tyristor versus triak

Zpráva

samec · #1 Příspěvek od **samec** » 25 črc 2018, 21:38

Niekde som čítal, že tyristor je lepší ako triak.

Pred nejakým rokom som opravoval tyristorový regulátor otáčok elektromotoru v jednom svojpomocne poskladanom zariadení. Amatérska konštrukcia, schéma z nejakého časopisu, socialistické súčiastky... Symetrické zapojenie s dvoma tyristormi, teda až na rozdielné odpory v riadení tyristorov. Podľa priloženej dokumentácie sa tými odpormi mala doladiť symetria spínania, aby na výstupe nebola jednosmerná zložka. Jeden tyristor bol prerazený. Okrem toho bola v priloženej dokumentácií schéma s chýbajúcou bodkou na jednom krížní čiar. Samozrejme, ako inak, plošný spoj bol navrhnutý aj s tou chybou.

Keďže som nekúpil uspokojivú náhradu za historické tyristory v prijateľnej cene, ani som nemal čas a chuť oživovať staré pochybné zapojenie, kúpil som za 8 eur hotový triakový regulátor. Tuším že 1500W odporová a 1000W indukčná záťaž... Takže na 200W elektromotor zo šijacého stroja použitý v tom zariadení nemal byť problém.

Išlo to asi 5 minút. Po druhom alebo treťom zapnutí triak skončil.
Dal som teda do pôvodného regulátora nejaké dva lacné tyristory a nechal to aj stou chybou v zapojení. Však keď to tak fungovalo 30 rokov, tak môže aj ďalej.

Triak je zjednodušene ako keby dva tyristory antiparalelne v jednom puzdre. Až do osobnej skúsenosti s nim som si o ňom ani nepotreoval niečo viac myslieť. Niekde som čítal, že triak je hodne veľa vrstvová súčiastka a že práve to ho robí oproti tyristoru viac zraniteľnejší.

Tak ako to teda je s tým triakom a tyristorom?

#2 Příspěvek od **Zaky** » 25 črc 2018, 23:07

Kdybys nám sdělil, na jaké napětí onen zahořelý triak byl a zda byl vyroben seriózním výrobcem, nebo z rejže, nemusel by sis myslet, že triak je něco nespolehlivého. Celkem nic nebrání tomu, dát přes adekvátně dimeznovaný triak adekvátní RC člen a případně i varistor. Pak není důvod, aby něco hořelo.

Artaban001 · #3 Příspěvek od **Artaban001** » 26 črc 2018, 12:24

Antiparalelní dvojice tyristorů má komplikovanější řídící obvody, než triak, který sepneš stejnosměrným proudem do hradla proti A1.
pravdou je, že při nízkých zátěžích je triak nesymetrický - každá polovina má nejspíš jiný minimální přídržný proud, takže se může stát, že v některých režimech začne "usměrňovat", což v případě asynchronních motorků může být průser - proto je potřeba volit adekvátní typ triaku a neregulovatt 20W motorek triakem na 16A.

#4 Příspěvek od **Hill** » 26 črc 2018, 13:19

Tak mě napadlo: pro rozkladové obvody v televizích se dělaly rychlé tyristory KT119 a KT120, případně KT128 a KT129.
Nenapadá mě sice důvod, proč by ve stejnosměrně napájeném obvodu měl být použitý triak, ale přesto: víte někdo o triaku podobně rychlém, jako ty "řádkové" tyristory?
Tím myslím i ekvivalenty uvedených, například 17088H / 17089R, TD3F800H / TD3F800R a další, které stíhaly vypínat do 5 µs (resp. do 3 µs).

ohryzek36 · #5 Příspěvek od **ohryzek36** » 26 črc 2018, 18:00

Artaban001 píše:Antiparalelní dvojice tyristorů má komplikovanější řídící obvody, než triak, který sepneš stejnosměrným proudem do hradla proti A1.

Občas potkávám v nějakých regulacích motorů antiparalelní dvojici tyristorů, která se spíná triakem, zapojeným mezi gaty obou tyristorů. Nic víc tam není - jen nějaký odpor v sérii. U novějších regulací bývá použitý klasický optotriak (odpadá tak řešení napěťových hladin okolo triaku), vypadá to zajímavě, ale moc nevím, jaký jsou klady toho zapojení - jde o regulaci jak obyčejných univerzálních motorů, tak i regulaci stejnosměrných motorů (po usměrnení proudu můstkem).

Artaban001 · #6 Příspěvek od **Artaban001** » 26 črc 2018, 18:37

Nějak jsem nepátral, zda jde u triaku selektívně spínat jen jednu půlvlnu - asi jednoduše bez synchronizace řídícího signálu s řízeným napětím to asi nejde (že do triaku pustím impuls až při požadované půlvlně, kdy jej mám sepnout), kdežto u antiparalelní dvojice tyristorů to jde snadno volbou tyristoru který je zapojen "propustně" pro požadovanou půlvlnu. Z toho důvodu taky v tyristorovým střídači "půlmůstek" je zhášecí skupina taktéž zapojena jako antiparalelní dvojice tyristorů a není tam triak.
Ono s tím "propojováním" hradel jsem to někde viděl taky - přes diodový můstek a na jeho výstupu snad tranzistor, nebo optočlen. Většinou se to řeší impulsním trafem.

ZVUK2000 · #7 Příspěvek od **ZVUK2000** » 27 črc 2018, 21:37

Setkal se někdo s tyristorem s vodivosti NPNP?

samec · #8 Příspěvek od **samec** » 28 črc 2018, 10:23

Zaky píše:...Celkem nic nebrání tomu, dát přes adekvátně dimeznovaný triak adekvátní RC člen a případně i varistor. Pak není důvod, aby něco hořelo.

Prečo by triaku malo vadiť vyššie napätie ak je prúd obmedzený záťažou na dostatočne nízku hodnotu?

Celeron · #9 Příspěvek od **Celeron** » 29 črc 2018, 00:48

K tomu nesymetrickýmu spínání. Triak BTA16/600 řízenej přes SSR S26MD02.
Pokud nebyl dostatečnej proud skrz ledku v SSR, tak triak "usměrňoval", propouštěl jen jednu půlvlnu. Zajímavý bylo, že se proud ledkou musel zvýšit o cca 50 % aby začal triak propouštět i druhou půlvlnu. Nezkoumal jsem ale, jestli za to mohl triak a nebo řídící SSR.

rudolf02 · #10 Příspěvek od **rudolf02** » 10 srp 2018, 07:24

No, já nevím, s triaky zkušenosti moc nemám, ale je velmi podnětná připomínka Artabana 001. Vím, že u některých tyristorů, pokud jsou předimenzovány, nastává tranzistorový efekt. Při proudech kolem přídržného proudu se začínají postupně přivírat, není tam žádný skok. A s tím souvisí i nárůst jejich teploty. Opakuji, jak je to s triaky, to nevím, nemám zkušenost.

#11 Příspěvek od **EKKAR** » 10 srp 2018, 10:05

ZVUK2000 píše:Setkal se někdo s tyristorem s vodivosti NPNP?

Kvantová fyzika to nedovolí spáchat podobně jako komplementár k vakuový elektronce - v podstatě bys musel vyrobit součástku pracující s pozitronama na místě elektronů neboli s antihmotou. Ale Rusi vyráběli a používali cosi, čemu říkali "zapirájuščij trinístor" neboli "zavírací tyristor" = doslova by to měla bejt součástka, která v klidu bez dalšího ovlivnování zvenčí vedla proud a po nabuzení příslušný elektrody se ten proud přerušil. Jestli to byla nějaká interní kombinace tyristoru, odporu a tranzistoru (z anody odpor na gate, z gate kolektor tranzistoru, na katodu emitor - bez vnějšího buzení je tranzistor zavřenej, ale tyristor má gate nabuzenou z anody přes odpor, když se otevře tranzistor, zkratne gate na katodu a tyristor se tak zavře = teče přes něj jen malej zbytkovej proud původně rovnej proudu hradla, určenej jen tím interním odporem ...) - TO NETUŠÍM, NIKDE JSEM SE NEDOSTAL K MATERIÁLŮM TUHLE SOUČÁSTKU POPISUJÍCÍM. Jen v jednom návodu ve sborníku "V pómošč radioljubítělju" jsem koukal jak vyvrženej vorvaň na schéma, kde zjevně impuls do čehosi kreslenýho jako řídící elektroda měl tyristor zavírat a v popisu bylo to slovíčko "zapirájuščij".

ZdenekHQ · #12 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 10 srp 2018, 12:06

Příbuzný GTO tyristor se ukázal nepraktický nejspíš kvůli tomu, že vypínací proud hradla byl docela velký a asi ani nebyla jistota, že to vypne. Navíc nepraktické řízení.

Já ho v praxi nikde neviděl.

samec · #13 Příspěvek od **samec** » 10 srp 2018, 12:38

Рубин Ц202.
250V jednosmerné z napájacieho zdroja cez 10 Ohm 10W odpor na tyristor КУ221Г, za ním ďalší 10 Ohm 10W odpor, ďalej indukčnosť ДВ-1, odbočka* na vychyľovacie cievky a VN trafo, ďalšia indukčnosť 2мкГн a ďalší tyristor КУ221А na zem. Ak sa oba tyristory otvoria, tak neviem, čo ich vypne.
*Za odbočkou v RLC motanici je ešte ďalší tyristor КУ221В, no ale aj tak je to šialenstvo.

barnodaj · #14 Příspěvek od **barnodaj** » 11 srp 2018, 19:17

K těm GTO tyristorům - je jimi osazená nějaká stovka lokomotiv (nebo spíše tři či čtyri stovky) rakouská řada Taurus (1016 a 1116)

#15 Příspěvek od **EKKAR** » 12 srp 2018, 08:36

Třeba tyristorová výkonová část českejch (československejch) lokomotiv E458.1 (žehlička, tyristorka) nebo třeba E499.3 (peršing, varhany) byla zapojená s pomocnýma vypínacíma tyristorama a RC členama paralelně k hlavním výkonovým tyristorům - a vzhledem k tónu, kterej ta elektronika produkuje, si nemyslím, že by se tam jednalo o nějak vysoký kmitočty - řádově několik set Hz, maximálně "kilo" ...