RIP John Young - 6-násobný astronaut

Zpráva

#1 Příspěvek od **EKKAR** » 09 led 2018, 21:05

V průběhu dní nezachycenejch zálohou umřel 5.ledna 2018 taky John Watts Young - účastník celkem 6 letů v rámci 3 různejch kosmickejch programů USA - 2x Gemini, 2x Apollo a 2x Space Shuttle. Víc startů zatím ještě nikdo další "na triku" nemá. Přestože nebyl tak známým "hrdinou" jako Gagarin, Glenn nebo Armstrong, i on měl "na účtě" několik nespornejch "zářezů" - Gemini 3 alias "Molly Brown" byla kosmická loď, která poprvé aktivně manévrovala na dráze (měnila zážehem motorů vejšku i sklon dráhy - posádka Virgill "Gus" Grissom, John Young). Další let na Gemini 10 byl vysloveně testovací pro kosmický manévry - spojení se dvěma cílovýma družicema, u každý z nich výstup do kosmu a práce v otevřeným prostoru - posádka John Young a Michael Collins (pozdější pilot velitelský sekce Apolla 11).

Ani v programu Apollo se Young "neflákal" - poprvé byl s Apollem 10 u Měsíce jako pilot velitelský sekce, ze který asistoval Tomovi Staffordovi a Eugenovi "Gene" Cernanovi v jejich záměrně nedokonaným pokusu o přistání (měli za úkol se k povrchu jen přiblížit na asi 15km - na přistání neměli dostatek paliva pro motor LEMu) - a potom znovu po dalších 3 letech jako velitel výpravy Apollo 16 (spolu s Tomem Mattinglym jako pilotem velitelský sekce a Charlesem "Charlie" Dukem jako pilotem LEM) - tím se Young stal mužem číslo 9 na povrchu Měsíce.

A aby toho jo nebylo málo, tak si jako "moderní padesátník" Young "střihnul" roli zkušebního pilota na asi největší supermašině, jakou kdy kterej nadzvukovej žokej sedlal - přesně na den po 20 letech od startu Jurije Gagarina z Bajkonuru se 12.dubna 1981 z rampy 39A na Cap Canaveralu odlepil první letovej exemplář novýho vícenásobně použitelnýho kosmickýho prostředku - Space Shuttle, pojmenovanej Columbia. Let měl označení STS-1. Tehdá na ještě vystřelovacích sedadlech pokusnýho letounu za řídícím pultem seděl vedle veterána Younga "mladíček" Robert Crippen, do tý doby pracující za oddíl astronautů jen v roli capcoma v řídícím středisku (ještě během programu Apollo - do kosmu se ale "podíval" až s raketoplánem, stejně jako drtivá většina dalších astronautů). A jako kosmickou "derniéru" si ve věku 53 let John Young "dal" jako velitel jednoho z dalších letů Columbie, STS-9 s kosmickou stanicí Spacelab v roce 1983 - kde se v posádce setkal jak s jedním z účastníků expedic na vesmírnou stanici Skylab (expedice Skylab III = druhý let ke stanici v pořadí, trvání 59,5 dne) Owenem Garriotem (astronom, astrofyzik - 2 starty), tak s německým fyzikem a kosmonautem-astronautem Uli Merboldem (ten startoval do vesmíru celekm 3x, kromě Spacelabu v roce 1983 byl i na Spacelabu v roce 1992 (STS-42, Discovery) a taky se Sojuzem TM-20, kde spolu s velitelem Alexandrem Viktorenkem a Jelenou Kondakovovou tvořil od října 1994 do března 1995 17. základní posádku stanice MIR)...

Prostě člověk zvyklej se ne-flákat - kromě astronautství to ale byl především zkušební pilot (Vought F8 - Crusader, McDonnell Douglas F4 - Phantom II) a a ještě předtím námořní pilot s hodností kapitána (captain) US Marine (veterán války v Koreji). Bohužel právě letos, ve věku 87 let ho udolaly komplikace spojený se zápalem plic.

R.I.P. Kapitáne, byl jste někdo, s kým byla určitě čest sloužit...

Celeron · #2 Příspěvek od **Celeron** » 09 led 2018, 22:58

Nebyl taky Young letovej ředitel spousty misí STS?

dj_rizek · #3 Příspěvek od **dj_rizek** » 09 led 2018, 23:06

Mě dost udivuje že se tihle lidé dožívají takového věku vzhledem k masakru kterýmu bývali vystavený během těch misí u kterých navíc nevěděli jestli to vůbec přežijou. Pak je zdolá takováhle nemoc

Celeron · #4 Příspěvek od **Celeron** » 09 led 2018, 23:15

No protože ti lidi jsou už před vstupem do programu astronautů/kosmonautů/tajkonautů po zdravotní stránce perfektně protříděný. :wink:

V prvních programech se vybíralo z vojenskejch pilotů, kterí jsou po zdravotní stránce perfektní. A z těch stovek se jich vybralo jen pár. Ono se dá už v 22-25 letech na 90% poznat, k jakýmu onemocnění máš dispozice a co všechno vydržíš, aspoň mi to říkal kámoš doktor.

#5 Příspěvek od **EKKAR** » 10 led 2018, 09:45

Celeron píše:No protože ti lidi jsou už před vstupem do programu astronautů/kosmonautů/tajkonautů po zdravotní stránce perfektně protříděný.
...
Ono se dá už v 22-25 letech na 90% poznat, k jakýmu onemocnění máš dispozice a co všechno vydržíš, aspoň mi to říkal kámoš doktor.

Do kosmickejch programů se většinou vybírají lidi kolem 30 let věku - ve 22-25 jsou těsně po škole, to ještě není jasný, jestli z nich bude vůbec nějakej odb(p)orník, navíc zrovna tahle skupina lidí když byli ve věku mezi dvacítkou a třicítkou, tak aktivně bojovala buď v Koreji, nebo ve Vietnamu - a na vědeckou dráhu nebo dráhu zkušebních pilotů, respektive leteckejch instruktorů vojenskejch škol se dali až po třicítce ... Proto taky americkým astronautům obvykle bylo víc let než sovětským/ruským, když vstupovali do oddílu i když poprvé sedali do nějakýho toho karabljá - protože NASA požadovala do výcviku už hotový vysokoškolsky vzdělaný lidi s titulem inženýra techniky a podobně, zatímco do Hvězdnýho gorodku se přijímali v drtivý většině ponejvíc mladý piloti-stíhači, kterým bylo málokdy víc jak 30 roků. U vědeckejch pracovníků to platilo na ruský straně taky, tam byl straaaašně dlouhou dobu výjimkou Konstantin Feoktistov, konstruktér z Koroljovovy kanceláře, kterej se do výcviku dostal vysloveně jen na přímej Koroljovův nátlak na "načalstvo" až ve věku 37 let (narozen 1926) a do vesmíru poprvé (a naposled) startoval dokonce jako 38letej, zatímco většina sovětskejch kosmonautů do tý doby vstupovala do oddílu před třicítkou (Gagarin - narozen 1934, start 1961 = 27 let, Titov - narozen 1935, start 1961 = 26 let a 11 měsíců, Leonov - narozen 1934, start 1965 = 30 let a 10 měsíců - naproti tomu John Glenn - narozen 1921, start 1961 - 40 a půl roku, Alan Shepard - narozen 1923, start k prvnímu suborbitálnímu letu 1961 = 38 let, Neil Armstrong - narozen 1930, start 1966 = 36 let ...). Dnešní zdravotní požadavky na vstup do výcviku jsou mnohem měkčí, hlavně u vědců a "nákladovejch specialistů", pro kategorii "turistů" pak neplatí skoro žádný omezení s výjimkou tloušťky prkenice...

Ale stačí se podívat na stránku Malý Encyklopedie Kosmonautiky, založený panem Antonínem Vítkem a dnes vedený Alešem Holubem - http://mek.kosmo.cz/index.htm respektive přímo na část o kosmonautech/astronautech kteří už se odebrali na věčnost - http://mek.kosmo.cz/bio/zemreli.htm - za celou dobu pilotovanejch kosmickejch letů jich už umřelo 87 z celkovýho počtu převyšujícího číslo 550 (stav k dnešnímu datu) - a když se podíváte po příčinách úmrtí, tak kromě nehod při přípravě nebo přímo během letu to je v drtivý většině rakovina a jen minimálně "mírumilovnější" příčiny související s vysokým věkem - zápal plic, selhání srdce atd.