Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Čtení o záchranné výpravě.

Zajímavé, zejména ten fakt, že Italové tak upřednostňovali radiové spojení novinářů s redakcemi při zpravodajství o záchraně místo aby poslouchali na vlně Nobileho, až málem nebylo koho zachraňovat.
"Celovečerní dokumentární" film o cestě Krasinu k Červenému stanu, natočený ruskými novináři na palubě ledoborce, případně z letadel:
https://www.youtube.com/watch?v=47L_VVFiL_M
Samochvála je tam na hraně únosnosti, ovšem nic jiného autentického není.
K technice vzducholodí té doby šel shodou okolností zrovna včera celkem zajímavý dokument https://tv.seznam.cz/program/49279054
Docela mě překvapilo jednak megalomanské řešení amerických vojenských vzducholodí až do 40. let, jednak počet mrtvých při haváriích, ale to je holt "buď a nebo".
Kde brali v 30. letech celé vlaky tlakových lahví s heliem?

Crifodo píše:Kde brali v 30. letech celé vlaky tlakových lahví s heliem?

Normálně ho už od 20-tých let ho destilovali ze zemáku v nejvýnosnějším ložisku v Texaským Amarillu. Horší je, že hélium je na Zemi neobnovitelnej prvek (prostě ulítne do vesmíru) a do 20 let mají být známá ložiska prázdná. Možná to těm 🤐 v CERNu nikdo neřekl. Ale třeba udělaj tu černou díru dřív než hélium dojde a problém bude oddálen na věky věků. A nebo nás dřív vyhladí AI.

Tak jestli mančaftu profesora Alvaréze v Livermoore vyjde konečně ta jejich studená fúze, hélia bude dost a dost ...

Je to 15 let, tenkrát stálo He46 50L/200bar 3 tisíce. To je vlivem kompresibility hélia cca 9,4 m3 za atmosférickýho tlaku. Přes 7 lety už to samý bylo 10 tisic. Kolik je to dnes jsem nezkoumal ale nedivil bych se že dvacka.
Teď si představ, když toho maj v CETnu tuny a nebo ten americkej Macon nebo Akron měl obsah 200 000 m3 helia.

Jo a o tý fůzi jsem poprvé slyšel ve fyzice na základce. To už je půl století a furt nic.

Celeron píše:Jo a o tý fůzi jsem poprvé slyšel ve fyzice na základce. To už je půl století a furt nic.

. . . se nediv, doma v garáži to dělat nejde . . .

Celeron píše:Je to 15 let, tenkrát stálo He46 50L/200bar 3 tisíce. To je vlivem kompresibility hélia cca 9,4 m3 za atmosférickýho tlaku. Přes 7 lety už to samý bylo 10 tisic. Kolik je to dnes jsem nezkoumal ale nedivil bych se že dvacka.
...

A když jsi šel "dolů", tak jsi těch 9 kubíků v mixu vyslopal ani ne za dvě hodinky, co?

Ono, aspoň podle té Běhounkovy knihy to bylo hlavně o tom, že:
- Citta di Milano je vůbec neposlouchala. A nezlepšilo se to ani poté, co spojení už bylo navázáno. Byli příliš zaměstnáni svým vysíláním.
- kpt. Romagna, který té lodi velel byl přesvědčen o tom, že Biagi je mrtvý.
- ta vysílačka, nebo přijímač - to už si přesně nepamatuju, vůbec neměla být na palubě. Před odletem ji tam Biagi odnesl a schoval ve své kabině.
Ze začátku tam žádný benzínový vařič neměli, ten jim až později shodili - pokud si pamatuju správně.
A co se týče modulace - domnívám se, že se vysílala pouze nosná. Fungovalo to tak, že stačilo přijímač mírně odladit a tím vznilk zázněj. ještě na vojně na stálici to takto fungovalo. Při přesném naladění nebylo slyšet nic, tón se ozval až při určitém "ujetí". Frekvence tónu se měnila tím odladěním.

Zatím se evidentně moc nešetří https://www.helium-party.cz/kategorie/h ... 0-balonku/ nevíte někdo, kolik barů vydrží ta bomba, chtěl bych ji na vzdušníček ke kompresoru

DukeNuke píše:Ono, aspoň podle té Běhounkovy knihy to bylo hlavně o tom, že:
- Citta di Milano je vůbec neposlouchala. A nezlepšilo se to ani poté, co spojení už bylo navázáno. Byli příliš zaměstnáni svým vysíláním.
- kpt. Romagna, který té lodi velel byl přesvědčen o tom, že Biagi je mrtvý.
- ta vysílačka, nebo přijímač - to už si přesně nepamatuju, vůbec neměla být na palubě. Před odletem ji tam Biagi odnesl a schoval ve své kabině.
Ze začátku tam žádný benzínový vařič neměli, ten jim až později shodili - pokud si pamatuju správně.
A co se týče modulace - domnívám se, že se vysílala pouze nosná. Fungovalo to tak, že stačilo přijímač mírně odladit a tím vznilk zázněj. ještě na vojně na stálici to takto fungovalo. Při přesném naladění nebylo slyšet nic, tón se ozval až při určitém "ujetí". Frekvence tónu se měnila tím odladěním.

Citace z Wikipedie, heslo "Giuseppe Biagi":

Po havárii Biagi opakovaně vysílal signál SOS podpůrné lodi Città di Milano pomocí malých krátkých vlnvysílač Ondina 33 S. Jako přijímač bylo použito samostatné zařízení, Burndept MK IV. Signál však nebyl přijat podpůrnou lodí, ale byl chycen ve vzdálenosti 2400 km ruským radioamatérem Nikolajem Schmidtem (ru). Schmidt to nahlásil úřadům, které poté informovaly Radio San Paolo v Římě. Následovala rozsáhlá záchranná operace a nakonec sovětský ledoborec Krassin zachránil Biagiho a ostatní 12. července.Wikipedia site:cs2cs.wiki

Citta di Milano hlavně poslouchala na frekvenci vysílačky, která byla na Italii jako hlavní - a která zůstala po havárii na palubě vraku, kterej ji odnes nikdo neví kam. Trosečníky právě zachránila ta Biagiho "černá vysílačka", kterou na palubu "propašoval" se záměrem nechat ji spolu s vysazenou skupinou výzkumníků na pólu - a na vlně, kterou oficiální radisti na Citta di Milano vůbec neposlouchali. Při nárazu na led při návratu od pólu v bouři, která právě zabránila danou skupinu na pólu vysadit, se velitelská kabina roztříštila a minimálně jeden motor se od tělesa vzducholodi oderval. Biagiho kabina se přitom roztrhla a vysílačka se z ní vysypala na led, kde ji potom trosečníci našli - a Biagi ji dokázal spolu s odděleným přijímačem zprovoznit. Další pak už tady padlo. Jen dodám, že Nikolaj Schmidt byl v pozdější době slavnýma sovětSSkýma orgánama na několik let "ubytovanej na státní outraty", protože byl obviněnej za spolupráci s protistátníma mocnostma - za svoji radioamatérskou činnost, spočívající právě v rádiový komunikaci s cizinou ...

To hélium se získávalo od první sv. války, kdy byla potřeba mít nehořlavé vzducholodě, které fotily pozice nepřítele. A k tomu účelu se právě začalo používat místo vodíku. A získávali ho tak, že vozili z Brazílie monazitové písky, které obsahují mnoho radioaktivních prvků a hélium v nich vznikalo tedy přirozeným radioaktivním rozpadem, stačilo tedy monazitové písky pouze nechat ležet a odsávat plyny nad nimi. No a pak se plyny zkapalnily a frakční destilací se získalo celkem čisté hélium.

A protože USA na vývoz hélia jako strategickýho plynu uvalily embargo (dobře věděly proč, polovyztužený a vyztužený vzducholodi ve 20. letech dosáhly svejch tehdejších vrcholů a naprosto pravidelně lítaly přes Atlantik, což vzbuzovalo jasný obavy z možnosti bombardování ze vzducholodí). Kvůli tomu embargu shořel i Hindenburg, protože i když byl spočítanej na použití hélia, kvůli embargu USA ho nedostal a musel se "spokojit" s vodíkem - což sice na jednu stranu zvedlo jeho nosnost, na druhou stranu ale hořlavost vodíku způsobila to, co se v Lakehurstu následně taky stalo ...