Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Pánové, aby to mělo trochu smysl, asi by bylo potřeba rozdělit vlákno na tři části.

1. Zásluhy pana Jandy a jeho chyby v elektronice

2. Výroba věrné repliky transiwatu bez jakýchkoliv změn, aby byla zachována historická hodnota. Jenom nevím, proč by to někdo dělal, když se ví, že jsou tam chyby.

3. Výroba vytuněné verze transiwatu s opravou všech chyb. Jenom nevím, proč by to někdo dělal, když existují mnohem lepší zesilovače z moderních a dostupných součástek.

Ale kdo si hraje, nezlobí, takže všechny varianty jsou možné.

... a netřeba vlákno štěpit

Jen trochu upravím to kdo si hraje - nezlobí. To platí u dětí. Jako dítě jsem snil o T75. Bohužel to bylo mimo moje možnosti, a´t už finanční, či co do zručnosti a zkušeností. Až už jsem měl vše potřebné, tak jsem samozřejmě realizoval jiná zapojení, která jsem chtěl mít. Dnes jsem si z nostalgie ten dětský sen začal plnit, tak proč to neudělat bez chyb?
Vzhledem k dnešnímu přístupu k informacím, jsem zase našel konstrukce, o kterých jsem ani netušil, že tenkrát existovaly. Tak jsem si je taky zrealizoval, byť je k ničemu nepotřebuji, jen pro radost z vynaložené práce. Martinova dokonalá replika MK14 od Sinclaira.

http://www.8bity.cz/2018/final-replica-science-of-cambridge-mk14-sinclair/

To je všecko pravda a v pořádku, jen je to pořád o koze a voze.
Milane mimochodem - proč jsi teda stavěl modul T74/78 v úplném originálu, dokonce s hovňákem na vstupu - a ne modul podle Vaškových úprav? Zajímalo Tě, jak ten originál hraje?
Jenže tohle Láb-Šimečkovo už je klon. Československý "originál" je přece ta dvoukanálová deska z TW40.
Kromě toho Milane, na místě vyměřené KD615 by měl určitě být Ge tranzistor, aby to bylo zvukově identické a chovalo se to přesně tak, jak to Láb se Šimečkem navrhli. Kdybys potřeboval, tak 4NU74 či 5NU74 mám dost a vyberu Ti přesně takový, jaký si budeš přát.
Skvěle to chodí i s AD143 či EFT214 od Denkla. Jsou to lepší Ge výkoňáky, než naše xNU74.

Vašku, přejmenuj celé vlákno na "Náprava zásadních omylů Jiřího Jandy" a pak to celé bude dávat perfektní smysl.
Znovu ale připomínám, že při restaurování historického aparátu, byť obsahujícího nějaké chyby, prostě není principiálně možné dělat v nich jakékoli překopávky.
Utrhlo by mi jako sběrateli kule, kdybych jeden z mála existujících, černých sériových exemplářů TW40 zásadně přebastloval na zapojení, který navrhuje Vašek.
Tím se dostáváme k tomu, že já tady celou dobu píšu o originálních přístrojích, jejich daných deskách i zapojeních.
Kdežto Václav tlačí zcela jiné, svoje zapojení, které nemá s původními přístroji nic společného.
To kouzlo těch prajednoduchých TW s pěti tranzistory spočívá právě v tom, čeho Jiří Janda s těmi pěti tranzistory dosáhl. Řekl bych, že v té době /73-74/ maximum možného.

A protože Jiří Janda vyšel původně z bastlířské, svazarmovské komunity, myslel při návrzích obvodů i tvorbě návodů ke stavbě především na ně - na všecky ty, kteří to podle jeho návodu budou stavět.
Vidláci s trafopájkami, často vypůjčenými, na různě dobře vyleptaných deskách /hotové kupovali jen ti bohatší/ a s různými náhradami předepsaných součástek takového druhu, že z toho někdy šla hrůza.
Měl jsem už v rukou desku koncových stupňů TW40, co byla komplet osazená čtvrtwattovými odpory TR101, vyletovanými ze starých televizorů, elektrolyty byly ruské z výprodeje a polovičních kapacit.
A přesto to fungovalo a plnilo požadavky DIN45500.

Václav má jiný přístup a po 40 letech se snaží to tlačit jiným směrem.
Nic proti tomu, pokud na základě tohoto nového směru vznikne úplně nový a také kompletní stereozesilovač třeba v podobě, jakou měl třeba TW40.
Všechno od J. Jandy bylo rozchoditelný laiky, často bez jakýchkoli měřáků a většinou neobsahující jeden jediný trimr.

To je právě ta povedená mystifikace, byť to vypadá jako originál z Téčka, tak je to danhardova modifikace s proudovým zdrojem, jak už jsem tu několikrát zdůrazňoval. Kondík na vstupu s potenciálem 1V nemá na funkci žádný vliv, protože jeho svodový proud je dokonale maskován paralelním odporem 47k a jeho ESR taktéž maskováno seriovým 2k2 odporem. Takový kondenzátor bych určitě nepoužil na oddělení nějaké anody s potenciálem stovek voltů a následnou g1 se záporným předpětím, ale tady bez problému.

//Verzi s Ge tandem mám taky a vše hraje dle mého sluchového ústrojí bezvadně. Jak bude chvilka času napojím to na Audio precision a mrknu, které z 5ti nul se změní u THD hodnoty.

sinclair píše:Zdá se mi Vašku, že rvx73 se Ti snaží naznačit, že pan Janda byl o dost větší frajer a machr, než Ty

Ale houby ... vaše žabomyší války mě neinteresujou

sinclair píše:Jenže tohle Láb-Šimečkovo už je klon. Československý "originál" je přece ta dvoukanálová deska z TW40.

Tak já jsem to zapojení viděl nejdříve uveřejněné v RK 1/1973
Voleník, Šimeček, takže nemůžu posuzovat, co je jakej originál
A nemůžu také za to, že si z toho zapojení udělal Janda živnost a že tady má fanatického obhájce, který by nejradši pozlatil i všechny Jandovy prdy
Když srovnáte Z6W od Zída s TW140, tak zjistíte, že je to elektrickým řešením vlastně velmi podobné

jj, a na rozdíl v od TW tam nešetřili na boucherotu

Sinclair píše:To je všecko pravda a v pořádku, jen je to pořád o koze a voze.

Jenže to byla odpověď na post od uživatele makak, kde jsem se mu snažil vysvětlit, proč to pro mne má smysl.

Trápení neviňátek. Otestováno s chladičem a zdrojem. Naprázdno 43V, při plným výkonu 34V. Zatěžovací odpr 3.75Ω, výstupní napětí 10,5V RMS. Chladič vřelý, ale dala se na něm udržet ruka. Klidový proud budiče 57 mA, bez modulace.

Nejsem si jistý, jestli to ty poskládané plechy zvládnou. Standardní test je 15 minut plný výkon, nebo lépe maximální ztrátový výkon, což není totéž. A na konci změřit teplotu koncových tranzistorů.
Měl jsem ty destičky z T73 a docela dlouho jsem na to hrál. Ale tranzistory natažené krátkými dráty k normálnímu hliníkovému chladicímu profilu z jednoho kusu.

No jo, ale Ty jsi měl klasický zapojení s bootstrapem. Mě to chodí 1,5V k napájení. Proto je ztráta na každým koncáku cca 7W. Při tepelným odporu pouzdra s podložkou cca 2°/W to zanmená 15° teplotní diference k chladiči. Když povolím 105° na čipu, tak může mít chladič 90°. Při teplotě okolí 30° mě zbývá 60°/15W.

Takže to lze uchladit např. i takovýmto chladičem

https://uk.rs-online.com/web/p/heatsinks/1898151/

Tá hodnota ´1,5V k napájení´ znamená, že na 2xUces zbývá iba 1,5V? Teda Ub-Uzšš=1,5V? Využitie napájacieho napätia ma v takýchto prípadoch dosť zaujíma, aby som vedel kde vlastne zos limituje. Aj nameraná hodnota 10,5Vef pri Ub 34V, ktorú uvádza Microlan u toho z Téčka je veľmi dobrá. Snažil som sa prečítať aké hodnoty majú jeho R311 a R312, jeden má zrejme 120Ω a čo vidím na druhom, radšej ani nenapíšem.

Ty odpory jsou tam jen maskování
A je to bráno asi 1,5V k napájení a 1,5V k zemi.
Koncové tranzistory nejdou do saturace, ale do oblasti snížení bety pro malé Uce.
Rozdíl chování by mohl být bez zátěže, kdy NPN jde z bootstrapu při přebuzení do saturace a tam by mohl být odtrh.
Výhoda B-čka je, že můžou mít chladiče třeba 90°C.

ps. jsem rád, že tomu microlan přišel na chuť

120Ω je nezapojený, ten druhý je 12Ω R16 a určuje proud budiče.

R14 mám nachystaný 750Ω

http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&p=1023333#1023333