VHS a zvuková stopa
Moderátor: Moderátoři
Výrobu těch hlaviček a vlastně celé EC5004 znám po mechanické stránce, každý díl který se vyráběl tenkrát na souvislých NC strojích a pak zkoušky a úpravy a znovu zkoušky a úpravy do zblbnutí, ale výsledek se dostavil Dneska by tu mechaniku nikdo do kupy nedal.
-Ještě k těm hlavám, z nerezu byla náběhová a sestupná hrana, střed byl z mosazi a do drážek o šíři 0.2mm se skládaly tvrdé plechy které dost ničily prostřihovací nástroj. *** Mistrem tam byl nějaký Zeman a dílna byla přesně pod pásem na kterém jeli zrovna B90. Dneska je to těsně před buldozerem, ale když jdu okolo, tak vzpomínky vyskočí...
Kdyby se spojily výhody VHS se systémem 2000, byla by to paráda. Škoda, že to nikdy nikdo neudělal. Byla by to bomba.
Já jsem těch pásků měl hodně. A pokud jsem některý přehrával delší dobu z jedné strany, vlivem hlav a taky zastavování a rozběhu se postupně jedna strana vytáhla víc. Hlavně u 480ek. Ale souhlasím, že ta fólie na kraji ten pásek ničila mnohem víc. Hlavně vždy na tom konci, kde nebyl pásek. Snižoval jsem vliv tohoto nešvaru tím, že jsem nenahrával na začátek a konec pásku. Měl jsem obavu, že ten zvlněný konec ustřelí hlavy. A ty byly velmi mastné. Nemám už moc paměť na čísla, ale asi 10 nebo 15 tisíc!!!! Oecka za Kopfradscheibe!
Ještě k tomu podélnému stereozáznamu. Velmi podobnou mechaniku, včetně stínící "skatule" samozřejmě ale s jinými hlavami měla asi první steteofonní videa Grundig VHS řady 200. Ten " omotávaci" princip vytahování pásku s kroužky s vnitřním ozubením měl něco do sebe a byl dost spolehlivý, i když trochu pomalejší. Měl jsem dva stejné, tuším 220. Bohužel jeden bez mechaniky a právě v té druhé mechanice cosi, už nevím, co, chybělo. Seznat nešlo. Musel jsem to vzdát. V 2000 nepotřebovaly synchronizační stopu. Nastavovala se jen trimrem hrubě smyčka regulace otáček capstein motoru, a ostatní velmi precizně obstarával system automatického sledování stopy včetně přepínání hlav.
U t.zv. hifi stereo VHS mi velmi vadilo vrnění způsobené přepínáním hlav. Rozhodně nebylo potlačeno na uváděných tuším -80 dB. A rozhodně nebylo "neslyšitelné". Od té doby, co se mi začaly dostávat do rukou opravdu kvalitní kazeťáky, jsem hifi videa pro záznam a archivaci hudby nepoužíval radši trochu šumu než vrčení. Při hlasitostech, které používám, byl šum pod prahem slyšitelnosti. Mám tád dobře vykompenzovanou fyziologickou regulaci hlasitosti a přiměřeně tichý a přirozeny poslech. A tam to vrčení je zatraceně dobře slyšet.
A k té regulaci úrovně záznamu: téměř všechny hifi VHS, co mi prošly rukama, měly pro hifi ruční dobře fungující ruční nastavení a indikaci(bargraf). Žádný ořezávač špiček jsem nepotřeboval. Radši jsem nastavoval záznamovou úroveň o pár dB pod nulu.
K portejblu V2000 s oddělitelným modulem tuneru a časovače a samostatnou kamerou jsem měl přístup bněkdy kolem roku 1983, tedy v době, kdy V2000 ve Fürhu už pomalu končil, nedělal ho už ani Siemens, jen v Tesle Bratislava se snad ještě montovalo pár stolních kousků, ale "pane" mi neříkal, jen jsme si ho mohli do hifiklubu občas půjčit. Zásadní bylo, že kvůli obracení kazety bylo nutné přístroj položit, aby se víčko správně sklopilo dolů. Obrázek srovnatelný s Betou, klidný až do sedminásobku rychlosti vzad a devítinásobku vpřed, obraz se dal zpomalit... jen kazety tehdy nebylo kde koupit a na těch dvou, které tehdy Svazarm přidělil, se muselo hledat volné místo, které nenahráli parašutisti a letci. Záznam stejně šlo přepsat jen na VHS, kdo měl tehdy v Čechách Betu, byl king a nepůjčil. Taky co s takovým záznamem, když ho nebylo jinak kde přehrát? Nehledě k tomu, že ty pořady měly sloužit "politickému uvědomění", čemuž jsme se vyhýbali, jak to jen šlo, skončili jsme na diapásmech pro obecní kroniky a pak to rozpustili. Takže veškeré výhody k ničemu.
Nakonec si s tím nějaký parašutista seskočil tak dobře, že jsme dohráli dřív, než jsme si stačili všimnout konstrukčních nedostatků.
Víte vy vůbec, nač měl systém V2000 u mnoha u několika moddinách provozu, spoléhat - napájení piezoaktuátorů přes třecí kartáčky ztrácelo rychle spolehlivost. Napětí se tam pravda hýbalo do nějakých 130 V, to dokázalo něco prorazit, ale za cenu rušení v obrazu. Ty aktuátory neuměly skokem doběhnout, co zmeškaly. Zkraje to vidět nebylo, kompenzace chyb opakováním zkopírováním z předchozích 5 řádků to schovala dost účinně, ale pak už obvykle bylo pozdě. Kdybyste se zeptali tehdy v některém autorizovaném servisu Grundigů, tak technici o tom v hrůze křičeli ze spaní. Tehdy i Pazdernik v Norimberku (ASWO) vedl na V2000 je ty náhradní díly, které se použily v už souběžně dělaných VHS, ty speciální byly jen ve vlastní síti Grundig servisů.
Kdo jste měli otevřené video VHS Grundig nebo Siemens řady 300, tak právě na té mechanice je vidět, jak malý buben VHS se směšně krčí na místě po podstatně větším bubnu V2000, jen jsou upravené rozteče unašečů, úhly sklonu vodicích sloupků a prodloužené natočení prstenců zavádění pásku (kvůli opásání) a pár drobností vyžadovaných kazetou VHS, ale konstrukční nálitek pro napájecí kroužky na bubnu zůstal, i když když už bez kroužků. Asi na to ve slévárně už nechtěli předělávat přípravky, menší průměr se vyvložkoval ve formě a pak se stejně musel přesně obrábět.
Kdyby ten systém přišel o dva tři roky dřív, než 1979, možná by byla šance ty "Macken auf Macken", tedy chyby na chyby, vychytat a rozšířit se i mimo Evropu.
Kamarád Hans-Jórg z Bayreuthu, dříve léta autorizovaný servisák od Grundiga, si ještě v roce 1995 někomu s V2000 pohrál, ale byl rád, že už nemusí. Nechal si to jen jako hobby. Už nějakou dobu byl u jiné firmy jako vývojář elektronicky řízených prošlupových zařízení a do penze šel od průmyslových robotů...
Syron píše:A pokud jsem některý přehrával delší dobu z jedné strany, vlivem hlav a taky zastavování a rozběhu se postupně jedna strana vytáhla víc.
A jak se to vytahání projevovalo? Bylo vidět na pásku, v obraze té více používané strany, nebo té méně používané...?
Nějak pořád nevím, čím by se měl vytahat. Posuv, zastavování, rozběh, působí na celý pásek, hlavičky ho nemají jak vytahat, nechápu.
Kdyby hlavičky vytahovaly pásek, muselo by se to projevovat i u VHS, taky po něm nejezdí úplně od krajů. Prostředek by musel být vytahanější a vyšší vrstva návinu by tvořila "soudek".
Ani teorie o natahování pásku bržděním, kdy pokovená vrstva drží rozměr mi nesedí. Právě to pokovené místo se na pásku "vyboulovalo", tedy bylo větší.
Někde tu ještě pár těch kazet mám.
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 4500
- Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Jinak jim celkem nic nebylo, jen pár vyschlých elytů a rozpadlé plastové konektory na propojovacích páskových vodičích, ty lze snadno spravit izolepou. V jednom byla dále prasklá ozubená kolečka pro pohon výtahu, není to moc šťastně řešené, ve vysunuté poloze musí pohon přemáhat poměrně silnou pružinu, takže je lepší video skladovat s vloženou kazetou, navíc jen v tom případě jsou zavřená dvířka mechaniky. Druhý kus má vadný jeden IO v napěťové syntéze, ale to už asi nikdo opravovat nebude.
Ale za folklór bych to také nepokládal, o tom se psalo už v testech časopisu Stereo&Video, který se k nám občas nějakou cestičkou dostal: test spočíval v v dlouhodobém ověřování trvanlivosti a stability, stejný úsek na kazetě musel být tuším 500x přehrán a hodnotila se změna kvality obrazu srovnáním se stejným záznamem, který každým strojem proběhl jednou. Zvrdili tam něco o tom, že na V2000 už byl záznam po tomto testu nespolehlivý, ale po obrácení kazety problém nebyl. A tvrdili, že přístroje brali seřízené z výroby, což neznamená, že všechny byly seřízené naprosto přesně.
Nejlépe z toho testu vyšly kazety Beta, jakkoli tento časopis zjevně stranil německé produkci. Nevím, co na těch testech mělo nějakou vypovídací hodnotu, když šlo o kazety tří různých formátů. Sice se srovnávaly v kategorii příslušného formátu, nicméně na závěr se hodnotily i přístroje. Ale určitě to některým značkám uhladilo cestu přes pult.
Takže ano, toto tvrzení se s tím od té doby táhlo, ale řekněte sami: kdo by přehrával 500x pětiminutový úsek kazety? Nebo dokonce celou kazetu?
Hill píše:ale po obrácení kazety problém nebyl.
Takže je to paráda! Pětsetkrát pustím jednu stranu a když ji ojedu, prostě otočím kazetu a jedu dál! Tak jakápak nevýhoda!
Je to prostě blábol. Lidi je mají rádi a dokola je opakují, i když přímo před očima vidí, že to není pravda. Těch případů je spousta.
Ale když už jsme u tohoto tématu, proč se ty feritové hlavičky sjíždějí odzadu? Když jsem chtěl kdysi likvidovat právě 2000ku, prohlížel jsem si ty hlavičky mikroskopem, abych měl jistotu, že není vada jinde. Ta lesklá feritová ploška odzadu matní, jakmile "matno" dojde až ke štěrbině, je to konečná. Překvapilo mě to, protože jsem čekal, že budou nějak sjeté právě zepředu. Ví tohle někdo vysvětlit?
ž jsem je dlouho nepoužíval a nepočítal. Měl jsem různé délky a různého stáří. Ty první, Lukáši, jsem koupil s tím Simensem co byl na ND. Že jste ho zprvoznil, vás šlechtí.Od začátku tam byly hlavy hodně špatné, dokonce je podezřívám, že likvidovaly kazety. Když jsem zjistil, kolik stojí, přešla mě chuť se snažit to video dát do nějakého extra stavu. Ale nějakou poměrně krátkou dobu jsem ho používal. Ty palice, resp. válec, byl jak brusný kotouč. to potvrzoval i stav kazet, které jsem s VCR koupil. Ano, napěťová syntéza byla v háji, ale vůbec mě nenapadlo se jí zabývat. Předvolba z Oravanu vše vyřešíla. Koupil jsem tam IO za pětikilo na jedné z desek, tuším, že jeho označení obsahovalo 37. Odešel elyt v bázi BU208 ve zdroji. A tradiční prasklé konektory, přesně jak píšete, slepila je izolačka a nějaký ten ...prén. Jo, a praskly spoje na fólii k tlačítkům. to vyřešil vodivý lak.
V okamžiku, kdy přišel funkční Siemens z Německa a několik kazet, šel ten první do depozitu jako dárce orgánů. Kazety jsem nejdřív kupoval přes kamaráda u Conrada v Německu po 20DM(500 Kčs). To druhé video, Jardo Hille, bylo velmi spolehlivé, naběhalo velkou spoustu hodin, když byla dcera malá a ve společné anténě nám namontovali několik satelitních programů, bylo v provozu v podstatě denně. Nějaké problémy s kvalitou obrazu, zanášením čehokoli si vůbec nepamatuji. Z provozu odešlo až s nástupem DVD, protože se "holkám", manželce a dceři, nechtělo přetáčet a otáčet katety. Odešlo ale v plném zdraví. Pak bylo spoustu let v poněkud prašném prostředí. V okamžiku, když jsem ho posílal do světa ale stávkovalo. Myslím si, ale , že v něm zůstala kazeta bez té koncové fólie, nebo tam něco prasklo, Lukáši?
Hille, ta zrůda, kterou u nás pár kousků prodali indiáni s jednou kazetou, resp.asi ta s odnímatelným tunerem, pokud se nepletu, tu bych se neopovažoval nazvat videorekordérem. Podobně jak potom ten VHS Avex, to byla nějaká "sviňa", jestli se to tady může napsat, totálně zastaralá okopnutá mrcha. Pokud píšeš o tomto "skvostu", můžu ti dát jenom za pravdu. Asi v tom měli pazoury i Rusi. teda v tom V2000. Mimochodem jsem měl v rukou jedno ruské VHS, a to byla pecka!! Nechtělo se mi věřit, že to někdy fungovalo.
Járo, pokud bys chtěl vidět, jak vypadá vytahaný pásek třeba uprostřed kazety, měls říct. Možná bych ti ji mohl ukázat, ale moc se mi nechce probírat tou spoustou kazet. Dcera byla tehdy maličká a některé pohádky chtěla vidět pořád dokola. Jinak drtivou většinu kazet jsem kupoval např. v bazaru v Jevíčku, z druhé ruky, a také jinde. Ty poslední za úplně směšnou cenu. Kvalita byla také různá, od téměř šrotu až po třeba seriály samozřejmě v němčině z počátku osmdesátých let. Spousty dílů nahraných na novou kazetu a snad nikdy nepřehrané. Ale deset nebo dvacet let stará kazeta už to má tak jako tak téměř za sebou. Přesto se na většinu z nich dalo celkem bez problému nahrát.
Lukáši, pokud jste prohnal párkrát kazetu tím zmrtvýchvstalým videem, není divu, že potom ten pásek dokonale a velmi rychle zas.rá páskovou dráhu a hlavy. Ale věděl jste, že jsem vám to video přidal na náhradní díly. Netušil jsem, že ho hodláte provozovat. Nezbývá asi, než si pořídit jinou sadu kazet, a ten stroj používat jako dekoraci nebo hodiny. Nějaké kazety bych pustil, ale připomínám, že ty nové jsem kupoval po pětikile a i když by byly za zlomek ceny,zadarmo by nebyly. A doporučoval bych je třeba tady zkontrolovat. S těmi "kartáčky" jsem neměl nikdy problém, ani jsem nevnímal, že tam jsou. Jedině snad za těch 40 let nějaká oxidace, ale jak jsem psal, dlouho už ty stroje nepoužívám.
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 4500
- Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Ale potvrzuju, že nekecáte a doma jste to používali hodně dlouho. Na těch kazetách, co mám, byly záznamy nahrané hodně po roce 2000.
Kremik píše:Ale když už jsme u tohoto tématu, proč se ty feritové hlavičky sjíždějí odzadu?
Je to obdobný problém jako když se brousí dlouhé tenké obrobky, nebo na pneumatikách na motorce (tady je to ještě složitější o rozdílnou obvodovou rychlost). Při tom broušení když brusný kotouč vyjíždí (opouští) broušený materiál je ten konec tzv. spadlý. Je to tím (stejně jako v tom videu) že mezi kotoučem (hlavičkou) a obrobkem (páskem) je nějaké předpětí. To předpětí (odpor) je stále stejný (na jednotku plochy) ale co není stejné je třecí plocha. Ta se při "výjezdu" zmenšuje a tak tlak na hlavičku (brusný kotouč) (zase na jednotku plochy) exponenciálně roste - nejvyšší je na zadní hraně.
(je to tak trochu, jako otázka co víc tlačí na zem, podpatek dámské lodičky nebo tank? Vyhrává ten podpatek)
---Asi bych nebyl dobrý učitel, ale líp to popsat asi neumím. Dalo se to pochopit?
Ale uhýbám z tématu, napište, prosím SZ. Vím, měl jsem se ozvat já, ale mám spoustu problémů. o kterých tady psát nebudu.