Vyhodit to můžeš vždycky. Podle toho jak se chovají různě články to tak asi dopadne.
Doplnil bych elektrolyt, jestli to jde a připojit k nabíječce nastavené na 12 až 12.5V. Baterka nebude "brát" proud. Musíš to hlídat a číhat až začne. Zkoušet jestli to nezačne při mírném přidání napětí brát proud. Zase vrátit zpět. Nepřidávat nad 14V. Může to trvat taky 2dny. Když začne reagovat, nastavit tak 0.5A (tedy pod 1/10Ah) nabíjet do 14.7V. Vybít na 11V, odlehčit a znova nabít na 14.7V. Potom bych ubral a dotáhnul na 0.3A do 16V. V případě, že výchozí napětí bylo takhle malé a bylo tam dlouho udělal jsi vše co udělat šlo.
Jde doufám o normální šplouchací Pb baterku. Jinak jsou koncová napětí jiná. Tam se držíš toho co říká výrobce. Princip je ale stejný.
Poznámka. V případě, že se to proudově "chytí" a napětí na baterce půjde rychle nahoru je konečná, směr SD.
Luboš
Nabíjení autobaterie
Moderátor: Moderátoři
Ahoj, asi v 12 ročnom menšom kórejcovi je určite už viac ako 5 ročná bežná olovená batéria Bosch, myslím nejakých 40 Ah. Jazdí sa občas, krátke trasy, stojí sa niekedy aj niekoľko dní. Stáva sa že prvé pretočenie urobí až po zaváhaní. Dnes po krátkej 3 km jazde pri pokuse o znovunaštartovanie zradila úplne, našťastie po krátkom odstátí sa to podarilo.
Vybral by som baterku a nahodil na 1A zdroj, takto si v prípade potreby nabíjam moju, priznám nechce sa mi s týmto ale teraz babrať, naviac verím že by auto bolo potrebné práve keby bola baterka vonku a ja mimo dosah.
Mám staršiu baterku, myslím 63-ku, z môjho auta, ešte bola dobrá, ale do kórejca ju predpokladám nedostanem. Tak ma napadlo štartovacími káblami tou mojou baterkou baterku kórejca priamo v aute bez jej odpojenia trocha "dotlačiť". Prípadne by som ju mohol takto občas pri dlhšej odstávke dotlačiť aj v budúcnosti.
Aký je na to odborný názor?
Vybral by som baterku a nahodil na 1A zdroj, takto si v prípade potreby nabíjam moju, priznám nechce sa mi s týmto ale teraz babrať, naviac verím že by auto bolo potrebné práve keby bola baterka vonku a ja mimo dosah.
Mám staršiu baterku, myslím 63-ku, z môjho auta, ešte bola dobrá, ale do kórejca ju predpokladám nedostanem. Tak ma napadlo štartovacími káblami tou mojou baterkou baterku kórejca priamo v aute bez jej odpojenia trocha "dotlačiť". Prípadne by som ju mohol takto občas pri dlhšej odstávke dotlačiť aj v budúcnosti.
Aký je na to odborný názor?
Jestli myslíš vozit tu tvou starší 63Ah jako záložní baterku v kufru šikmáka a v případě, že jeho už pravděpodobně druhá "vlastní" baterka odepře poslušnost si z ní pomoct kabelama je myslím slušný nouzový řešení na měsíc nebo dva - kdybys neměl peníze na novou "čtyřicítku" do šikmáka. Jinak je to 15kg balastu v kufru se vším co k tomu jako mrtvý váze patří. Kdybys to měl na delší dobu, musel bys vyřešit dobíjení tý velký "záložní" baterky buď po dobu stání z externího zdroje, nebo při jízdě z palubního alternátoru. Jak říkám, třeba na měsíc je to řešení, ale na dlouhodobější používání to nemá ani jednu výhodu - trvanlivější řešení je koupit co nejdřív správně dimenzovanou novou baterku do šikmáka - nemusí bejt zrovna 40Ah, může bejt i s vyšší kapacitou, ale taková, aby se rozměrově vešla do původního místa.
Kecypindy, že větší baterku neutáhne palubní altík navrženej na baterku s menší kapacitou vůbec neposlouchej, to je product-placement lidí, kterým jde o rychlejší prodej zboží - alternátor v autě se navrhuje ne podle baterky, ale podle toho, kolik spotřebičů je obvykle v provozu, aby je bez problémů utáhnul a baterka má sloužit hlavně jako startovací zrdoj a sekundárně jako vyrovnávač špičkovejch odběrů, aby třeba při záběru elektroserva, kdy je odběr klidně 60-80A po dobu jedný-dvou sekund, nepadlo napětí v síti vozidla pod mez, kdy přestane fungovat zbytek elektroniky, protože altík by to neutáhnul.
Když dáš do auta, který mělo původně baterku 40Ah, novou nabitou 60Ah baterku, bude se to chovat úplně stejně, pokud budeš pravidelně jezdit - kolik energie se odčerpá startováním, tolik altík doplní. Uvědom si, že za normálních podmínek při běžným nastartování nikdy baterku nevydudáš dosucha. Obvyklej start benzínu trvá cca 5-8 vetřin, u dehťáku se žhavením 20-30 vteřin. Startér s planetovým převodem odebírá běžně 150-200A, žhavení nějakejch 20-40A. Spočítej si kolik ampér-sekund se za celej start odebere z baterky - a jak dlouho potom trvá "vrácení" tý odebraný energie alternátorem, i když pojedou nějaký spotřebiče a na zpětný dobíjení zbyde z celkovýho výkonu altíku třeba jen 10-15A. Jedna ampérhodina při tom má 3600 ampérsekund. Takže jeden start benzínu je spotřeba dejme tomu nejvejš půl Ah, dehťáka dejme tomu ať nežeru jedna Ah. Zpětný nabití i ze zdroje pouhejch 15-20A trvá nějaký desítky vteřin, maximálně jednotky minut - po zbylou dobu chodu motoru už se baterka výhradně dobíjí a pokud má altík dostatek otáček, aby dával výkon, nabíjí se maximálním proudem, kterej zbyde po odečtení spotřeby všeho, co máš při jízdě zapnuto = servořízení, elektronika motoru, ABS, větrák topení, světla, rádio, výhřevy sedaček a skel - čím víc komfortu, tím víc elektriky to žere a tím míň z celkovýho výkonu altíku zbejvá na okamžitý doplňování baterky. Teprve po delším odstavení poznáš, že větší kapacita baterky je schopná natočit i po delší době - a pak ji samozřejmě musíš buď nabít nabíječkou, nebo autu dopřát aspoň jednu až dvě hodiny ustálený jízdy, aby se baterka stačila zase plně dobít.
Kecypindy, že větší baterku neutáhne palubní altík navrženej na baterku s menší kapacitou vůbec neposlouchej, to je product-placement lidí, kterým jde o rychlejší prodej zboží - alternátor v autě se navrhuje ne podle baterky, ale podle toho, kolik spotřebičů je obvykle v provozu, aby je bez problémů utáhnul a baterka má sloužit hlavně jako startovací zrdoj a sekundárně jako vyrovnávač špičkovejch odběrů, aby třeba při záběru elektroserva, kdy je odběr klidně 60-80A po dobu jedný-dvou sekund, nepadlo napětí v síti vozidla pod mez, kdy přestane fungovat zbytek elektroniky, protože altík by to neutáhnul.
Když dáš do auta, který mělo původně baterku 40Ah, novou nabitou 60Ah baterku, bude se to chovat úplně stejně, pokud budeš pravidelně jezdit - kolik energie se odčerpá startováním, tolik altík doplní. Uvědom si, že za normálních podmínek při běžným nastartování nikdy baterku nevydudáš dosucha. Obvyklej start benzínu trvá cca 5-8 vetřin, u dehťáku se žhavením 20-30 vteřin. Startér s planetovým převodem odebírá běžně 150-200A, žhavení nějakejch 20-40A. Spočítej si kolik ampér-sekund se za celej start odebere z baterky - a jak dlouho potom trvá "vrácení" tý odebraný energie alternátorem, i když pojedou nějaký spotřebiče a na zpětný dobíjení zbyde z celkovýho výkonu altíku třeba jen 10-15A. Jedna ampérhodina při tom má 3600 ampérsekund. Takže jeden start benzínu je spotřeba dejme tomu nejvejš půl Ah, dehťáka dejme tomu ať nežeru jedna Ah. Zpětný nabití i ze zdroje pouhejch 15-20A trvá nějaký desítky vteřin, maximálně jednotky minut - po zbylou dobu chodu motoru už se baterka výhradně dobíjí a pokud má altík dostatek otáček, aby dával výkon, nabíjí se maximálním proudem, kterej zbyde po odečtení spotřeby všeho, co máš při jízdě zapnuto = servořízení, elektronika motoru, ABS, větrák topení, světla, rádio, výhřevy sedaček a skel - čím víc komfortu, tím víc elektriky to žere a tím míň z celkovýho výkonu altíku zbejvá na okamžitý doplňování baterky. Teprve po delším odstavení poznáš, že větší kapacita baterky je schopná natočit i po delší době - a pak ji samozřejmě musíš buď nabít nabíječkou, nebo autu dopřát aspoň jednu až dvě hodiny ustálený jízdy, aby se baterka stačila zase plně dobít.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
V stredu som zase startoval firemnu KIU s pomocou 12V/7Ah baterie do UPS. Naposledy som isiel pred mesiacom a teraz sa po zhasnuti kontrolka AIRBAG znovu rozsvietila - to uz poznam, ze nenastartujem. Motor sa len trochu otocil a vsetko zhaslo.
Paralelnym pripojenim druhej baterie sa povodna bateria neda nabit (napatie je prilis nizke), len trochu ozivit. Po chvili, ked sa napatia vyrovnaju, je mozne nastartovat (nechat pripojene obe baterie).
Kedze malu bateriu polozim priamo na povodnu, stacia tak 15cm droty a vobec nemusia byt hrube - pouzivam nieco asi 1,5-2,5mm² (nemeral som to).
Potom som zaparkoval pri okne a dva dni nabijal nabijackou (3,8A), kym nevyhlasila, ze je nabite.
Paralelnym pripojenim druhej baterie sa povodna bateria neda nabit (napatie je prilis nizke), len trochu ozivit. Po chvili, ked sa napatia vyrovnaju, je mozne nastartovat (nechat pripojene obe baterie).
Kedze malu bateriu polozim priamo na povodnu, stacia tak 15cm droty a vobec nemusia byt hrube - pouzivam nieco asi 1,5-2,5mm² (nemeral som to).
Potom som zaparkoval pri okne a dva dni nabijal nabijackou (3,8A), kym nevyhlasila, ze je nabite.
Ještě musím doplnit tohle svoje tvrzení - dnešních úplně nejmodernějších vozidel, plnejch kurvidel a zpíčovadel se to bohužel netýká, protože jedním z těch 🤐 kurvidel je i ychtylygentní battery managorment, kterej hlídá objem náboje dodanej do baterky a zpětně z baterky odebranej. K měření používá jako proudovej bočník kostřicí kabel k baterce. Bohužel, jak postupně baterka degraduje a ztrácí kapacitu vinou dalších nainstalovanejch kurvidel typu stop-start nebo rekuperační nabíjení jen v době brždění motorem, tenhle managorment si to pamatuje a pokud se mu po výměně pomocí diagnostiky nevloží očekávanej údaj o výměně baterie, bude novou baterku nabíjet jen natolik, kolik si pamatuje, že byla schopná dodávat ta předchozí baterka, takže tu novou zlikviduje chronickým nedobíjením dřív, než tu starou. Kapacita new baterky je bohužel údaj, kterej jak jsem se dověděl, nejde v softwaru řídící jednotky pozměnit, takže je tím předem vyloučená možnost do takovýho auta používat baterku s vyšší kapacitou, než dal výrobce. Neznám k tomuhle čunění výrobců a €urohujerů jiný označení než 🤐 a ještě jednou 🤐 ... Jedním z dostupnejch náhradních řešení je odpojit tenkej kabel od zápornýho pólu baterky, kterým ŘJ zjišťuje úbytek napětí na kostřicím kabelu, jenomže to vede k přechodu softwaru do režimu, kdy odmítá vykonávat některý na energii náročný komfortní funkce = výhřevy sedadel a volantu, zapojení elektrickýho příhřevu vzduchu ve větrání k rychlejšímu ohřátí interiéru v mrazu a podobně.EKKAR píše:...
Když dáš do auta, který mělo původně baterku 40Ah, novou nabitou 60Ah baterku, bude se to chovat úplně stejně, pokud budeš pravidelně jezdit - kolik energie se odčerpá startováním, tolik altík doplní....
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Nevim, v autě zmršené nabíjení nemám, ale k čemu by řídící jednotce v autě údaj o kapacitě baterky vlastně byl? Samotný tento údaj ji je k ničemu, pokud neví jak je baterie aktuálně nabitá. Nevybíjí se do dna, takže ukončovat nabíjení může stejně jen podle nějakých znaků nabití. Dodáním odměřeného náboje těžko. Navíc kapacita se v průběhu živoita baterky mění. Takže pokud si systém myslí, že má baterku dejme tomu 40Ah, ovšem ve skutečnosti tam bude třeba 70Ah, máme 30Ah k dobru, které systém dejme tomu nedovolí využít, což se stejně nedělá a baterce neprospívá, takže to ničemu neva, ovšem odebranejch 40Ah bude ochotná do ni doplnit, takže se opět dostáváme na 70Ah. V čem je teda ohledně vlastní kapacity baterky problém? Navíc, pokud se ví, že kostřící kabel funguje jako bočník, není přece problém délku kabelu upravit našim požadavkům, nebo někde v jeho délce udělat odbočku. Řídící jednotka ať si myslí co chce, bude pracovat pěkně pro nás.
Nebo, co mě teď právě napadlo, vnutíme snímacímu drátu malé DC napětí, třeba přes něj pustíme ventoš či nějaké světlo, systém si bude myslet že baterka něco napájí, a o to ochotněji ji bude krmit.To by bylo, aby si český člověk neporadil...
Nebo, co mě teď právě napadlo, vnutíme snímacímu drátu malé DC napětí, třeba přes něj pustíme ventoš či nějaké světlo, systém si bude myslet že baterka něco napájí, a o to ochotněji ji bude krmit.To by bylo, aby si český člověk neporadil...
To néé, kostřící kabel jako bočník nebude. Z bočníku musí přece dva vodiče do ŘJ s nasnímaným proudem. A tady by hodně zkreslovaly přechoďáky z koroze. Dneska jsou malý SMD snímače pájené přímo na DPS, klidně i do 50A a víc. A že si powermanager pamatuje stav a kapacitu baterie je pravda. ALE, po výměně stačí párkrát auto projet a PWM se naučí nové hodnoty.
..to bude jen ňákej odpůrek
Nevím, ale nedělá mi problém představit si kostřící kabel který bude mít na každém oku odbočku. Žádná koroze by se nekonala. Startovací proud bych teda plošňákem neproháněl, ale jestli se někomu fakt chce, nebudu tvdit že to nejde 
Tyhle věci budu řešit až budu muset nějakou tu přechytřenou obludu kočírovat. Zatím se tomu uspěšně bráním. Jde to snadno. Ignorací
Tyhle věci budu řešit až budu muset nějakou tu přechytřenou obludu kočírovat. Zatím se tomu uspěšně bráním. Jde to snadno. Ignorací
Souhlas.
To mi taky tvrdili v servisu na páté garančce, že tam musí dát originál baterku 36 Ah za dvaapůl tisíce, jinak že to odnese nabíjecí soustava. Tak jsem technika poslal do baterkárny, ať mu tam vysvětlí, že co odeberu, to zase musím dobít, a regulátoru i altíku to musí být jedno. Držák je na oba tvary baterek. Dodnes (4 roky) je v tom autě 50 Ah za čtrnáct set a ničemu to nevadí.
Čili u klasického dobíjení z regulátoru altíku je informace o celkové kapacitě baterky celkem k ničemu. Prostě se udržuje nabitá a je to. A, jestli se po pěti až sedmi letech zkontroluje stav baterky zátěžákem (ideálně jednotlivých článků, ale to u každé baterky nejde), není to na škodu, ale nutné také ne.
V novém mám baterky dvě (sice jsem to nechtěl, ale věrnost značce měla přednost a jinak už to nedělají) - jednu olověnou startovací, ta má 54 Ah, ale z ní se startuje jen nuceně startérem. Start/stop systém pro automatické startování používá LiFePo baterku 12 V / 10 Ah, roztáčí pomocí ISG, nepoužívá startér.
Nabíjí se rekuperací při brždění motorem, je hlídaná na nabití 40 % - 95 %, mimo tento rozsah se odpojí a přetoky jdou do velké baterky, naopak, když s takto vybitou baterkou zastavím na pár hodin, přelije si z velké baterky právě tolik, aby v ní bylo asi 70 % náboje. Za ustálené jízdy, kdy ISG nerekuperuje, ani nepomáhá při rozjezdu, se z ISG jen dobije velká baterka do plna a pak se ISG odpojí. Malá se nedobíjí, čeká, až sundám nohu s plynu, aby mohla pomoci brzdit při rekuperaci.
Jak v předchozích (nehybrid) modelech dostávala řídicí jednotka informaci o odběru jen zprostředkovanou tím, který obvod je pod napětím (podle toho případně zvedla otáčky motoru, ať ten odběr radši z baterky nejde), tak v mild hybridu si umí baterky mezi sebou náboj "přelévat". Kolik kdy, odkud kam, a zda vůbec, se řídí podle asi 24 podmínek a jejich vzájemných kombinací. Jednou z nich je i teplota plusové svorky velkého aku a velikost proudu tou svorkou tekoucího, mimochodem jsou na ní i hlavní pojistky. Jestli je uvnitř jen jazýčkový kontakt, nebo Hallova sonda, nevím, ze schémátka to jasné není a kuchat to nebudu, ale o směru proudu řídicí jednotka zjevně ví a kterýmkoli pólem přiloženým magnetem se dá koncové dobíjecí napětí jen zvednout.
To mi taky tvrdili v servisu na páté garančce, že tam musí dát originál baterku 36 Ah za dvaapůl tisíce, jinak že to odnese nabíjecí soustava. Tak jsem technika poslal do baterkárny, ať mu tam vysvětlí, že co odeberu, to zase musím dobít, a regulátoru i altíku to musí být jedno. Držák je na oba tvary baterek. Dodnes (4 roky) je v tom autě 50 Ah za čtrnáct set a ničemu to nevadí.
Čili u klasického dobíjení z regulátoru altíku je informace o celkové kapacitě baterky celkem k ničemu. Prostě se udržuje nabitá a je to. A, jestli se po pěti až sedmi letech zkontroluje stav baterky zátěžákem (ideálně jednotlivých článků, ale to u každé baterky nejde), není to na škodu, ale nutné také ne.
V novém mám baterky dvě (sice jsem to nechtěl, ale věrnost značce měla přednost a jinak už to nedělají) - jednu olověnou startovací, ta má 54 Ah, ale z ní se startuje jen nuceně startérem. Start/stop systém pro automatické startování používá LiFePo baterku 12 V / 10 Ah, roztáčí pomocí ISG, nepoužívá startér.
Nabíjí se rekuperací při brždění motorem, je hlídaná na nabití 40 % - 95 %, mimo tento rozsah se odpojí a přetoky jdou do velké baterky, naopak, když s takto vybitou baterkou zastavím na pár hodin, přelije si z velké baterky právě tolik, aby v ní bylo asi 70 % náboje. Za ustálené jízdy, kdy ISG nerekuperuje, ani nepomáhá při rozjezdu, se z ISG jen dobije velká baterka do plna a pak se ISG odpojí. Malá se nedobíjí, čeká, až sundám nohu s plynu, aby mohla pomoci brzdit při rekuperaci.
Jak v předchozích (nehybrid) modelech dostávala řídicí jednotka informaci o odběru jen zprostředkovanou tím, který obvod je pod napětím (podle toho případně zvedla otáčky motoru, ať ten odběr radši z baterky nejde), tak v mild hybridu si umí baterky mezi sebou náboj "přelévat". Kolik kdy, odkud kam, a zda vůbec, se řídí podle asi 24 podmínek a jejich vzájemných kombinací. Jednou z nich je i teplota plusové svorky velkého aku a velikost proudu tou svorkou tekoucího, mimochodem jsou na ní i hlavní pojistky. Jestli je uvnitř jen jazýčkový kontakt, nebo Hallova sonda, nevím, ze schémátka to jasné není a kuchat to nebudu, ale o směru proudu řídicí jednotka zjevně ví a kterýmkoli pólem přiloženým magnetem se dá koncové dobíjecí napětí jen zvednout.
A když máš u kostřicího káblu na každým konci připojenej tenkej káblík, vedoucí "kamsi" do hlubin kabelovýho svazku směřujícího do elektroniky motoru, copak jinýho než snímání proudu pomocí bočníkovýho efektu to asi tak je? U mínusový svorky baterky je obvykle faston a tenkej hnědej káblík, na druhým konci je na konci tmavě šedýho kablíku spešl očko navlíknutý pod společnou matkou zároveň s kostřicím káblem ...mi-ro píše:To néé, kostřící kabel jako bočník nebude. Z bočníku musí přece dva vodiče do ŘJ s nasnímaným proudem. A tady by hodně zkreslovaly přechoďáky z koroze. Dneska jsou malý SMD snímače pájené přímo na DPS, klidně i do 50A a víc. A že si powermanager pamatuje stav a kapacitu baterie je pravda. ALE, po výměně stačí párkrát auto projet a PWM se naučí nové hodnoty.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Ďakujem za zrozumiteľné osvetľujúce podania. Šlo mi iba o externé podelenie sa o energiu pri dlhšej odstávke auta, aby následný štart prebehol bez problému. Za predpokladu, že inak baterka bude ešte bežne prevádzkyschopná, inak samozrejme predlžovať trápenie nemá význam.
A pri tom ako na dosť alebo celkom vybitú baterku vplýva šok pripojením dobíjacieho zdroja (ext. baterky), ktorý vďaka nízkym vnútorným odporom na oboch stranách vleje prijímateľovi "polovicu" energie rázovým spôsobom (pri násobnej kapacite odosielateľa energie ešte viac), a teda či týmto prístupom batéria nestratí svoju prevádzkyschopnosť skôr, než by bežným dobíjaním mohla. Ničí sa baterka týmto?
A pri tom ako na dosť alebo celkom vybitú baterku vplýva šok pripojením dobíjacieho zdroja (ext. baterky), ktorý vďaka nízkym vnútorným odporom na oboch stranách vleje prijímateľovi "polovicu" energie rázovým spôsobom (pri násobnej kapacite odosielateľa energie ešte viac), a teda či týmto prístupom batéria nestratí svoju prevádzkyschopnosť skôr, než by bežným dobíjaním mohla. Ničí sa baterka týmto?