Regulace s triakem
Moderátor: Moderátoři
- Superpavel
- Příspěvky: 377
- Registrován: 20 pro 2010, 00:00
Regulace s triakem
- monterjirka
- Příspěvky: 2855
- Registrován: 14 čer 2003, 00:00
- Bydliště: Blížejov
A kutilmile - nelituju tě
- Superpavel
- Příspěvky: 377
- Registrován: 20 pro 2010, 00:00
A kutilmile - nelituju tě
- weed_smoker
- Příspěvky: 2673
- Registrován: 02 pro 2011, 00:00
- Bydliště: Jaroměř
sr71 píše: diak se u řídící elektrody používá vždy
Ten se používá u nejjednodušších regulátorů.Na něco diak nestačí(třeba na regulátor se zpětnou vazbou nebo s řízením z jinýho obvodu).Tam už se používá nějakej driver,nejvíc TCA780,TCA785,MAA436 nebo UAA145.Jsou i drivery v DIL-8 jako např.SLB 0587,ty jsou ale choulostivý a když shoří triak,shořej taky.U těch uváděných se obvykle používá impulsní oddělovací trafo zvaný v cizině GDT(GateDriver Transformer),který se dá namotat i na feritovej prstýnek.
No, pokud si vzpomínám, tak jednoduché triakové regulátory využívají pro posun úhlu sepnutí triaku postupné nabíjení kondenzátoru přes odpor (potenciometr). Mezi „živým“ koncem kondenzátoru a řídící elektrodou triaku, je zapojena symetrická součástka diak. Ta má tu vlastnost, že v obou směrech se při dosažení spínacího napětí skokově otevírá, obvykle v oblasti kolem 30V. Tím se kondík vybíjí přes řídící elektrodu a první anodu triaku na „zem“ a triak sepne. Čím pomaleji se bude kondík nabíjet, tím později se triak v průběhu dané půlperiody sepne, a tím menší část energie z dané půlperiody „pustí“ do zátěže. Vlastně se tím reguluje úhel otevření triaku v dané půlperiodě a proud do zátěže je v obou půlperiodách přerušovaný.
Z principu je zřejmé, že pokud se z nějakého důvodu změní napětí v síti, nebo po síti, přijde přepěťová špička nebo sepne třeba lednice, kondík se nabije (dosáhne spínacího napětí diaku) v jiném čase. Tím se posune úhel otevření triaku. Pak se to projeví třeba zvýšením nebo snížením jasu žárovky, připojené k takovému regulátoru...