Rail to rail konec na 12V (zamčeno)
Moderátor: Moderátoři
Při 2A stačí u N kolem 25mA, u P kolem 30mA do báze.
Chová se to podle katalogu, na vybuzení 2A do 4R stačí s rezervou 50mA.
Jen hovado by to cpalo do hluboké saturace 300mA do báze přes 15R budící odpory.
https://www.onsemi.com/pub/Collateral/BD437-D.PDF
https://www.onsemi.com/pub/Collateral/BD438-D.PDF
Symetrické napájení +/- 8V, dc vazby (musí být pro dc převodní charakteristiku).
zelená - zapojení od jura80, proud konci 100mA
červená - zapojení od jura80, proud konci 30mA
modrá - oba odpory v emitorech budičů 56R, vyhozena nadproudová ochrana, proud konci 30mA
žlutá - přibuzovací odpor zvýšen na 82R, proud konci 30mA
Převodní charakteristika Tiger1
Derivace, čili průběh zesílení Tiger2
- odběr celkem snížený na 50mA ze 120mA
- napětí na zátěži větší o 0,4V
- maximální budící proud do báze 50mA, výstup do zkratu max. 4A, přes kond to tam může být jen střídavě
- lepší teplotní stabilita
- menší přechodové zkreslení
- žádné problémy s ohřevem budících odporů, je tam proti 15R odporům jen 1/4 výkonu
Podle mých simulací- a je to tak ostatně podstatně logičtější- vychází u mojí původní varianty poloviční zkreslení kousek pod limitací, oproti zapojení s měkkým děličem, bez em. odporů a s nižším klídkovým proudem. Při rozkmitu 400mV p-p je to dokonce jedna šestina.
Stabilita klidovýho proudu u mojí varianty byla v jednotkách procent po zahřátí chladiče plynem z pojojové teploty na odhadem 100°C. Toho nemá prezentovaný upravený zapojení šancu dosáhnout ani při nejbujnějších představách a při sebelepším tepelným propojení polovodičů (ale přes chladič). Ne při dynamických změnách teplot přechodů.
Samozřejmě nepopírám, nepopíral jsem a nebudu popírat, že moje zapojení má podstatně horší energetickou účinnost. Nicméně, při návrhu jsem řešil rozkmit (ale přesto jsem si dovolil tu drzost, dát tam nadproud. ochranu), neřešil jsem odběr zesíku. Při mezních datasheetových parametrech (saturační napětí zaručuje výrobce při Ic/Ib=10). Vždycky je něco za něco.
PS: Ale přít se o čemkoli s arogantním dědkem nadále nehodlám. Mám zajímavější projekty, málo času, a pro mě je záležitost uzavřená- zesilovače hrají (čistě), zvládají zkrat a mám z nich radost. Jen mně přišlo správným se ozvat, přestože tady teď můžu čekat snůšku dalších "plivanců" a sprostých nadávek, překrytých takovýmhle smajíkem 🤐 .
jura80 píše:Při mezních datasheetových parametrech (saturační napětí zaručuje výrobce při Ic/Ib=10).
Opakuji, jen hnup cpe konce analogoveho zesilovace zamerne do zbytecne saturace.
Katalogove BD437G DC Curent Gain min 40 Ic 2A Uce 1V a budici proud je 50mA.
Na porovnani s katalogem jsem pouzil 2x 200ks BD437/BD438 a potrebny proud byl u vsech v rozsahu 20-35mA. Kontrola priblizneho parovani je vhodna.
danhard píše:jura80 píše:Při mezních datasheetových parametrech (saturační napětí zaručuje výrobce při Ic/Ib=10).
Opakuji, jen hnup cpe konce analogoveho zesilovace zamerne do zbytecne saturace.
Katalogove BD437G DC Curent Gain min 40 Ic 2A Uce 1V a budici proud je 50mA.
Na porovnani s katalogem jsem pouzil 2x 200ks BD437/BD438 a potrebny proud byl u vsech v rozsahu 20-35mA. Kontrola priblizneho parovani je vhodna.
Jen arogantní mrzout pořád dokola opakuje a vnucuje svůj názor. Jinak při Uce=1V rozhodně není tranzistor v saturaci, praktická rezerva zesílení a (mimo jiné) z toho vyplývající min. Uce je věc náhodná a tím pádem nejistá.
A tyhle všechny caviky, hromada sprostých urážek a tyhle kompromisy jen proto, aby měl zesilovač o něco menší odběr a rychlejší chování v limitaci? Ale přitom nikomu nevadí, že takhle předělaný koncový stupeň má dvoj až šestinásobně větší THD, neumí si ustabilizovat klidový proud při skokové změně teploty přechodu koncáku, jestli vydrží zkrat je sázka do loterie, a ke všemu, místo aby se na výstupu choval jako tvrdý napěťový zdroj, bude mít výstupní odpor jak sviňa? Gratuluji...
PS, edit: Stejně tak není úplně ideální tam cpát jiný tranzistory s nižším zesílením. BD433/434 jsem vybral právě proto, protože i při Uce jen 1V mají betu >50, takže s tvrdýma děličema 4x15R si konec zesilovače na beton udrží více méně konstantní zesílení (tj. nízký THD) až k hranici něco málo přes 1V k hranici napájení. Ale KD60x/61x, dejme tomu teda, no...
Howgh.
Problém takových obrázků ale vidím hlavně v tom, že pro "worst case design" jsou k ničemu, stejně jako měření.
To, že jdou tranzistory do saturace, není účel, ale chyba toho zapojení.
A maximální Uces je při 2A a hluboké saturaci 0,5V. To radši obětuji těch dalších 0,5V do nejistoty, že to tam při měkké saturaci nebude, než abych to najisto protopil ve zbytečných emitorových odporech
Díky pádu zesílení s proudem nejsou překročeny ani mezní parametry proudu a výkonu v SOA.
Takový návrh samozřejmě splňuje jak Out-of-tolerance limits, tak Catastrophic failures, ve smyslu návrhu podle WCCA.
Stejně tak to mají všechny ty TDA7xxx co tu byly, žádné emitorové odpory, žádná proudová ochrana, omezený budící proud a ochrana proti přehřátí.