Stránka 8 z 12
Napsal: 09 dub 2018, 21:24
od danhard
Napsal: 09 dub 2018, 21:39
od Bernard
To není moje teorie, řekl bych, že jsou to celkem známé poznatky, jen možná v nezvyklých souvislostech.
Samozřejmě, všechny ty praktické vzorečky s efektivní hodnotou a úhlem φ jsou po ruce pro harmonické ustálené průběhy. Třebaže popisují střídavé- v čase proměnné veličiny, čas se z nich vytratil. Efektivní hodnota je stejnosměrný údaj a i ten úhel φ je v čase konstantní. Jakmile se v obvodě vyskytne nějaká nelinearita, holt se musí čas vrátit do hry. Deformační výkon ho nevrátí, jen ten problém cudně zakryje.
Kde skladuje usměrňovač jalovou energii? No přece v zátěži. V první půlperiodě jde do zátěže výkon od půlperiody první harmonické PLUS od stejnosměrné složky. V druhé půlperiodě jde do zátěže výkon od druhé půlperiody první harmonické MÍNUS výkon od stejnosměrné složky. To je to skládání proudů, které se tu už probíralo, ale za jiných okolností. A střídání těch hodnot PLUS a MÍNUS, to je ten jalový výkon. Si myslím.
Napsal: 09 dub 2018, 21:56
od danhard
Jaký že tam jde výkon v druhé půlperiodě při jednocestném usměrnění ?
I u těch nelineárních průběhů jde samozřejmě o ustálené hodnoty.
Jen ten účiník tam nemá význam cos úhlu.
Napsal: 09 dub 2018, 22:38
od Bernard
danhard píše:Jaký že tam jde výkon v druhé půlperiodě při jednocestném usměrnění ?
V průměru za první půlperiodu jde do zátěže (Pč + Pj). V průměru za druhou půlperiodu jde do zátěže (Pč - Pj). A když podle zadání nejde v té druhé do zátěže nic, vyjde z toho Pč = Pj.
Napsal: 09 dub 2018, 22:41
od microlan
No přece nečinný, stagnující, odpočívající, obecně zvaný jalový. V neodborné literatuře se označuje jako z5ný, nebo závěrný proud usměrňovače. Ovšem s přihlédnutím k DC složce 2. subharmonické. To už snad nemůže být ani z chlastu
Napsal: 09 dub 2018, 23:16
od danhard
Sorry, ale u nulového proudu se nějak nemohu rozhodnout, jestli je ten nulový výkon činný, nebo jalový ?
A čemu nerozumím, tomu nevěřím
Napsal: 09 dub 2018, 23:25
od Syron
Lesana napsala:
Když tomu tvému "jalovému" proudu strčíš do cesty odpor, tak na něm bude jalový výkon? Nebude. Proud nemá žádnou jalovou nebo činnou složku, proud je prostě proud. Až když ho dáš dokupy s napětím, tak vytvoří činný nebo jalový výkon.
Nevím, v čem je problém. V příspěvku přece píšu, že není jalový proud ani jalové napětí, jen jalový výkon.
Proud, který protéká uzavřeným obvodem, už nemusíš dávat do kupy s napětím, stačí mu jen odpor, případně impedance, vřazený do obvodu, aby se vytvořil výkon. V tom se trochu pleteš, chtěl jsem Ti pomoci. P=RxI². Kde máš v tomto vzorci napětí "dané dokupy" ? Na činném, někdy nazývaném ohmickém, odporu jalovina nevznikne.
Napsal: 09 dub 2018, 23:25
od samec
A co v pripade dvojcestneho usmernovaca?
Napsal: 09 dub 2018, 23:49
od Syron
Lesana napsala: Tak šup vektore, rozkládej.
K tomu jsi dodala obrázek křivky z osciloskopu. Proto ten popis s dvoukanálovým osciloskopem. Vektor je vektor, ale myslel jsem si, že na těch dvou sinusovkách je názorně vidět fázový posuv proudu vůči napětí a dá se i poznat, která část proudu vytváří činný, a která jalový výkon.
Samozřejmě je to veeelmi zjednodušené jen pro názornost. Nechtěl jsem psát vědecký článek, jen Ti naznačit, když jsi už použila tu křivku, k čemu se ten osciloskop dá použít. Pokud bys chtěla, aby se na stínítku obrazovky nakreslil vektor, není to problém. Ale je to trošku složitější.
Napsal: 09 dub 2018, 23:53
od Syron
Masare, ano zlehčil jsem to dostatečně. Šlo mi spíš o názornost, ne o vědecký rozbor. Jsem si toho vědom. Podrobný popis výpočtu najdeš jinde.
Napsal: 09 dub 2018, 23:56
od samec
ale nic
Napsal: 10 dub 2018, 00:02
od Syron
Celerone, ten smajlík měl naznačit, že jde o pokus o žert. Pochopitelně že ten jeden kondík řádu mikrofaradů pochopitelně nevykompenzuje jalovinu řádu kVAr ů. Na druhé straně, slušný výrobce by do takto "žravých" výrobků s elektromotory měl dávat alespoň část kapacity pro kompenzaci cos φ. Za ty hříšné peníze...
"Kompenzák" jsme měli v rozvodně, vím, jak vypadá. Kolik Kčs stál, opravdu netuším. Ale v nové rozvodně VN z roku 2006 s čtyřmi MWovými dvojčaty byl plně automatický digitální, uzavřený, ke kterému jsme neměli přístup. Byl ještě v záruce, tak nevím ani jak vypadá, ani kolik stál. Celá fabrika měla instalovaný příkon cca 5 MW, a počítám, že pár aut by za něj bylo. Celá rekonstrukce fabriky stála 1000 000 000, tedy jednu miliardu Kč.
Napsal: 10 dub 2018, 05:47
od FERYACT
Představte si paralelní LC člen.Oba budou mít Q=100.Napájecí proud způsobí mezi LC přelévání jalových proudů.Dráty nepoznají, že proudy jsou jalové.U větších výkonů hrozí i destrukce.
Kompensační kondensátory pěkně hřejí.
Napsal: 10 dub 2018, 08:15
od microlan
P=RxI². Kde máš v tomto vzorci napětí "dané dokupy" ?
No přece tady: U = RxI pak už jen x I a je z toho RxIxI = RxI²
Napsal: 10 dub 2018, 08:23
od FERYACT
Co kdybychom se nastěhovali do první třídy kašičky?