Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Přehled od AI:
V době vlády Karla IV. (1346–1378) se Čechy nacházely v závěrečné fázi tzv. středověkého klimatického optima (nebo také středověké teplé periody), která postupně přecházela do první fáze malé doby ledové.
https://www.ebsco.com/research-starters ... period-mwp

Klimatické podmínky byly ve 14. století celkově příznivější a o něco teplejší než v následujících stoletích, ačkoliv podléhaly značným výkyvům.
https://history.stackexchange.com/quest ... of-bohemia

Klíčové klimatické rysy doby Karla IV.:
Celkově teplejší klima: Střední Evropa zažívala v tomto období o něco vyšší průměrné teploty, což umožňovalo například pěstování vinné révy i v oblastech, kde to dnes není běžné (včetně Prahy).
Výkyvy počasí: Přestože bylo období teplejší, historické prameny z 14. století zmiňují střídání extrémních srážek, povodní a sucha.
Nástup ochlazení: Kolem roku 1300 začala v Evropě první fáze tzv. malé doby ledové, která znamenala postupný přechod k chladnějšímu a vlhčímu klimatu, jež se naplno projevilo až v dalších staletích.
https://www.science.smith.edu/climateli ... e-ice-age/

Poznámka: Přesná číselná průměrná roční teplota pro 14. století není k dispozici, protože souvislá měření začala až v roce 1752 v Klementinu. Klimatické rekonstrukce naznačují, že teploty byly "přátelštější" než v době následující, ale klimaticky nestabilní.


tak kdo má pravdu ?
planeta se otepluje, nebo ochlazuje ?
co za to může ?

průšvihem jsou betonová města, asfaltové silnice, regulace řek, meliorace a odlesňování . . .
. . . může ta to celkové chování lidské populace.
né jenom spalováky a jejich budoucí zákaz nevyřesí vůbec nic !
spíše se začne civilizace jako taková sama hroutit.

Hubert_79 píše:Příroda si poradí, fakt nechápu tu paniku kolem a dělání tragédie z toho...

Příroda jistě ano, ale na zahradě prostě pomrzne sousta budoucího ovoce ještě v květu.

No nevím, u mě už je jaro několik dní.

xsc píše:

Hubert_79 píše:Příroda si poradí, fakt nechápu tu paniku kolem a dělání tragédie z toho...

Příroda jistě ano, ale na zahradě prostě pomrzne sousta budoucího ovoce ještě v květu.

Hubert zřejmě zahradu nemá - jinak by to nenapsal.

Nenechte se ukolébat teplem. Ovocné stromy vás budou brzy potřebovat

Dnes 27. 2., 9:07

Aktuální teploty svádějí k představě a naději, že takto to už zůstane. I zahrada se už nadechuje a vy máte chuť odložit kabát a totéž dopřát i své zahradě. Jenže právě v tomto období bývá příroda nejzrádnější. Návrat mrazů po krásně teplých dnech dokáže během jediné noci spálit to, co se týdny pomalu navracelo k životu.
...
Na změny teploty jsou velmi citlivé hlavně ovocné stromy. Meruňky, broskvoně, třešně i jabloně reagují na teplo rychle, stačí pár dnů nad deset stupňů a pupeny se otevřou. Jakmile pak teplota klesne pod nulu, voda v pletivech zmrzne.

Proto je nutné v následujících dnech a týdnech sledovat předpověď počasí téměř s detektivní pozorností a být připraven zasáhnout ještě před příchodem mrazivé noci.
...

P.S.
Ale dnešního tepla jsem využil k tomu, abych na záhon s česnekem napíchal ještě 2 řádky toho jarního. Dělám to tak každoročně ("posledního února"), pokud to počasí dovolí.
Sněženky mi kvetou taky.

Tak po dvou týdnech "jara" (u nás přitom nespadla ani kapka), se nám vrátí zima - i se sněhem (aspoň na horách):

Po teplém úvodu jara se opět ochladí

Charakter počasí se během týdne začne měnit. Ve střední Evropě se postupně prosadí vliv atlantských tlakových níží. Od víkendu navíc příliv tepla vystřídá chladnější severozápadní proudění. Teploty klesnou a ve vyšších polohách se může objevit i sněžení. Jak výrazné a dlouhé ochlazení bude, je zatím nejisté.
...

EDIT 13.3.:
Víkendové počasí rozdělí Česko. Někde bude až 20 stupňů, někde nasněží

O víkendu přejde přes naše území zvlněná studená fronta. Přinese výrazné teplotní, srážkové i větrné rozdíly napříč Českem. Rozdíl teplot mezi chladným západem a teplým východem může v neděli přesáhnout 10 °C. Na Moravě a ve Slezsku hrozí silný vítr a na horách v Čechách se může vrátit sněžení
...

A u nás pořád ani kapka
Sníh na horách rychle mizí. Zásoby vody klesly na pouhou desetinu normálu

Dlouhé období velmi teplého počasí v Česku výrazně snížilo zásoby vody ve sněhu. Na celém území je nyní ve sněhové pokrývce uložen průměrně jen ekvivalent dvou litrů vody na metr čtvereční, tedy pouhých 11 procent dlouhodobého průměru.
...
Hrozí jarní sucho
Nízké hodnoty potvrdilo také nedávné měření správců Krkonošského národního parku (KRNAP). Ti už 25 let sledují výšku sněhu na takzvané Mapě republiky, sněhovém poli pod Studniční horou, kde obvykle sníh odtává jako poslední. Letos zde naměřili vůbec nejnižší hodnotu za dobu měření.

Za neobvykle nízkými zásobami vody ve sněhu stojí především velmi teplé počasí, které trvá už od závěru února. Jen během posledního týdne na horách místy roztálo až 15 centimetrů sněhu.

Nízké zásoby vody ve sněhu mohou výrazně ovlivnit hydrologickou bilanci, zemědělství i ekosystémy. Sníh totiž funguje jako přirozený rezervoár, který vodu do krajiny uvolňuje postupně. Pokud roztaje příliš rychle, může se nedostatek vláhy projevit už na jaře.
...

Tak před více než měsícem "udeřilo jaro" - zato (u nás) napršelo za 5 týdnů sotva 2mm deště
Až ten poslední týden je takový-nějaký normální - a i s trochou toho deště.

„Divné“ El Niño může přinést rekordy. Jenže větší problém už je tady

Předpovědi ukazují pravděpodobný příchod El Niña už letos. Jev by dokonce mohl být výjimečně silný. A i kdyby nebyl, pořád může přinést rekordní teplo. Varovnější než předpovědi je ale současnost - oceán totiž vře i bez El Niña.

Svět zažívá v kontextu změny klimatu výjimečné období. Rok 2023 překvapil klimatology a přestože nebyl ještě „naplno“ ovlivněný teplým jevem El Niño, stal se nejteplejším rokem v historii měření s dosud těžko vysvětlitelným náskokem.

Další rok, již silně ovlivněný i působením El Niña, rekord hned přepsal.

Loni nastoupila neutrální fáze a pak i chladná fáze jižní oscilace La Niña, což planetu ochladilo, ale ne o moc. Rok 2025 se totiž i přesto zařadil hned za dva předešlé roky. Stal se tak třetím nejteplejším v historii měření, pořád s velkým náskokem nad všemi roky před rokem 2023.
...
Výjimečnost posledních let nespočívá jen v tom, jak moc teplé byly roky 2023 a 2024, ale také v tom, jak malé bylo ochlazení loňského roku. ...
...
... Pokud El Niño v létě skutečně nastane, jeho teplý příspěvek začne být cítit už na podzim a naplno by se měl projevit na začátku roku 2027.
...
Případné pokračování oteplování ještě před nástupem El Niña tedy nakonec může být mnohem „zajímavější“ než datum jeho nástupu a síla jeho účinků.

Výživné jsou i následující komenty . . .

Republika hlásí největší sucho za posledních 65 let
Ani u nás už 2,5 měsíce pořádně nesprchlo - pouze před měsícem jen nepatrně (pár mm).
Zato teď se na nás ženou i bouřky - doufám, že to (nejen nás) rovnou "nespláchne" (suchá zem blbě nasává vodu - zvláště při nějakém "průseru mračen" ):

Na Česko se ženou první silné bouřky, varují meteorologové

Nad Evropou se vlní studená fronta, která do střední Evropy přináší první výraznější bouřky letošního roku. Česko zasáhnou od úterý do čtvrtka. Před silnými bouřkami varuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) i Evropská bouřková organizace ESTOFEX.
...

Na Slovensku 145.

Asi...

Keď vo vzduchu chýbajú smogové častice, tak vodná para nemá na čom skondenzovať. Mali by sme sa vrátiť k nedokonalému spaľovaniu dreva a fosílnych palív, ako to bolo v tom roku 1881 v počiatkoch merania.

samec píše:..., ako to bolo v tom roku 1881 v počiatkoch merania.

Akorát, že jsi asi 100 let za (opicemi) skutečným počátkem měření:

Počátky soustavného měření počasí se liší podle lokality,
ale pro Českou republiku je klíčové pražské Klementinum.

• Praha Klementinum: Pravidelná měření zde byla zahájena v roce 1752.
    Za počátek nejdelší souvislé řady měření v ČR se považuje rok 1775.

• Svět: Nejstarší souvislé měření teploty vzduchu na světě probíhá ve Spojeném království,
    a to od roku 1659.
...

Ale vy (na SK) jste v tomto směru, skutečně 100 let za těmi opicemi (nebo aspoň za námi, a 200 let za světem )
- počátek měření počasí na Slovensku

Systematická meteorologická pozorování a měření počasí na Slovensku začala po roce 1850.

• Před rokem 1850: Probíhala pouze nepravidelná a roztříštěná pozorování na různých místech.

• Po roce 1850: Došlo k rozvoji organizované sítě meteorologických stanic.

Třetinu Česka trápí extrémní sucho. Na východě zaprší méně, než se čekalo

kokun píše:

samec píše:..., ako to bolo v tom roku 1881 v počiatkoch merania.

Akorát, že jsi asi 100 let za (opicemi) skutečným počátkem měření:...

A tím chceš říct, že jsem jako patrikvargův screenshot neviděl/nečetl?

samec píše:Keď vo vzduchu chýbajú smogové častice, tak vodná para nemá na čom skondenzovať. Mali by sme sa vrátiť k nedokonalému spaľovaniu dreva a fosílnych palív, ako to bolo v tom roku 1881 v počiatkoch merania.

Takže před průmyslovou revolucí prakticky nepršelo

Dneska u nás konečně trochu zapršelo. Ani nevím, kdy pršelo naposled před tím, ale bude to určitě hezkejch pár týdnů, možná i měsíců. Sice pršelo dost, ale asi jen 15 minut. Podle meteoradaru ČHÚ by mělo u nás stále pršet ale zrovna ani kapka. Nevím, jak ten radar maká a zobrazuje, právě ukazuje u nás žlutou a nic.