Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Teplotní stabilizaci u křemíkových tranzistorů nebylo třeba vůbec řešit. Smyčka AVC zahrnuje i směšovač, je to dost názorné zapojení.
Edit: jak popsal podrobněji Hill. Zapojení AVC je celkem standardní, směšovač už míň ale nic záhadného v tom není. Díky komplementáru a vyššímu h21 oproti starším typům mohli vypustit budicí trafo a tím trochu snížit zkreslení na nelinearitě železa, i když to nehraje roli v tak malé skříňce s tam malým reproduktorem, žádné hifi tam (zcela rozumně) nebylo vyžadováno.

Pokud jde o AVC, tak to je podle mě nejzajímavěji řešené v T61/T63.

Neuvedomil som si, že detekčná dióda riadi cez V5 aj V2. Zapojenie od detekčnej diódy po V5 je klasické. Zapojenie AVC riadenia medzi V5 a V2 je neobvyklé. Aspoň pre človeka ktorý sa nezaoberá ruskými zapojeniami. U nás sa multiplikatívny tranzistorový zmiešavač v rozhlasových prijímačoch nepoužíval.

Prpojil som to na zdroj a nefunguje. NF je v poriadku. Občas sa ozve Solt, ale ozve sa cez celé pásmo. Prepínanie pásma nemá na to vplyv. Potom Solt pomaly zmizne a nastúpi vrčanie. Zrejme vadné elyty. Takže to odkladám do doby, keď budem mať osciloskop. Ako cvičný rébus to bude zaujímve spojazdniť. Teraz radšej venujem čas niečomu inému...

tady http://www.auldies.euweb.cz/me/Amf4.html
se kdosi zabývá analýzou toho nf zesilovače resp. simulací.

Nf milivoltmetrem případě vf sondou to musí jít taky, zvlášť když tohle rádio nemá LC pásmový filtry. Zdaleka ne všichni opraváři podmiňovali sladění rádia woblerem. I když osciloskop se tu na EB občas nabízí taky, za cenu oproti dřívějšku dost symbolickou.

robos píše:Prpojil som to na zdroj a nefunguje. NF je v poriadku. Občas sa ozve Solt, ale ozve sa cez celé pásmo. Prepínanie pásma nemá na to vplyv. Potom Solt pomaly zmizne a nastúpi vrčanie. Zrejme vadné elyty. Takže to odkladám do doby, keď budem mať osciloskop. Ako cvičný rébus to bude zaujímve spojazdniť. Teraz radšej venujem čas niečomu inému...

Ruský elyty z téhle doby můžeš brát rovnou za vadné. Byť nejsem příznivcem bezhlavé výměny elytů, tak v případě ruských ze 70.-80. let a Tesláckých hliníkových radiálních zakápnutých z vrchu z 60. let to v podstatě dává smysl, počet vadných bývá značný.
Pro opravu tranzistoráků si v naprosté většině případů vystačíš s voltmetrem a sledovačem signálu, v nouzi třeba i aktivní PC bedýnkou. Teprve pro slaďování je potřeba něco víc, ale ta rádia moc necestují.

Odložil som ten Signal bokom a nechám si to na inokedy. Pracoval som na iných veciach. Áno, malo by to byť opraviteľné pomocou generátora, detekčnej diódy čoby sledovač a multimetra.
V poslednej dobe som nakúpil dosť elytov TESLA TE984, 986 a pod. Dátumy výroby som nekontrolovať. Nebol problém ich "oživiť". Zvodový prúd po nejakej dobe pod napätím klesol pod katalógovú hodnotu. Kapacitu som overil jednoduchým meraním časovej konštanty, alebo som aj niektoré pomeral priamo na meráku v práci. Povedal by som, že niektoré boli zo 70-tych rokov a boli OK.
Tie radiálne, to máš asi na mysli TC941. Aj tých som pár kúpil do nostalgických konštrukcií, ale ani som ich neskúšal merať. Rovno som odvŕtal vnútro a dovnútra zasunul nové radiálne elyty. Neveril by som tomu, že by boli ešte použiteľné.

robos píše:Áno, malo by to byť opraviteľné pomocou generátora, detekčnej diódy čoby sledovač a multimetra.

to máš asi na mysli TC941. Aj tých som pár kúpil do nostalgických konštrukcií

Přesněji generátor s AM modulací, tón je slyšet daleko dřív než vidět nějaká slabá výchylka usměrněné nosné.
Vadná součástka může být obecně kterákoliv, i když elyty bývají dejme tomu statisticky první na ráně. V ruských tranzistorácích jsem vyházel hodně ležatých K50, zatímco stojaté kapacitu drží. Problémové můžou být kapacitní trimry s postříbřenými segmenty, několikrát jsem taky opravoval přerušené vývody v mf tráfku, což je u drátu 0,1 délky 2 mm lahůdka. Přerušené patrně po pádu tranzistoráku.
60 let staré TC941 se dají koupit kde?

Crifodo píše:60 let staré TC941 se dají koupit kde?

Ja som kupoval pred rokom na českom http://www.elektrobazar.com Asi som zobral posledné kusy, 20 uF a 50 uF. Má tam ešte nejaké exotiky, napr.
TC902
Tie 50 uF som zatiaľ nepoužil. Možno by stálo za to ich aspoň pomerať.

Paradoxně tyhle starší TC902 a obdobné jsou mnohem spolehlivější než třeba novější TC941 i když ta těsnící guma už na nich nevypadá moc hezky. Ty TC941 se fakt moc nepovedly. Nyní jsem z Akcenta vyhazoval jeden v ležatém provedení, ten měl navíc svod, prakticky zkrat - 160Ω.

xsc píše:Ty TC941 se fakt moc nepovedly.

Pritom si myslím, že TESLA mala deficit, čo sa týka radiálnych "vertikálnych" elytov. Do kapesných prijímačov malých rozmerov by sa presne hodili a v 60-tych rokoch ich na západe bežne montovali. Zaujímavé, že namiesto vylepšenia TC941 už TESLA podobné radiálne elyty nevyrobila. Potom neskôr prišla séria TE002-006, ale to už bolo niečo iné, v plaste. A tiež sa stali výbehovými. Neviem, či TESLA ešte chystala nejaký nový rad, ale radiálne elyty potom už nevyrobila.
Pre zujímavosť, minule som oživoval torzo jedného tranzistoráčiku. Neviem odhadnúť, či to boli 60-te alebo 80-te roky, ale malo to NF transformátory, takže to mohli byť 60-tky. Odpory vyrobii povrchovou technikou, ktorú som ešte nevidel. Dal som to do prílohy. Tiež RC členy vyrobili spolu do tých zelených podušiek (buď dvojvývodové paralelné RC, alebo trojvývodove podušky s oddeleným vývodom R, C). S tým som sa nikdy nestretol na úrovni kapesných rádií.

Trafíčka používal HongKong běžně až do 80. let, Rus taky a Číňan ve svých stavebnicích dodnes. Ale ty odpory jsem ještě nepotkal. RC kombinace ano, Američani tomu říkají couplets. U tranzistoráku OK, u jejich starých TV jen zdroj problémů.
A jinak ano, Tesla radiální kondenzátory moc kvalitně nezvládla a dost často výrobce radši pájel axiální nastojato, byť to musel být opruz. Jak ty TC94X tak pozdější zelenina jsou to horší z Teslácké produkce. Ale zeleninu hromadně neměním, většina zatím žije, ale zmetkovitost je vyšší než u běžných axiálních elytů z té doby. Ale zas o dost nižší než u ruských radiálních kousků, ty spíš odpovídají těm TC94X.

Zdravím všetkých diskutujúcich.

Znovu som sa vrátil k pokusom o vyriešenie záhady s príjmom na vnútornú anténu. Medzičasom som robil mnoho iných experimentov a teraz som sa rozhodol, že tú záhadu konečne vyriešim. A znovu som si vylámal zuby a už nemám žiaden nápad.

Zhrunutie: na kryštálku s jednoduchým zosilňovačom, strešnou anténou (pod krovmi) a s uzemnením o radiátor prijímam SV stanice. Vďaka zosilňovaču je ich tam viac, na obyč. kryštálku by to bol iba Solt na 540 kHz. Keď som chcel vyskúšať príjem na vnútornú anténu, tak po Solte, suverénne najsilnejšom vysielač na SV, nebolo ani stopy.

Tentokrát som sa rozhodol natiahnuť dlhú vnútornú anténu. Predtým tá vnútorná bola asi 5 m a chcel som overiť, za akých podmienok som ešte schopný počuť signál na kryštálke.

Takže som dnes natiahol vnútornú anténu rovnakej dĺžky, ako je tá strešná, natiahol som ju rovnobežne pod tou strešnou anténou. Výsledok je rovnaký, ako predtým - záhada zostáva.

Na strešnú anténu prijímam silne Solt a ladením vyššie je zachytávam aj silný silný signál Romanie a propagandistickej Rosije. Na vnútornú anténu prijímam iba tie vyššie stanice, ale po Solte ani stopového prvku !!! Pritom na pozadí jasne počujem rušenie od pouličných lámp cňv celom pásme, aj na tej frekvencii, kde má byť Solt. To rušivé pozadie tam je, kryštálka teda na 540 kHz prijíma. To som si overil aj tak, že som z generátora (BK124) naviazal na prívod tej vnútornej antény signál a naladil som generátor na 540 kHz. Kryštálka očividne prijíma na 540 kHz, je tam to rušenie z pouličných lámp v pozadí, ale Solt nikde. Keď ladím vyššie s tou vnútornou anténou, naladím Romaniu veľmi silne.

Nie, že by sa nedalo bez vysvetlenia tejto záhady žiť, ale je to tak nelogické, že tomu chcem prísť na kĺb. Narazil som pri experimetnovaní na iné ťažko vysvetliteľné veci, ale to beriem, pretože sa kombinuje viac vplyvov. Ale toto je tak triviálne zapojenie, že to prijímať musí ! Jediné, čo i dáva zmysel je to, čo napísal Crifodo - že v mieste tej vnútornej antény nie je signál. Ale teraz má anténa už 15m, je rovnobežná s tou strešnou, je o nejaké 3 metre nižšie. Je síce pod železobetónovou dekou, ale príjíma Romaniu a Rosiju, tak prečo nie najsilnejší Solt ???

robos píše:Narazil som pri experimetnovaní na iné ťažko vysvetliteľné veci, ale to beriem, pretože sa kombinuje viac vplyvov. Ale toto je tak triviálne zapojenie, že to prijímať musí ! Jediné, čo i dáva zmysel je to, čo napísal Crifodo - že v mieste tej vnútornej antény nie je signál. Ale teraz má anténa už 15m, je rovnobežná s tou strešnou, je o nejaké 3 metre nižšie. Je síce pod železobetónovou dekou, ale príjíma Romaniu a Rosiju, tak prečo nie najsilnejší Solt ???

odpověděl sis sám . . .

robos píše:Jediné, čo i dáva zmysel je to, čo napísal Crifodo - že v mieste tej vnútornej antény nie je signál. . . . . je o nejaké 3 metre nižšie. . . . síce pod železobetónovou dekou

železobeton je potvora, klidně může jeho síť ocelových výstuží někde rezonovat a zesílit tak Romaniu a Rosiju, ale Solt je kmitočtově jinde a na ten může působit jen útlum toho betonu . . .

ok1hga píše:odpověděl sis sám . . .

Lenže táká odpoveď nič nevysvetľuje.
Musím to vzdať, už tomu nemôžem venovať viac času. Musím sa uspokojiť s vysvetlením, že z nejakého dôvodu tá vnútorná konštrukcia antény silne tlmí signály približne pod 800 kHz. Príčina nejako súvisí so železobetónovou dekou nad anténou.

Aspoň jedna pozitívna vec je, že som na tento jednoduchý prijímač nachvíľu zachytil Liblice. Samozrejme na tú strešnú anténu.