Tesla AUJ 635
Moderátor: Moderátoři
Samozřejmě, opakovaně používat by to nešlo. Já jsem to použil na jednorázové připojení, abych nemusel pájet. Připravil jsem jeden kus AUJ 635 (moje verze má ale více sekundárních vinutí na ST a chybí tam tedy velké ZD) na ozvučování basové kytary. Mám to s úpravami, abych mohl vypustit výstupní transformátor. Udělal jsem i skříňku ve stylu Tesla Disco, akorát nemohu sehnat kus Al plechu abych vyrobil čelní štítek.
To máš verzi, někdy označovanou AUJ636, ale nebylo to tak označený vždycky.
Jako AUJ636 byly totiž označované i "normální AUJ635", které měly na síťovém konektoru navíc jen vyvedené další pomocné napětí pro relé.
Ta úprava obvodu předpětí, kterou máš Ty /pomocná vinutí na ST, samostatné usměrňovače a zdroje předpětí pro každý koncový tranzistor zvlášť/ byla doslova na poslední chvíli, protože zkreslení i poruchovost klasických AUJ635 bylo jednak už neúnosné a jednak nebyla vývojově dokončená AUJ637. Jenže bylo potřeba něco nacpat do prvních rámů 4. generace. Do prvních několika desítek rámů i ústředen šly právě takto upravené konce, celkem dost těchto "AUJ636" skončilo i v ústřednách AUA230, něco i v rámech 10x100W se spínači, označovaných jako AUC2102.
Poznají se jednak podle absence ZD i velkých drátových odporů, sluchem podle nepostřehnutelného zkreslení.
A některý je poznali i podle toho, že když prohodili desku budiče ze standardního AUJ635, tak shořela na prach
Jako AUJ636 byly totiž označované i "normální AUJ635", které měly na síťovém konektoru navíc jen vyvedené další pomocné napětí pro relé.
Ta úprava obvodu předpětí, kterou máš Ty /pomocná vinutí na ST, samostatné usměrňovače a zdroje předpětí pro každý koncový tranzistor zvlášť/ byla doslova na poslední chvíli, protože zkreslení i poruchovost klasických AUJ635 bylo jednak už neúnosné a jednak nebyla vývojově dokončená AUJ637. Jenže bylo potřeba něco nacpat do prvních rámů 4. generace. Do prvních několika desítek rámů i ústředen šly právě takto upravené konce, celkem dost těchto "AUJ636" skončilo i v ústřednách AUA230, něco i v rámech 10x100W se spínači, označovaných jako AUC2102.
Poznají se jednak podle absence ZD i velkých drátových odporů, sluchem podle nepostřehnutelného zkreslení.
A některý je poznali i podle toho, že když prohodili desku budiče ze standardního AUJ635, tak shořela na prach
Je celkem zajímavej i fakt, že oficiálně to skutečné schéma těchto konců existuje jen v několika málo kopiích, protože do průvodní dokumentace dávali ze setrvačnosti pořád klasickou AUJ635. Mám to schéma kvůli tehdejšímu servisu neoficiálně přímo z Vráblí, taková škaredá océ kopie, museli jsme si to tam vyzvednout, protože v žádné servisní dokumentaci to oficiálně nebylo. Tyhle konce byly i poměrně málo poruchové. Pokud už, tak věci jen mechanického charakteru, anebo tradiční vrábelský studeňáky, ten podnik jima byl úplně pověstný.
Kolikrát jedno nešikovný drcnutí zboku vyřadilo celou ústřednu z provozu
Za celou dobu, co jsem se s nima potkával v provozu, se v nich měnilo jen opravdu velmi málo KD503, netrpěly tam tolik průrazama, jako v klasické AUJ635 a mimo to odcházely typicky jen 5G/50, plus občas uhnilá KFka a BC177 v budiči a ochraně.
Proti AUJ635 mají tu velkou výhodu, že když se z nějakého důvodu ztratí předpětí třeba jednoho koncáku, mohou nouzově dojet dál bez větší újmy na srozumitelnosti.
U klasického zapojení AUJ635 je ten konec při ztrátě předpětí kvůli obrovskýmu zkreslení dále nepoužitelnej, ale tady u této úpravy, když vypadla pojistka jednoho předpěťového obvodu, tak sice vzrostlo výsledný zkreslení, ale ne zase natolik, aby konec nebyl i v paralelním režimu dál použitelnej.
Když v AUJ635 uhořel některý z těch velkých 25W dráťáků, přes který jsou napájený předpěťový obvody konců, nebylo to k použití. Neudržela to na uzdě ani vazba a ještě to někdy odskákal i budič /shořely jeho 10R emitoráky/.
To si můžeš ostatně i vyzkoušet - za chodu ve výkonu vyndej jednu 0,8A pojistku toho předpěťového obvodu. Je to slyšitelně horší, ale dá se to furt ještě poslouchat.
Kolikrát jedno nešikovný drcnutí zboku vyřadilo celou ústřednu z provozu
Za celou dobu, co jsem se s nima potkával v provozu, se v nich měnilo jen opravdu velmi málo KD503, netrpěly tam tolik průrazama, jako v klasické AUJ635 a mimo to odcházely typicky jen 5G/50, plus občas uhnilá KFka a BC177 v budiči a ochraně.
Proti AUJ635 mají tu velkou výhodu, že když se z nějakého důvodu ztratí předpětí třeba jednoho koncáku, mohou nouzově dojet dál bez větší újmy na srozumitelnosti.
U klasického zapojení AUJ635 je ten konec při ztrátě předpětí kvůli obrovskýmu zkreslení dále nepoužitelnej, ale tady u této úpravy, když vypadla pojistka jednoho předpěťového obvodu, tak sice vzrostlo výsledný zkreslení, ale ne zase natolik, aby konec nebyl i v paralelním režimu dál použitelnej.
Když v AUJ635 uhořel některý z těch velkých 25W dráťáků, přes který jsou napájený předpěťový obvody konců, nebylo to k použití. Neudržela to na uzdě ani vazba a ještě to někdy odskákal i budič /shořely jeho 10R emitoráky/.
To si můžeš ostatně i vyzkoušet - za chodu ve výkonu vyndej jednu 0,8A pojistku toho předpěťového obvodu. Je to slyšitelně horší, ale dá se to furt ještě poslouchat.
Máš v tom výstupák 3AN673.16, nebo jinej?
Jedna série totiž měla upravovaný i primár výstupáku pro jinej počet sekcí i jinej převod - kvůli verzi AD na 240V.
Ale i pro převod na 100V už ten počet závitů primáru i počet sekcí tak zůstal.
Upravený výstupní trafo má jiný označení, má tři paralelní sekce primáru a jenom dvě paralelní sekce sekundáru 100V.
Jedna série totiž měla upravovaný i primár výstupáku pro jinej počet sekcí i jinej převod - kvůli verzi AD na 240V.
Ale i pro převod na 100V už ten počet závitů primáru i počet sekcí tak zůstal.
Upravený výstupní trafo má jiný označení, má tři paralelní sekce primáru a jenom dvě paralelní sekce sekundáru 100V.
Tak to je původní 3AN673.16.
Proto Ti to dává i přes 100W - s tím novějším trafem to už prakticky nejde, už na nějakých 105V na 100R zatíženým výstupu viditelně limituje konec /ne ochrana/.
Konce s tímto původním trafem nemají problém dodat do 100R ještě nezkreslených 110V.
Je to převodem - tyhle starší trafa mají napěťový převod cca 18V/100V, ale ty novější nějak okolo 19V/100V.
Tedy se stejným síťákem nedají takovej výkon - to měkčí omezení se právě využívalo v RPD provozu, kdy konce běžely 24/365 a velice často do zkratů.
Trochu k tomu přispívá i to, že primáry síťáků jsou pro 220V, ale dostávají víc.
Přepínač sítě s polohou 240V měly jenom některé varianty, byly označený červenou barvou jako třetí polohou na voliči.
Proto Ti to dává i přes 100W - s tím novějším trafem to už prakticky nejde, už na nějakých 105V na 100R zatíženým výstupu viditelně limituje konec /ne ochrana/.
Konce s tímto původním trafem nemají problém dodat do 100R ještě nezkreslených 110V.
Je to převodem - tyhle starší trafa mají napěťový převod cca 18V/100V, ale ty novější nějak okolo 19V/100V.
Tedy se stejným síťákem nedají takovej výkon - to měkčí omezení se právě využívalo v RPD provozu, kdy konce běžely 24/365 a velice často do zkratů.
Trochu k tomu přispívá i to, že primáry síťáků jsou pro 220V, ale dostávají víc.
Přepínač sítě s polohou 240V měly jenom některé varianty, byly označený červenou barvou jako třetí polohou na voliči.
Nee, 637 už měly jenom 120/220, ty nejpozdější 637 už byly pouze na 220V bez voliče.
Velmi pravděpodobně proto, že 637 je co do výkonu i přetížitelnosti k síťovému napětí poměrně benevolentní. I při 210V ještě spolehlivě těch 100W odevzdá a ani 245V se jich nijak významně netýká.
To bezezbytku neplatí o 635-636, právě proto měly tu polohu 240V, víceméně určenou do oblastí s trvalým přepětím nad 230V.
Problém u AUJ637 nastává až při asi 260V, ale ne ze strany nějakého omezení zdroje /i dost přesycené trafo to nějakou, docela dlouhou dobu přežívá/, ale ze strany dovoleného napětí většiny výkonových polovodičů.
Z Vráblí vím, že do AUJ637 a podobně zapojených/osazených konců se KD503 i KD337/338 "sypaly z pytle", tedy bez jakéhokoliv, třeba hrubého třídění.
Tohle třídění probíhalo /na Ucer a betu/ u AUJ635 a stejně to bylo úplně k prdu, akorát to prodražilo už tak dost drahou výrobu.
K tomu ještě připočti, že v 99% to dávaly dokupy jen a pouze baby, co ani zhruba nevěděly, co vlastně dělají. Proto takový brutální výskyt stuďáků, přefázovaných vstupů i výstupů...
Vráble byly feminizovaný podnik víc, než kupa jiných. Člověk to ani nemusel na vlastní oči vidět. Dnes stačí pohled na fotky osazenstva ve velmi optimisticky, až nadneseně laděné knížce Inovácie...
A bylo vymalováno
Edit: No protože Vráble nebyly štont si sehnat voliče s natištěnou polohou 240V, ale jen 120/220V!
Velmi pravděpodobně proto, že 637 je co do výkonu i přetížitelnosti k síťovému napětí poměrně benevolentní. I při 210V ještě spolehlivě těch 100W odevzdá a ani 245V se jich nijak významně netýká.
To bezezbytku neplatí o 635-636, právě proto měly tu polohu 240V, víceméně určenou do oblastí s trvalým přepětím nad 230V.
Problém u AUJ637 nastává až při asi 260V, ale ne ze strany nějakého omezení zdroje /i dost přesycené trafo to nějakou, docela dlouhou dobu přežívá/, ale ze strany dovoleného napětí většiny výkonových polovodičů.
Z Vráblí vím, že do AUJ637 a podobně zapojených/osazených konců se KD503 i KD337/338 "sypaly z pytle", tedy bez jakéhokoliv, třeba hrubého třídění.
Tohle třídění probíhalo /na Ucer a betu/ u AUJ635 a stejně to bylo úplně k prdu, akorát to prodražilo už tak dost drahou výrobu.
K tomu ještě připočti, že v 99% to dávaly dokupy jen a pouze baby, co ani zhruba nevěděly, co vlastně dělají. Proto takový brutální výskyt stuďáků, přefázovaných vstupů i výstupů...
Vráble byly feminizovaný podnik víc, než kupa jiných. Člověk to ani nemusel na vlastní oči vidět. Dnes stačí pohled na fotky osazenstva ve velmi optimisticky, až nadneseně laděné knížce Inovácie...
A bylo vymalováno
Edit: No protože Vráble nebyly štont si sehnat voliče s natištěnou polohou 240V, ale jen 120/220V!
V době mého studia jsme měli ten zesilovač v kolejním studentské radiu. Velká skříň s 10 sekcemi po 100 wattech. Napájel rozhlas, původně pro dráťáky, ve 4 blocích, panelácích o tuším 7 patrech s asi 30 - 50 repráky na každém patru.
Asi dvakrát jsem zkoušel sekce postupně pozvypínat, až když běžely jen asi 2 sekce z 10, zvuk, zvláště v basech se stal zkreslený. Jinak byl provozní pokyn, pokud se zdál zvuk zkreslený, zkusit každou jednu sekci vypnout a když se vypnutím příslušné sekce kvalita zvuku zlepší, nechat ji vypnutou a upozornit,, aby byla opravena.
Do nějak roku 83 byl v rozhlase původní elektronkový zesilovač, ten by v jiné místnosti. Někdy na začátku roku 83 staré vybavení studentského rozhlasu z konce šedesátých let zkolabovalo, a asi rok trvalo, než byly přes školní SSM sehnány peníze a za ně nakoupeno v podstatě úplně nové vybavení studentského radia a nový koncový zesilovač, přemístěný, aby k němu byl přístup, do vysílací místnosti. Ten koncový zesilovač, 12 vstupový mix pult taky z Tesly Vráble, asi 6 magnetofonů B116 a dva Studery, gramofon, kazeťák atd a dalších pár měsíců trvalo, než jsme vyrobili propojovací krabici, kde šlo propojit bez přehazování kabelů výstup každého zdroje signálu s každým vstupem magnetofonu, moduly jako mikrofonní zesilovat a korekční zesilovač pro přenostku a podobně.
Teď v této diskuzi mě docela mrzí, že jsem se nepodíval na štítek zesilovače a nezapamatoval si či neopsal konkrétní typ. Vím jenom, že párkrát tam chcípla nějaká sekce toho koncáku a potom tam byly po opravě k dispozici vyhozené vadné KD503.
Jinak studentské radio běželo v semestru v řádném vysílání 4 dny v týdnu pokaždé tak 6 hodin večer plus mimořádné vysílání o víkendech v semestrech i zkouškovém občas i celý den, tak asi 500 - 800 vysílacích hodin za rok. Až nějak údajně do začátku roku 1990 nebo tak nějak. Kdy začal být problém s poplatky za vysílané skladby či co a radio skončilo.
Asi dvakrát jsem zkoušel sekce postupně pozvypínat, až když běžely jen asi 2 sekce z 10, zvuk, zvláště v basech se stal zkreslený. Jinak byl provozní pokyn, pokud se zdál zvuk zkreslený, zkusit každou jednu sekci vypnout a když se vypnutím příslušné sekce kvalita zvuku zlepší, nechat ji vypnutou a upozornit,, aby byla opravena.
Do nějak roku 83 byl v rozhlase původní elektronkový zesilovač, ten by v jiné místnosti. Někdy na začátku roku 83 staré vybavení studentského rozhlasu z konce šedesátých let zkolabovalo, a asi rok trvalo, než byly přes školní SSM sehnány peníze a za ně nakoupeno v podstatě úplně nové vybavení studentského radia a nový koncový zesilovač, přemístěný, aby k němu byl přístup, do vysílací místnosti. Ten koncový zesilovač, 12 vstupový mix pult taky z Tesly Vráble, asi 6 magnetofonů B116 a dva Studery, gramofon, kazeťák atd a dalších pár měsíců trvalo, než jsme vyrobili propojovací krabici, kde šlo propojit bez přehazování kabelů výstup každého zdroje signálu s každým vstupem magnetofonu, moduly jako mikrofonní zesilovat a korekční zesilovač pro přenostku a podobně.
Teď v této diskuzi mě docela mrzí, že jsem se nepodíval na štítek zesilovače a nezapamatoval si či neopsal konkrétní typ. Vím jenom, že párkrát tam chcípla nějaká sekce toho koncáku a potom tam byly po opravě k dispozici vyhozené vadné KD503.
Jinak studentské radio běželo v semestru v řádném vysílání 4 dny v týdnu pokaždé tak 6 hodin večer plus mimořádné vysílání o víkendech v semestrech i zkouškovém občas i celý den, tak asi 500 - 800 vysílacích hodin za rok. Až nějak údajně do začátku roku 1990 nebo tak nějak. Kdy začal být problém s poplatky za vysílané skladby či co a radio skončilo.