Odpojování solárního panelu

Zpráva

Artaban001 · #16 Příspěvek od **Artaban001** » 17 črc 2018, 13:41

To se tak dostáváme k otázce, která mě zajímala kdysi - jak se mezi sebou liší dva identické solární panely, na které dopadá stejné množství slunečního jasu a jeden z nich je zatížen tak, aby dával jmenovitý výkon a druhý je bez zátěže. Kam se poděje ta energie z panelu, co není zatížen..

Olchor · #17 Příspěvek od **Olchor** » 17 črc 2018, 18:56

Nezatížený plně osluněný panel je teplejší o cca 5°C. Je to vlastně řada diod v propustném směru, proud se generuje pořád, když se neodebírá, uzavírá se uvnitř těch diod. Při zkratu panelu je situace podobná. Ale vliv na životnost to má jen nepatrný.

Celeron · #18 Příspěvek od **Celeron** » 17 črc 2018, 23:20

Artaban001 píše: Kam se poděje ta energie z panelu, co není zatížen..

Kam se poděje energie z termočlánku, kterej není ničím zatíženej? :roll:

sinclair · #19 Příspěvek od **sinclair** » 17 črc 2018, 23:49

Artabane nikam - prostě jen není odebraná. Není odběr či zátěž, není energie.

Olchor, uzavírá se uvnitř těch diod? A uměl bys vysvětlit jak?
Příklad s termočlánkem je přímo ukázkový.
Měl by teda nezatížený termočlánek principiálně ohřívat sám sebe a tak vnášet do měření nelineární chybu?

Artaban001 · #20 Příspěvek od **Artaban001** » 18 črc 2018, 00:00

Podle mě "zatíženej" termočlánek rychleji odčerpává teplo horké strany na studenou - problémem je to, že účinnost "Seebeckova jevu" je tak mizerná, že se to na tý destičce skoro ani neprojeví.
Edit: peltieruv jev chladí,nebo ohřívá, Seebeckův jev je zodpovědný za výrobu elektřiny z rozdílu teplot. Takže tady Seebeck.
Sinclair:
To bych netvrdil, protože na ty panely dopadá světlo tak jako tak. není to dynamo, či alternátor, který při odlehčení el. zátěže skoro neklade mechanický odpor, nebo baterie, kde se bez zátěže skoro zastaví chemické reakce. Ta energie se musí na něco přeměnit - nemůže se ztratit..

Olchor · #21 Příspěvek od **Olchor** » 18 črc 2018, 08:36

sinclair píše:Artabane nikam - prostě jen není odebraná. Není odběr či zátěž, není energie.

Olchor, uzavírá se uvnitř těch diod? A uměl bys vysvětlit jak?
Příklad s termočlánkem je přímo ukázkový.
Měl by teda nezatížený termočlánek principiálně ohřívat sám sebe a tak vnášet do měření nelineární chybu?

Nezatížený termočlánek neodebírá energii z okolí, bude se tedy chovat jen jako kus tepelně vodivého materiálu. Zatížený přemění část energie v el., za stejných podmínek se zvětší tepelný spád a odčerpá víc tepla.
ad FV - fotočlánek má náhradní schema zdroj proudu+ dioda v propustném směru paralelně. Normálně teče proud do zátěže, ale při odlehčení přebírá část ( nebo celý) proudu dioda. Proto se s klesající teplotou okolí účinnost FV zvyšuje, prahové napětí diody stoupá a tím použitelný výkon.