to mě těšilo. Bylo to za pár babek,když člověk odečte konvertor. Jak píše celeron,paraboly z laminátu nestačily schnout na kopytě ze skleněného krytu letišťního reflektoru. Rukopisy schémat družicového přijímače z modrého AR a stereo modulu mám někde od F.Svíčky někde zahrabané. Fanda byl s autorama v tu dobu jedna ruka

[fredis]

Můj otec se na tom taky vyřádil, nakonec si vyrobil vlastní konstrukci a ta SL1452 měla proti 51 vizuálně jemnější šum, když byl slabší signál.

Ještě ji tady nekde mám.

Já se přiživil jen jako oživovač dekodérů Filmnetu z Elektoru, tenkrát za to byly pro studenta gymplu docela dobrý peníze a inženýři odkojení elektronkama to prostě nedali...

Ty dekodéry vyráběl i oživoval jistý pan Pl...č, pracující tehdy ve VAAZ v "rohlíku" . Možná ho budeš znát.

[sinclair]

Jojo. Vojtu pokládám za nesmírně schopného i kreativního člověka, ostatně prokazuje to dodnes.

[ZdenekHQ]

Opět se budu přít...

Já vím, čím to bude. Ono se k člověku, co to umí, většinou dostanou jen ty nepovedený kousky, aby je přivedl k životu. Pak má zkreslený pohled na věc.

[ZdenekHQ]

Jestli chcete někdo šopovanou laminátovou 120cm parabolu do sbírky, tak jednu mám na zahradě jako koupaliště pro ptáky. Další otec používá jako kryt ohniště...

[Celeron]

Jak píše celeron,paraboly z laminátu nestačily schnout na kopytě ze skleněného krytu letišťního reflektoru. Rukopisy schémat družicového přijímače z modrého AR a stereo modulu mám někde od F.Svíčky někde zahrabané.

Ho, ho, to já měl na 150 cm paraboly kopyto 50 mm tlustou skořepinu z betonu. Víš, jak jsme to kopyto vyrobili? V jedný místní fy jsme tajně za flašku v sobotu a neděli na karuselu (velkej soustruh) postavili základovou desku alá veliká europaleta. Na to základ z ořezaných desek polystyrénu, na něj napíchali hřebíkama rabici a na to naházeli beton. Místo kudly bylo v karuselu upnutý žebro paraboly a otáčením desky karuselu se vytvořil tvar. Druhej den se na to nastěrkoval nějakej Keratmel a znova vytočil tvar do hladka. V pondělí v 5 ráno se kopyto nabralo vidlema ještěrky a odvezlo na dvůr aby to nikdo neviděl. Tenkrát šlo ledasco ani jsem nebyl v tý fy zaměstnanej. Na ty paraboly jsem pak měl už za bolševika živnosťák pod Narodním výborem. Ičo mám od roku 1987 furt stejný, dost nízký, začíná 128.
A propo, není to stejnej Svíčka co taky dělal rádia pro modeláře?

[ZdenekHQ]

Pořád marně přemýšlím, kdy můj děda dovezl z NSR náš první satelitní konvertor. Šumový číslo snad 3.5dB. K tomu se musel vyrobit mechanickej polarizátor a ozařovač. Ale ono to tak nějak sedí se startem Astry v roce 1988, možná o chvílu dřív.

[Celeron]

No protože jsem s tím 1,5 dB konvoušem a Jugem chytal Eutelsat 1 F4 nebo F5 ještě před Astrou 1 tak bych řekl, že to přivezl o rok, dva dříve než píšeš.

[milous2]

Celeron napsal :
"A propo, není to stejnej Svíčka co taky dělal rádia pro modeláře?"
Ano, je to naprosto stejný pán.