Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Všeho moc škodí

Jde z toho strach, co?

Pro dekoraci tam chybí ještě trocha tatarky

Jsi nechutnej.
(Nebo kečupu.)

ZVUK2000 píše:Pro dekoraci tam chybí ještě trocha tatarky

Spíš majonézy.

ransom píše:Jsi nechutnej.
(Nebo kečupu.)

ono by stačilo i jen máslo správně vytvarovat a dát

ransom píše:Jsi nechutnej.
(Nebo kečupu.)

A peperoncino, at jsou trosku pikantni

Na správné místo bych ještě přidal špičku miniokurčičky nebo pro fajnšmekry špičku feferonky nebo papričky.

Jedině kečup!

jenicek píše:Jedině kečup!

. . . a česnek !

A pár kapek rybího tuku

To mi připomnělo otázku, jakej je rozdíl mezi klitorisem a Gambrinusem.

Klitoris prej přestává chutnat po chcankách už po třetím oblíznutí ...

Jo. Dvě věci na světě smrdí jako ryba. Jedna z nich je ryba.

hlavně bacha na slepé lesby na rybím trhu jo

Na veletrhu dřevařskejch, truhlářskejch a nábytkářskejch technologií se nějakej chlápek vychloubal, že pozná jakýkoliv dřevo na světě a jeho původ i poslepu jen tak, že si k němu přičuchne.
Tak se na něj domluvili maníci z několika firem po světě, seznámili ho s možností svoje tvrzení dokázat - a on souhlasil. Tak si plácli, že oni si vezmou týden na přípravu, pak se sejdou v jedný z výstavních hal, on si nechá zakrejt oči a oni mu budou předkládat vzorky, který mezitím dovezou odkud jen budou chtít.
Fajn, tejden uplynul, sešli se v hale, zakryli mu oči, přinesli prkno, on ho očuchal a prohlásil:
"To je růžový dřevo odněkud z oblasti Severní Vietnam, Kambodža, Laos. A rostlo u čajový plantáže."
Hlavy si mohli ukroutit, tak přinesli a vybalili další kus špalku, on ho očuchal a hlásí:
"Balsovej strom z povodí Orinoka. A smrdí řekou, museli ho jako kmen plavit po řece".
Zas kroucení hlavama, protože dovozce stopro potvrdil všecko co chlápek řek.
A tak vytáhli nejtěžší kalibr.
Jeden z nich měl blonďatou sekretářku, o který se říkalo, že je pěknej kus řeziva, tak milou holku ukecali, že stejně ten dotyčnej nic nevidí a sahat na nic nesmí, vrazili do ní panáka, svlíkli ji a položili na stůl. Chlápek přistoupil ke stolu, začuchal, zamyslel se, zavrtěl hlavou a požádal, jestli si k tomu dřevu může čuchnout i z druhý strany. Tak mu s pochechtáváním vyhověli, nic nechápající sekretářku ruče obrátili na záda, chlápek se nakloní, začuchá a pak prohlásí:
"Jo, už jsem doma. Teda nevím, kde jste k tomu přišli, ale nechápu, koho napadlo udělat dveře od hajzlíku na rybářským škuneru ze santálovýho dřeva ...!"