Peltier na rouru od kamen

[kovar]

Prodává se i tohle.
http://www.dufakamna.cz/krbovy-ventilat ... 1-00-381-2

[EKKAR]

... Co víc potřebuješ?

Hromadu trpelivosti, vzhledem k tomu ze FE-KO termoclanek dava cca 5mV pri 100C

Tak je jasný, že jich musíš dát víc do série, abys dostal aspoň 1V, ale vzhledem k jejich minimálnímu vnitřnímu odporu ti dají zase velice slušnej proud - a tam to pak můžeš honit nahoru trafem, protože (mili)ampérů budeš mít na rozdávání ...

[termit256]

Ale nakonec proc ne. Minuly tyden jsem ve firme rozbehal starou bodovacku tak to z nudy muzu zkusit...

[EKKAR]

A inspirovat se můžeš fakt těma Rusákama - http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... 618#131618 termočlánky jsou pospojovaný v sérii a ty křídla toho "krejzlu" na cylindru jim dávají příslušnej tepelnej spád.

[microlan]

U těch termočlánků bude asi problém na studeném konci je tepelně spojit k chladiči a přitom aby to bylo nevodivé elektricky

[EKKAR]

Kolem studenýho konce to vyplníš tepelně vodivým silikonem ...

[Atlan]

To asi nebude vhodne ani nutne, bude stacit urobit deliacu stenu a ofukovat to vzduchom.

[microlan]

No to nebude moc velká plocha pro ochlazování

[Atlan]

Tak potom urobit ocko a na nego primontovat kusok plechu....

[microlan]

To by chtělo nějakou keramiku, která by tomu zároveň držela formu, ale stejně si nedovedu představit ten chumel ze stovek článků, měl jsem problém porovnat na ploše těch 10 peltierů

[EKKAR]

Právě že Peltier je placatej a teplo jím prochází kolmo na tu jeho plochu - jedna strana se ohřejvá, druhou musíš chladit, aby na vnitřních strukturách vzniknul tepelnej spád, kterej vybuzuje termoelektrickej jev. Naproti tomu kovovej termočlánek je v podstatě "véčko" ze dvou kousků drátu - třeba železo a konstantan. Ty se na jednom konci svaří bodovým svárem - to bude teplej konec. volný konce musíš umístit do chladnějšího prostředí - pak mezi nima naměříš termoelektrický napětí určený termoelektrickou konstantou těch dvou materiálů a rozdílem teplot delta té. Proud dodanej takovým termočlánkem pak určuje Ohmův zákon - proto může i jeden termočlánek dodat tolik proudu, že udrží přes elektromagnet přitaženou kotvičku bezpečnostního ventilu plynovýho hořáku - běžný "troubový pojistky" nejsou nic jinýho, než termočlánek kov-kov.

No a když si položíš mezi izolaci několik těch "véček" vedle sebe a elektricky jim spojíš ty studenější konce do série, jejich napětí se taky sečtou - výstupní proud bude odpovídajícím způsobem ovlivněnej taky (při N-termočláncích naroste napětí taky N-krát a i když vnitřní odpor se zvýší stejným násobkem, pokud zvenčí připojíš stejnou impedanci jako k jednomu termočlánku, bude výslednej proud víc ovlivněnej tou impedancí, která bude menší). Hlavní starostí by mělo bejt vyvarovat se zkratů mezi jednotlivýma TČ - výslednej výkon pak překvapí, pokud docílíš zajímavýho tepelnýho spádu mezi horkýma a studenýma koncema (jde zajistit například vodou - opláštit termočlánky vodním pláštěm, kterej může zároveň fungovat i jako tepelnej výměník pro ohřev právě tý vody, pak studený konce nebudou nikdy na teplotě vyšší než 373K podle absolutní stupnice - minimálně do doby, než se z výměníku vyvaří všecka voda), můžeš mít mezi koncema klidně i 300-400K tepelnýho spádu a to už nějakej výkon poskytne ...

[Hill]

...při N-termočláncích naroste napětí taky N-krát a i když vnitřní odpor se zvýší stejným násobkem, pokud zvenčí připojíš stejnou impedanci jako k jednomu termočlánku, bude výslednej proud víc ovlivněnej tou impedancí, která bude menší...

Proud bude přece ovlivněný součtem všech sériově spojených odporů, součtem napětí sériově spojených termočlánků a panem Ohmem..

[EKKAR]

Jistě, Jardo - ale já popisuju případ, kdy na jedný straně máš součet vnitřních imprdelancí všech v sérii spojenejch TČ - ten roste lineárně násobkem s počtem spojenejch TČ - a na druhý straně máš zatěžovací imprdelanci, která se naopak vůbec měnit nemusí. A podle pana Jirky Šimona Óma má na proud v obvodu VĚTŠÍ VLIV MENŠÍ IMPRDELANCE = pokud ta zatěžovací bude menší než součet vnitřních odporů TČ, bude proud spíš určovanej tou zátěží než zdrojem ... Takhle jsem to myslel - samozřejmě pokud budeš navyšovat imprdelanci zátěže rovnoměrně s nárůstem počtu zapojenejch TČ, tak se proud měnit nebude = ale ve všech situacích je pořád určenej jen panem Ohmem ...

[lesana87]

A podle pana Jirky Šimona Óma má na proud v obvodu VĚTŠÍ VLIV MENŠÍ IMPRDELANCE = pokud ta zatěžovací bude menší než součet vnitřních odporů TČ, bude proud spíš určovanej tou zátěží než zdrojem ...

Zase meleš kraviny, proud v obvodu je víc omezenej tou větší impedancí, proč se asi můžou většinou zanedbávat vodiče v obvodu? No protože mají mnohem menší impedanci než ostatní impedance v obvodu. Když budeš zvyšovat impedanci zdroje tak, že bude o dost větší, než impedance zátěže, tak se ten zdroj začne podobat spíš zdroji proudu a u zdroje proudu není proud určený zátěží. Hlavně že jseš rádoby vtipnej.

[Hill]

Pořád nechápu tu impedanci, když jde o stejnosměrný obvod, v němž se při průtoku proudu napětí rozdělí v poměru odporů.
Logicky, jestli na termočlánku typu J vznikne spádem teplot 200°C napětí 10 mV a nedostaneš se i se spoji pod 10 mΩ, pak při zátěži proudem 500 mA už bude svorkové napětí poloviční, protože polovina zůstane na sériové kombinaci odporu termočlánku a spojů.
Pak nezbývá, než zvýšit teplotní spád, tedy i množství dodávaného tepla, protože teplo se nejen spotřebovává na výrobu elektrické energie, ale hlavně se odvádí i těmi termočlánky na jejich studený konec, samozřejmě tím víc, čím vyšší je teplotní gradient, a čím více článků tu baterii tvoří.

Dál už je to jen otázka volby počtu článků podle požadovaného napětí, kterého je třeba raději více, než méně, už jen kvůli ztrátám v měničí.