Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

JanK3 píše:Když já nějak srdcem pořád tíhnu spíš k tranzistorům, pochop, za mého mládí nic jiného nebylo, je to jako první láska, dneska je to už vrásčitá baba, ale byla holt první...

Krásně řečeno. Taky to tak mám, ale když kolem jezdí ty vlaky...
Když jsem se probudil, tak jsem zjistil, že ten můj nápad s OZ je bez dalších úprav nepoužitelný, protože jsem zapomněl, že LM358 nezahrnuje Vcc common mode. Nicméně se tvému přání pokusím vyhovět.

Ještě než začnu vinout novou vstupní cívku, vracím se na začátek k teoretické úvaze- je lepší mít z hlediska vyšší výsledné citlivosti ten typ vinutí co mají Němci (12 závitů a pak 5 závitů navinutích přes těch 12), nebo ten způsob z RK3 (12 závitů a pod nimi 5 závitů), nebo se to nedá předem určit a je třeba to vyzkoušet (viz.obrázek)

Čím těsnější vazba, tím menší ztráty přenosem a větší tlumení primárního rezonančního obvodu. Tedy dva protichůdné parametry.
Malé tlumení způsobí větší nakmitané napětí na primáru a menší šířku pásma (větší selektivitu), ale také menší přenesené napětí do vstupu.
Vzhledem k tomu, že selektivitu superhetu zajišťují hlavně mf filtry, volil bych těsnější vazbu k dosažení co největší citlivosti. Německý zdroj uvádí bifilární způsob vinutí a jejich opačný smysl zapojení kvůli sečtení vlivu kapacitní i indukční vazby.
Na druhou stranu - rozdíly mezi oběma provedeními se budou pohybovat v řádu jednotek dB.

Není lepší na vstupu dvoucívkovej systém se vzduchovou vazbou jako měl Svíčka? Podstatně lepší selektivita, lepší potlačení zrcadla, anténa se tolik nerozladí při doteku s konstrukcí modelu, na blízko se nemůže zahltit vstup superhetu. Na tak z dálky zapráskaným pásmu jen samý výhody a skvělé zítřky.

masar píše:volil bych těsnější vazbu k dosažení co největší citlivosti.

Skvěle napsané, ale ne pro laiky, takže když jsem si to přečetl posedmé , vyvodil jsem z toho, že pokud dám přednost vyšší citlivosti, tak systém RK3

Edit: Platí, že i v případě bifilárního vinutí (tedy ten ModellBau) jsou obě vinutí vinutá stejným směrem jako je tomu v RK3? (ten obrázek v německém návodu to neurčuje).

masar píše:......a jejich opačný smysl zapojení kvůli sečtení vlivu kapacitní i indukční vazby.wink:

Tak tahle zmínka mně vedla k podrobnějšímu zkoumání obou návrhů vinutí a hlavně jejich připojení, a teprve teď jsem si díky tvojí poznámce uvědomil, že ta RK3 cívky má primární vinutí zapojené obráceně oproti té německé - tedy studený (horní) konec vinutí na zem, německá má uzemněný horký (spodní) konec.
To ovšem znamená, že mám tu svou cívku od začátku připojenou špatně. Cívku jsem navinul podle RK3, ale připojil podle schématu ModellBau. Zkusím prohodit konce primárního vinutí, co to způsobí.

Bifilárně je v tomto případě totéž, jako vinout sekundár do mezer mezi závity primáru. Oboje vinutí jsou vinuta stejným směrem i smyslem.
Tady moc nerozumím "šamařině" se záměnou konců sekundáru (3 a 4), když jsou připojeny k symetrickému vstupu, tzn. jejich prohozením se pro primár nic nemění.

masar píše: Tady moc nerozumím "šamařině" se záměnou konců sekundáru (3 a 4), když jsou připojeny k symetrickému vstupu, tzn. jejich prohozením se pro primár nic nemění.

Já ale hovořil o prohození konců primární cívky - ty přece nejsou připojeny k symetrickému vstupu (alespoň podle mého chápání slova symetrie), jeden konec mají ve schématu připojený k zemi a druhý k anténě, problém je v tom, že obě řešení je mají zapojené právě opačně (prohozený horní konec se spodním), takže buď na tom nezáleží, nebo to mám špatně, protože cívku mám vinutou podle RK, ale připojenou podle MB.

Prohození konců primární cívky má vliv pouze z hlediska polohy "horkého" konce vůči sekundáru. V české verzi je horký konec primáru blíže sekundární cívce, než studený konec. Je tedy o něco větší kapacitní vazba. Německá cívka to má naopak, ale obě vinutí jsou i tak velmi těsná. Sekundární/vazební cívka má oba konce horké (pro TCA440).

Záměr jednou-dvakrát zkusit a pak odložit - tak proč takhle bazírovat kolem jedné cívky...? zanedbatelný vliv na výsledek
- jo, a taky tíhnu k tranzistorům

On tomu tolik nerozumí, požaduje verdikt "dělat - nedělat". masar se ti velmi jemně a odborně snaží vysvětlit "nedělat".

Edit: Reakce na poslední příspěvek na masara a ten před ním, ještě mezitím napsal sis2 než jsem to odeslal

Nic proti ničemu/nikomu nenamítám, jen aby už dospěl k nějakému výsledku. Chápu snahu dotáhnout to do konce, i když je to "drevňaja istorija" (AM, 27 MHz) a na jedno použití. A už 8 stránek...
Ale - na rozdíl od mnoha jiných témat, tady je tohle pořád k věci, žádné měření pindíků apod. pitomosti. A masar má příkladnou trpělivost.

masar píše:Nicméně se tvému přání pokusím vyhovět.

Plním slib, i když mi to zjednodušit nešlo. Nicméně myslím, že by se tento přijímač choval dobře.
Můžeš si ho vyzkoušet na jednoduché simulaci (obrázek je odkaz):

Masare, jednak děkuju moc za návrh (bude to verze přijímače č. 3), a potom se chci zeptat - ta simulace- co to je??? To jsou nějaký kouzla, nebo kde se takový program vezme?

Je to on-line simulační program Falstad (funguje v běžném webovém prohlížeči jako stránka s JavaScriptem). Falstad je volně dostupný na Internetu. Každý si v něm může on-line vytvořit vlastní simulaci podle návodu. Simulační schéma se dá vyexportovat přes položku menu File -> Export As Link... a poté přiložit zde do diskuse jako odkaz s aliasem . Vytvořené simulační schéma se dá ve Falstadu také uložit na disk jako textový soubor přes položku menu File -> Save As... a později z disku opět načíst přes položku menu File -> Open File...