Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

matahari píše:Kdo má dnes doma třípásmové sloupy? Pokud nemá hifi fotra. Téměř všichni mladí mají v/na uších bluetooth sluchátka, do kterých posílají hudbu komprimovanou nějakým kodekem, takže je jedno, jestli je zdroj v mp3, m4a nebo ve flacu.

.
Bohužel je to tak. Podíl populace s mlsnýma ušima kulminoval někdy s počátkem éry CD, od té doby vytrvale klesá, nahrazován těmi, komu je úplně jedno, jakým kodekem a remasteringem je nahrávka zprasená...
Mimochodem - doma jsem to dotáhl na maximálně třicetilitrové dvoupásmovky regálovky, i když pravda, doma dodělané. Ale hrají mi dobře.

Došlo tu k jistému zmatení pojmů: desky maticových systémů SQ Columbia a QS Sansui (také zvaného RM - Regular Matrix) byly řezané normálně, jako běžné stereofonní desky, a daly se přehrávat i nejobyčejnější stereofonní přenoskou. Kompatibilita se stereofonním záznamem bezproblémová. Přidané (zadní) kanály se kódovaly do původních dvou kanálů s fázovým posuvem 90° navzájem, dekodér jen musel rozeznat, zda hrot krouží doleva, nebo doprava. Ty zadní kanály měly omezený kmitočtový rozsah tuším od 250 do 6300 Hz. Samozřejmě každý z těch dvou systémů to kódoval v jiných poměrech úrovní, přeslechy se řešily přídavnou logikou (protože čtyři neznámé se ze soustavy dvou rovnic jednoznačně vypočítat nedají).
To hodlal obejít diskrétní systém CD-4, ovšem za cenu praktické nekompatibility - omezil signály předních kanálů do 15 kHz a přední se nahrávaly stejně, jako u stereofonních desek. Na pomocnou nosnou 30 kHz se modulovaly zadní kanály; ty se řezaly s nižší úrovní, dynamicky upravené a mírně shora kmitočtově omezené, při snímání se expandovaly na původní dynamický rozsah.
Záznam tedy obsahoval kmitočty do 45 kHz. Desky se řezaly na strojích s malou rychlostí kvůli namáhání řezací hlavy, přehrávat je šlo hrotem speciálního tvaru Shibata, případně MicroLine (oblast styku se stěnami drážky byla u nich nejvíce podobná tomu, jak řez opouštěl řezací nůž) a přenoskami s mimořádně vysokou snímavostí na nejvyšších kmitočtech. Eliptické a biradiální hroty by takový záznam patrně také dokázaly přehrát, ale kvůli riziku "zažehlení" informace o zadních kanálech se to nedoporučovalo.

Kvadrofonie byla podrobně popsaná třeba tady.

Osobně jsem ji tedy považoval za zbytnou a módní výstřelek, podobně jako mnohem pozdější (řekněme i dnešní) systémy typu 5+1 (resp. 5.1) a podobné hrůzy.

Prostě pro mě nikdy nebylo nad poctivé normální stereo bez všemožných kýčovitých vymyšleností.

To potom potrebuješ kvadrofónne sluchadlá
https://www.furaffinity.net/view/13383010/
alebo
https://www.flickr.com/photos/daskin/51082221287/

Na to, že mám jen dvě uši, byly i čtyři kanály přes moc. Zajímal jsem se o to, který systém vyhraje, a jakými prostředky toho dosáhne.
Nakonec nejen, že nezvítězil žádný z nich, ale ani nepřežil.

Hill píše:Na to, že mám jen dvě uši, byly i čtyři kanály přes moc.

Sice jen dvě uši, ale hlava se hýbe... Kořist v přírodě potřebuje znát, odkud se lovec blíží

Horor na plošaku, alebo čo dokáže hovädo s počítačom, alebo že niektorí ľudia by mali robiť radšej inú prácu.

Pre vysvetlenie, toto nie je mp3 prhrávač, ale dozimeter na ktorom závisí život pracanta s defektoskopom. Pre predstavu o veľkosti, tie tri plošky v strede je viac-otáčkový trimer s 2.5mm rozostupom vývodov. Tá čiara okolo je asi 12V. Už presne neviem, je to už nejaký rok, čo som to fotil. Na inom mieste toho plošaku je takto natesno ťahaných 400V k detektoru. Samozrejme, že to tam iskrilo a dozimeter meral bludy. Málo miesta malo to hovädo na tom plošaku na nakreslenie poriadne hrubých spojov s poriadnými izolačnými medzerami?

To bola asi "praca" nejakeho mizerneho autoroutera.

PRCácké hovado? Nebo výjimečně nějaké jiné?

Nedávno jsem dělal tišťák pro SiC spektrometr IZ - danhard bootstrap. Udělal jsem tam rozlitou zem s 0.2 mm mezerou a zapomněl ji vygumovat u 450 V bias napětí pro diodu.
Když jsem to pájel, tak jsem si řekl, že jsem vůl a pak mávnul rukou, že to maska musí přežít. Už mi po Al tišťáku při pár kV běhali Eliášovi ohně a zařízení šlapalo a maska držela....
Prostě, pokud maska u toho spoje nebyla třeba při opravě poškozena, je to podle mě v klidu. I když přiznávám, být aktuálně při smyslech, udělám tam tu mezeru větší....

JirkaZ píše:PRCácké hovado? Nebo výjimečně nějaké jiné?

Nemecká kvalita. Je tam na plošaku aj nazov a adresa firmy. Aj keby plošak vyrábal čiňak, tak návrh robili v Nemecku.

To nie je prístroj do sterilného laboratórneho prostredia, kde sa okolo neho chodí v rukavičkách a bielom plášti. Toto je prístroj do terénu na hrubé zaobchádzanie, v otlčenej pancierovej inštalačnej krabici, vnutri s gélovým oloveným akumulátorom, navrchu rukoväť a stroboskopický maják s hukačkou. Než som ho rozobral, tak som ho musel poumývať od blata.

A to je ďalší konštrukčný nedostatok, že plošak je v jednom rohu uchytený o otočný prepínač a v druhom rohu skrutkou cez mäkú gumičku. Teda pri nárazoch sú namáhané hentie tenké spoje k prepínaču. Celé zle.

A keď už kydám na tých nemeckých expertov, tak ešte jeden bezpečnostný nedostatok. Otočný prepínač má polohy: off, nejaké citlivosti a potom poloha test. No a v polohe test len surovo pripojí 12V na húkačku a maják. Teda obvody detektora ani meniča 400V nie sú testované.

Odhadom z obrázku, 5.08 mm je 384 pixelov, takže 9 pixelov je 0.12 mm izolačná medzera.

Prospekt TESLA Rožnov 1972 ,
rozmer A3, fotené mobilom,
chcelo by to A3 skener

samec píše:Prospekt TESLA Rožnov 1972 ,rozmer A3, fotené mobilom, chcelo by to A3 skener

Ale prd a šišky - skener A4 má vždycky trochu přesah do obou rozměrů, takže to stačí "sjet" na 2 obrázky A4 a ty pak spojit třeba v GIMPu ... Dělám to tak léta, už když jsem skenoval ještě na inkoustový multifunkci "dy" to šlo takhle udělat ...

Katastrofa už aj v počítači. A to som iba chcel pridať tlačiareň.

EKKAR píše:to stačí "sjet" na 2 obrázky A4 a ty pak spojit třeba v GIMPu ...

A když se někomu poštěstí ten A3 skener, tak odpadne to spojování.

EKKAR píše:

samec píše:Prospekt TESLA Rožnov 1972 ,rozmer A3, fotené mobilom, chcelo by to A3 skener

Ale prd a šišky - skener A4 má vždycky trochu přesah do obou rozměrů, takže to stačí "sjet" na 2 obrázky A4 a ty pak spojit třeba v GIMPu ... Dělám to tak léta, už když jsem skenoval ještě na inkoustový multifunkci "dy" to šlo takhle udělat ...

Ešte sa mi nepodarilo naskenovať A3 na dva A4, aby boli rovnobežné. Musel by som to skenovať na tri-krát a spájať nejako pomedzi text.