Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ten náš sud má na vrchu napnutou síť na bordel. Takže se do něj za normálních okolností nedostane kočka ani komár. Co s ní ten plch dělal, to už se nedozvíme.
Člověk by neměl být k takovým věcem úplně lhostejný, ale na druhou stranu není třeba být přecitlivělý a úzkostlivý. Příroda má spoustu vlastních prostředků, jak volně žijící tvory utopit, upálit, dodělat hlady, nebo třeba nechat zaživa sežrat červy.

ransom píše:Ten náš sud má na vrchu napnutou síť na bordel. Takže se do něj za normálních okolností nedostane kočka ani komár. Co s ní ten plch dělal, to už se nedozvíme.
...

Plch je hlodavec. Sice jsou samostatná čeleď "plchovití", ale hlodavý zuby jim to nevzalo. A copak asi tak udělá takovej hladovej hlodavec (nebo i hlodavej hladovec), pokud se chce někam dostat?
Pozn: Vím, co umějí naši džungaři ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Křečík_džungarský ). A to jsou rozmazlený plyšový kuličky 40-45g váhy, trvale předzásobený žrádlem, pamlskama i vodou. Kam se chtějí dostat, tam se dostanou - klidně i zubama. Vem si divoký 80-100g vážící ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Plch_velký ) žvýže, který má hlad nebo žízeň, je u zdroje - a v cestě stojí nějaká pofidérní síťka ...

Nebylo to rozkousaný. Ale to už je fuk.

Kvůli malování jsme klec s naší džungařicí museli postavit DOČASNĚ do jiný místnosti - a nebylo zbytí, těsně vedle radiátoru ÚT (zavřenýho), přes kterej visí dlouhá záclona. Po 48 hodinách se vše stěhovalo z5 - a manželka s výrazem člověka vidícího Lesní Přízrak zavřískala, protože záclona přesně v místech postavení klícky s džungařicí byla na spodním konci místo půlkruhovejch volánků rovná, jako ušmiknutá nůžkama. Důkaz o vině podala okamžitě nařízená "domovní prohlídka", při níž byl inkriminovanej konec záclony nalezenej rozcupovanej na franforce a naskládanej jako výstelka pelechu. Hlodafka Šikulka si vybrala v osnově záclony jednu nit a přesně podle ní si ten kousek uhryzala - sám bych to fakt nůžkama nešmiknul rovnějc ... Oni to umějí!

ransom 2026-06-07, 10:54:41 píše:Ráno v pět jsme v Náchodě měli krásnou duhu. Navíc (s ohledem na denní dobu) neobvykle na západě. Slunce leželo na obzoru, takže duha skoro půlkruhová a vysoko. Zmizela někdy kolem půl šesté.
Fotit duhu telefonem je marnost. Vyjde z ní skoro bezbarvá čmouha.

Tomáši, budu se s tebou do krve hádat. Minulej čtvrtek jsem jel na noční v přeháňce a když jsem dojel do rachoty, déšť akorát přešel směrem na východ a nad západním obzorem znovu "vylez Pupenec". Takřka ideální podmínky pro vznik duhy - a tak když jsem vyšel mezi haly, nad "náměstím 17.listopadu" už jsem doslova čekal oblouk jak u mostu. Proto jsem moh "cvaknout" pár fotek - jednu z nich komprimovanou pro velikost do 300kB sem dávám. Původní velikost je 4080x1884 pixelů, datově 2,81 MB (2 953 194 bajtů) - to sem jednoduše dostat není možný, ale celková fotka zmenšená sem pro fórum má 1024x473 pixelů - datově 234 kB (240 204 bajtů). A z kopie tý původní fotky jsem jen prostým výřezem vybral asi ten nejbarevnější kousek - ten má tak velikost 1131x453 pixelů a datově 178 kB (183 013 bajtů) - jiným způsobem komprimovanej není. Focený je to mobilem Samsung Galaxy A55 5G - a já rozhodně NEMÁM pocit, že by z tý duhy učunil bezbarvou čmouhu ...

A divit se, že je na západě, když je slunce na východě, je taky nesmysl.

Duha může vzniknout ve dvou případech - jednak když je voda rozptýlená mezi zdrojem světla a pozorovatelem, druhak když je pozorovatel mezi zdrojem světla a rozptýlenou vodou. V mým případě byl Pupenec nad západním obzorem a duha na východ ode mě. V první variantě totiž zaniká barevnej oblouk v jasným světle.

Duha je VŽDYCKY na protilehlé straně od Slunce. Vždycky na ose Slunce - pozorovatel - střed duhy. A vždycky kruhová, jen není celá vidět.
Na západě není často vidět proto, že příhodné podmínky (voda v luftě plus slunce níž nad obzorem) nastanou častěji večer než ráno. A taky si jí v pět ráno všimne míň lidí než v sedm večer.

ransom píše:Duha je VŽDYCKY na protilehlé straně od Slunce. Vždycky na ose Slunce - pozorovatel - střed duhy. A vždycky kruhová, jen není celá vidět.
...

Duha je vždycky LÍP VIDITELNÁ na straně od Slunce - protože pokud je rozptýlená voda mezi pozorovatelem a Sluncem, duha zaniká v jeho záři. Ale duhovej lom světla/spektrum vzniká v obou případech - jen prostě proti tomu Slunci (skoro) není viditelnej.

Přesně tak! Duha je vždy na straně opačné než Slunce. Vzniká totiž kombinací dvou lomů světla. První lom při vstupu do kapky, a druhý při výstupu z kapky, ovšem po odrazu od její protilehlé stěny. Skládá se tedy ze složek světla odraženého v různých úhlech zpátky ke zdroji.
Kroužek s oddělenými barvami, vzácně viditelný kolem Slunce, ale častěji kolem Měsíce v mlze či oparu se nenazývá duha, alebrž Koróna. Barvy má od středu ke kraji v opačném pořadí než duha.

Zajímavé je, že občas někde píšou, jak lidi sledovali z letadla strašně vzácnou kruhovou duhu. Je to docela běžný jev při letu nad mraky a slunci vysoko na obloze. Sám jsem toho moc nenalítal, ale viděl jsem ji několikrát. Stačí se za příhodné situace koukat správným směrem. Spíš si toho málokdy někdo všimne.

Duha může naprosto klidně vzniknout i mezi pozorovatelem a Sluncem, stačí na to vhodnej zdroj vodní tříště pod správným pozorovacím úhlem. Několikrát jsem takhle viděl duhu v Polabí nad polem s umělým zavlažováním a je i spousta fotek duhy nad Viktoriinýma nebo Niagarskýma (a určitě i dalšíma) vodopádama. Ale protože jak Tome správně popisuješ, vzniká jen lomem při průchodu kapkama bez odrazu, je "jiná". Ale nedokážeš ji popřít.

Je zcela zbytečné bavit se o tom, kde JE duha. Duha, pokud svítí na kapky správné světlo, je všude. Záleží jen na pozici pozorovatele, která část duhy se mu vyjeví.

Co jsem napsal, napsal jsem.
(Pilát Pontský)

Lítaj chroustci.

Dnes pred zotmením v lese lietali svetlušky. (svätojánske mušky)