.matahari píše:Kdo má dnes doma třípásmové sloupy? Pokud nemá hifi fotra. Téměř všichni mladí mají v/na uších bluetooth sluchátka, do kterých posílají hudbu komprimovanou nějakým kodekem, takže je jedno, jestli je zdroj v mp3, m4a nebo ve flacu.
Bohužel je to tak. Podíl populace s mlsnýma ušima kulminoval někdy s počátkem éry CD, od té doby vytrvale klesá, nahrazován těmi, komu je úplně jedno, jakým kodekem a remasteringem je nahrávka zprasená...
Mimochodem - doma jsem to dotáhl na maximálně třicetilitrové dvoupásmovky regálovky, i když pravda, doma dodělané. Ale hrají mi dobře.
Došlo tu k jistému zmatení pojmů: desky maticových systémů SQ Columbia a QS Sansui (také zvaného RM - Regular Matrix) byly řezané normálně, jako běžné stereofonní desky, a daly se přehrávat i nejobyčejnější stereofonní přenoskou. Kompatibilita se stereofonním záznamem bezproblémová. Přidané (zadní) kanály se kódovaly do původních dvou kanálů s fázovým posuvem 90° navzájem, dekodér jen musel rozeznat, zda hrot krouží doleva, nebo doprava. Ty zadní kanály měly omezený kmitočtový rozsah tuším od 250 do 6300 Hz. Samozřejmě každý z těch dvou systémů to kódoval v jiných poměrech úrovní, přeslechy se řešily přídavnou logikou (protože čtyři neznámé se ze soustavy dvou rovnic jednoznačně vypočítat nedají).
To hodlal obejít diskrétní systém CD-4, ovšem za cenu praktické nekompatibility - omezil signály předních kanálů do 15 kHz a přední se nahrávaly stejně, jako u stereofonních desek. Na pomocnou nosnou 30 kHz se modulovaly zadní kanály; ty se řezaly s nižší úrovní, dynamicky upravené a mírně shora kmitočtově omezené, při snímání se expandovaly na původní dynamický rozsah.
Záznam tedy obsahoval kmitočty do 45 kHz. Desky se řezaly na strojích s malou rychlostí kvůli namáhání řezací hlavy, přehrávat je šlo hrotem speciálního tvaru Shibata, případně MicroLine (oblast styku se stěnami drážky byla u nich nejvíce podobná tomu, jak řez opouštěl řezací nůž) a přenoskami s mimořádně vysokou snímavostí na nejvyšších kmitočtech. Eliptické a biradiální hroty by takový záznam patrně také dokázaly přehrát, ale kvůli riziku "zažehlení" informace o zadních kanálech se to nedoporučovalo.
