Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tyhlety vaše všelijaký internety, který by ostatně důchodkyně Polrajchová všechny zakázala, nejsou bezpodmínečně nutné, napadají mě aspoň tři analogové způsoby jak modulovat vysílač který "není nikoho".

zajímavým opakem by bylo pirátit pod pozitivně diskriminačním krytím, třeba hrát hodně cygánsky muzyky pyčo, nebo rádio pojmenovat Wir schaffen das. Třeba by pak OVP ještě vozili kanystry s palivem pro centrálu.

Crifodo píše:důchodkyně Polrajchová všechny zakázala
.........
Wir schaffen das. Třeba by pak ....

Důchodkyně se jmenovala Věra Pohlová.
Taky by se, ehm, že, mohly vysílat, že, drrrramatikovy, ehm, chrchly chropt, hrrrrry, že. Bylo by to, ehm, jaksi, velmi, zajímavé, že a jaksi by to, ehm, eliminovalo tu, ehm, chrrropt, blbou náladu.

To by ovšem kvůli autorským právům vyskočil Zkutr vzteky do stratosféry.
Ale tak morbidní playlist by snad nikdo z pirátů neměl.

No, jak jsem nedávno Zkutr-a viděl, tak ten má teď hodně starostí sám se sebou a mladou paní, bych řek

Tady u nás bych mohl pirátsky vysílat leda tak ze člunu na řece

Myšlenka "odloučeného" vysílače má trhliny v tom, že tam musí člověk občas dojít vyměnit baterie. Strážci rádiového práva tam můžou mezitím narafičit fotopast nebo si tam na piráta s policajty počíhat.
Proto by tam musel nainstalovat raději sluneční panely.

Anonymní simka není problém, některé mají zajímavé internetové balíčky, např. Kaktus nebo slovenská Ó dva.

Strímování zvuku musí ale jít přes nějaký anonymní hosting. To taky není problém.

Crifodo, jaké způsoby dodávky modulačního signálu tě ještě napadají? Mě z legálních bezdrátových způsobů napadá, v případě blízkosti, krmit to wifinou, nebo pak IČ lejzrovým paprskem.

Nikomu nepatřící vysílač vůbec nemusí být v lese a na baterie, klidně může jet na střeše napájený ze společných prostor, od výtahu, od ventilace, z veřejnýho osvětlení, baterkou jen zálohován čímž přidělá práci dohledávačům kteří kdysi lokalizovali škodítko vypínáním sekcí.
Způsobů dopravování modulace je víc, ale popisovat je tu nebudu, třeba ještě budou v tomhle chlévě potřeba a proč dávat předem informace těm, co je pak použijou proti nám.

Je vysoce pravděpodobný, že i velká většina z těch náročnějších posluchačů by mono zkousla, pokud by ono rádio mělo aspoň stravitelnou programovou náplň. Ale sračky, nalepený okolo reklamy a ještě k tomu mono, to už je moc.

Je to o tom, jakým způsobem a za jakých podmínek je rádio drtivou většinou posluchačů posloucháno. Tytam jsou časy FM rozhlasu jakožto hifistického fenoménu pro zvukové fajnšmekry, zatímco pro "masy" tu bylo AM. Dnes se FM přestěhovalo do masového sektoru, hifisté byli jako rozhlasová cílová skupina odepsáni pro svou menšinovost, a tudíž komerční nezajímavost.

Většina lidí poslouchá rádio v podstatě monofonně, i když hraje stereo. Příkladem budiž "jezevčík" na stavbě nebo v kuchyni. Repráčky blízko od sebe, poslechová vzdálenost, zcela nedefinovaná poloha poslechu a další faktory zcela ruší jakoukoliv prostorovou informaci v reprodukovaném zvuku.
O hospodských rádiích se dá říct totéž, byť tam většinou používají věže s oddělenými reprosoustavami, ale většinou tak hloupě rozmístěnými, že stereofonní zvuk nebývá doručen k žádnému stolu.
V automobilech je situace asi relativně nejlepší, protože cestující jsou nuceni v něm sedět v definovaných pozicích. Ale ani tam nelze hovořit o vyváženém stereo poslechu, člověku řve do ucha kanál, kterému sedí blíže, zatímco ten opačný slyší jen slabě. Pokud se kanály vyváží balancí pro jednoho posluchače, sterefonní vjem se pro posluchače sedící na opačné straně ještě zhorší.
V takové situaci je přechod do mona vcelku logickým krokem, který způsobí tak maximálně rozruch zde na fóru, ale pro běžné posluchače se naopak situace zlepší, protože se zvýší dosah bezšumového příjmu a host v hospodě sedící u jednoho reproduktoru stereofonní soustavy nebo pasažér v autě nebude ochuzen o informaci z protilehlého kanálu hrajícího na opačném konci hospody nebo druhé straně auta.

Osmdesat píše:hifisté byli jako rozhlasová cílová skupina odepsáni pro svou menšinovost

v tomto kontextu je zajímavá vzpomínka na recenze tunerů ve starých Stereo&Video. Referenční tuner, popisy dynamiky, čistých výšek, prostoru, hutných basů, celá ta obvyklá omáčka. Co asi píšou recenzenti dneska? jak bziká mobil?

Odebíral jsem ho možná už od začátku. Ale s netem to přestalo být aktuální. Takže se pár let pletlo doma asi 60 časopisů, pak jsem je spálil..

Odebíral jsem ho možná už od začátku. Ale s netem to přestalo být aktuální.

Hlavně s testama mobilů, akčních kamer nebo pomalu v každém čísle "soundbary" k placatým televizím... Taky jsem to čítával, ale posledních tak pět let ne. Jednou za rok si to třeba pro zajímavost koupím a pak lituju vyhozených osmi pětek.

Aby ten návrat na stromy zapadl do celkových souvislostí, podíval jsem se po čase na stránky Českých radiokomunikací, kdysi firmy fungující na výlučně odborných a technických principech. Takový vývoj v čase jsem ale nečekal.
Nechávám bez komentáře, ať si každý udělá obrázek sám.
https://www.cra.cz/fm-a-am-vysilani
https://www.cra.cz/spolecenska-odpovednost

Vzpomněl jsem si na dávný D-fensův seriál o typologii firem.

Co se divíš? ČRA js firma, kterou jsme si zvykli brát za výsostně technicky orientovanou. V podnikatelském prostředí se jí ujali progresivní a draví mladí manažeři, kteří se technikou nebudou zabývat a vlastně o ní moc vědět nechtějí, na to mají lidi. A ti budou šlapat podle hesla "vždyť jsem to řekl jasně: něco s tím udělejte!"

progresivní a draví mladí manažeři

Takoví, kteří si myslí, že když jedna žena odnosí dítě za devět měsíců, tak to devět žen musí zvládnout za měsíc jeden? Ti jsou pohromou každé firmy, lhostejno zda ČRA nebo třeba firmy co vyrábí připínáčky.