Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Kablíky do ramínka stojí devět kil, protože gramofonová technika je dneska luxus pro movité.
Šlo by to řešit malým kouskem cuprextitu, rozděleným na tři plošky, který by se vlepil do hlavy raménka a ukončily se na něm kablíky z raménka.
Z této propojovací destičky pak mohou vycházet už čtyři pevnější lanka k vložce, zakončené konektory, co sedí na kolících "tak akorát". Aby při jejich sundávání z kolíků vložky nebylo třeba velké síly - a nedošlo k trhnutí kablíkem. Na stejné destičce může být spojen se společnou zemí i drát, co spojuje se zemí trubku raménka.

Považoval bych ale za vhodnější, aby byly země z vložky vedeny odděleně, včetně odděleného vedení kostry raménka a "všechny země" byly vzájemně propojeny až těsně u vstupu předzesilovače.
Z hlediska přenosu signálu jsou vlastně výstupy obou kanálů vložky symetrické vůči zemi - a k jejich desymetrizaci by podle všech pravidel mělo dojít až těsně na nesymetrickém vstupu předzesilovače.
Jinými slovy - je z hlediska náchylnosti na indukci brumu výhodnější vést výstupy vložky celou trasou čtyřvodičově, vlastně jakoby symetricky a nesymetrizovat až u vstupu - ne u zdroje signálu.

Dělá se to tak např. i u symetrických dynamických mikrofonů, které jsou připojovány na nesymetrické vstupy.
Následná desymetrizace "ze tří na dva" má proběhnout až těsně na vstupu zesilovače, nejlépe až na vstupním konektoru.
Z hlediska odstupu a náchylnosti celé trasy na brum se to ukázalo být výhodnější, vést celou trasu jakoby symetricky. Tedy vývody cívky mikrofonu /dtto i u vložky/ vést v kabelu dvěma oddělenými vodiči+stínění a jeden z vývodů cívky spojit se zemí až na vstupu zesilovače.
U některých levných mikrofonů byla desymetrizace výstupu jeho cívky provedena už uvnitř, výstup pak kvůli úspoře dražšího, dvouvodičového stíněného kabelu byl veden jen jednožilovým stíněným kabelem. To se při delších kabelech ukázalo jako velice náchylné na brum a vf rušení.

V mnoha případech společná zem, vytvořená už propojením zemních kolíků na vložce nevadí, ale v jiných ano.
Je dobrý mít pořád na paměti, že se jimi vede jen několik milivoltů do poměrně vysoké vstupní impedance předzesilovače. I s ohledem na případné okolí /motor šasi, transformátor přijímače atd./.
Nechutně rušit takto slabý signál umějí i neodrušené diody usměrňovače.

Bylo by vhodné se podívat do SM gramofonu NC142. Já jej bohužel nemám, ale vím bezpečně, že můj dávný kamarád OK2VI kupoval NC142 v Uh.Brodě už s továrně namontovanou vložkou VM2101. Naprosto bez problémů i bez jakéhokoli brumu jej používal ve spojení s předzesilovačem přijímače 810A a nahrávalo se až z jeho výstupu - vždy bezproblémově i na starý magnetofon Telefunken M24.
Zajímalo by mě totiž, zda signál z namontované VM2101 byl veden raménkem NC142 tří, nebo čtyřvodičově.

Elektrosvite, jestli máš sešit k NC142, podívej se prosím. Mám sešit jen od NZC142, NZC143 a tam to moc vidět není. Šasi HC14.20 je tam věnována malá pozornost, v sešitu jde hlavně o zesilovače.

Jeden ze zemních kolíků /modrý či zelený/ bývá už na vložce spojen se stíněním vložky /je to někdy u toho příslušného kolíku i vidět/ a ke stejné "zemi" je vhodné připojit i kostru raménka, pokud nemá být vedena úplně odděleně až na zem zkratovače pod patou raménka.

V raménku mohou být vf kablíky vedeny volně. Použij pokud možno co nejtenčí, zásadně bez impregnace a tedy měkké, max. 10x0,05, ještě lépe 15x0,03, já používám tento druhý, má bavlnu jen jednovrstvě a je velice měkký. Průchod patou-ložiskem by určitě bylo dobré navléct do společné, tenkostěnné silikonové bužírky, dělali to tak i v Litovli, u pozdějších šasi /od HC15 výše/.
Nezapomeň si bavlnu vf kablíků barevně označit lihovou fixou, nejlíp stejných barev, jako kolíky na vložce, plus např. černý jako kostra raménka.
A naštuduj si na netu, jak s vf kablíkem po stránce jeho pájení zacházet.
Jednotlivé vodiče ve vf lanku jsou izolované smaltem.

Někdo má pro vedení raménka dobře osvědčené i běžné, navzájem stočené smaltované dráty asi 0,2-0,25mm. Já tohle nezkoušel, takže ani nevím, jakou to může mít životnost. Smalt drátu je poměrně odolný, u novější výroby často třívrstvý, takže zkratu bych se určitě nebál.
Pokud se takový, ne moc hustě stočený svitek čtyř-pěti drátů při výstupu z trubky raménka do osy kloubu nikde zbytečně nekroutí a neláme, neměl by s tím být větší problém.
Elektronika Praha používala ve všech gramofonech typu SG a myslím i u nějakých prototypů smaltovaný drát dokonce jen 0,15mm a údajně to mělo vysokou spolehlivost. Psal to u návodu k SG80 pan Janda a jemu bych to věřil.

SM k NC142 nemám. Nicméně u šasi, které mám, jsou vodiče 4. Jeden je kostra raménka, další je zem vložky a zbylé dva jsou živé L a R. Vodiče jsou ve společné bužírce, která vede až do hlavičky pro přenosku a není uvnitř nijak upevněna. Oba zemnicí vodiče byly spojeny až na zkratovacím svazku. V šasi byla originálně vložka VK4302 v adaptéru. Varianty s VM2101 možná měly vodičů 5. Ale nevím...

No to já právě taky nevím, doufal jsem, že někdo jako Ty SM NC142/143 najde.
Podle mě by to bylo i logický - VM2101 má 4 kolíky a tak nějak bych čekal, že to taky spojí až na zkratovači. HC14.20 bych ještě nějaký mít měl, tak se zkusím podívat. V některým může být i zapomenutá vložka.

Dneska dopoledne mi volal domovník jednoho paneláku, že ve sklepě čeká na odvoz komplet A-104 a ještě prý nějaké velké gramorádio na štíhlých nožkách, s dvěma bedýnkama a bez názvu. Koncert? Stereo? Preludium Stereo? To uvidíme večer, co to bude za úlovek a nakolik to bude vybrakovaný...
To zas doma bude "co to doprdele vlečeš za další almary???"
Sice nevím tak úplně, kam to dám, ale určitě to tam nenechám

To už je takovej úděl sběratelů...měli jste slyšet ten úplně první řev, když jsem přivlekl jedny z prvních "větších krámů", AUA120 + AUC140. Tahle pultovka byl vždycky můj sen, vždycky jsem ji chtěl mít, protože jsem si s ní hrál jako smrad tady ve Společenském domě a úplně mě to uchvátilo.

Pořád přemýšlím, jak sloučit kanály z té gramo vložky. Dva zesilovače se mi stavět nechce, gramec je určen jen pro poslech v té A-104, tedy mono.
Mám už navrženou desku na "Revox" ze stránky http://royalsound.sweb.cz/schemata/revoxsch.jpg , v simulátoru se choval velice dobře a navíc se dá nastavit zesílení trimrem .

Sinclair: Máš síť náležitě poučených informátorů?
Místo na skladování rádií je problém. Snažím se je nějak stylově umístit v interiéru. Proto se po rádiích ani nijak aktivně nepídím, depozitář prostě nemám a na půdu to dávám nerad, bo tam stará elektronika trpí. Ve sklepě je zase vlhko...

Elektrosvite, tohle je co za mrzáka? Hrabal jsem..
Osazení ECC85, ECH81, EF89, EABC80, EL84, selén. Dva DIN3 vstupy, dvě odbočky na poťáku.
Ve schématu jsou vepsaný napětí. Jinak na schématu všecky již dříve popsaný idiocie pěkně pokupě, jako bonus uvnitř sešitu slaďovací předpis. Ale z toho překladu si smíchy zesereš celé záda
Chceš to oskenovat?

No tohle je přece v tomto vlákně vzpomínaný Elprom M 11-0. Ten mám ve sbírce. Jestli máš chuť návod skenovat, můžeš. Nutně jej nepotřebuji, rádio mám už zrenovované...

Tak jsem rozchodil ten to šásko HC 14.20, nemůžu ale najít váhu, tak jsem nastavil závaží přenosky zhruba podle druhého gramofonu. Postavil jsem dva ty předzesilovače "Revox" a sloučil signál až za nimi přes odpory 4k7. Zesílení jsem nastavil skoro až na plno (nastavitelné 20 - 135), aby regulátor hlasitosti rádia nemusel být příliš vytočený.

Jehla vložky OMB 5 sedí v drážce docela dobře, žádné problémy, jako u Dualu, kde mi přenoska odskakovala ke středu desky.
Kablíky ramínka jsem zatím nechal původní, i když jsou na koncích poněkud rozchloupány.
Dost mi vadí nepřítomnost páčky na zvedání přenosky, je docela těžké přacvaknout vypínač bez cuknutí šáskem a ruční zvedání je taky docela ošemetné.
Jinak bych šasi vyčetl jen poměrně hlasité vrčení motorku, přemýšlel jsem, že ho vyměním za méně běhaný z HC-07. Je otázka, jestli bych si tím pomohl.

Pokud motorek mechanicky vrčí /při úplně stažené hlasitosti/, pak má v nepořádku ložiska a možná by stálo za zkoušku je domáznout hustším olejem. Ten se pak nějakou chvíli udrží v pórech samomazných ložisek a je schopno to eliminovat nějakou minimální vůli.
Pokud je nějaké vrčení slyšet přímo v reprodukci, pak je to horší.

Ještě bych snad poradil ubrat zesílení těch předzesilovačů natolik, aby "pokojová" hlasitost vycházela někde do půl cesty od zemního konce po odbočku potenciometru.
Aby se prostě nestalo, že bude jednak přebuzený už i tak háklivý vstup a aby se nestalo, že plný výkon zesilovače bude pořád vycházet do části potenciometru, kde jsou zdůrazněné hloubky a zčásti i výšky odbočkou potenciometru.
Plný výkon zesilovače by měl vycházet někam na konec druhé třetiny dráhy potenciometru.
Pak, při rozumném zesílení předzesilovačů nebude ani zbytečně zesilován manipulační hluk šasi, hluk/brum motorku/mezikola a možná i šum zbytečně "vyhulených" předzesilovačů.
Abych to upřesnil s tím nebezpečím přebuzení vstupu:
Trioda s takto nízkým Ua a hlavně s tímto způsobem získávání záporného předpětí g1 je na přebuzení velmi háklivá. Ve zkratce - záporné předpětí je tady asi jen -1V a bez dalšího složitého vysvětlování - záporná půlvlna střídavého budicího napětí se nesmí svou špičkovou hodnotou ani přiblížit hodnotě -Ug1, jinak je výsledkem ohavné zkreslení, přestože jde o triodu.

To vrčení, o kterém jsem psal, je slyšet jen tehdy, když se jehla dotýká desky. Pokud se deska už točí a jehla je ještě nad ní, žádné rušení se neprojevuje. Z toho usuzuji, že se vibrace motorku přenášejí na talíř, kde je snímá vložka.
Co se týče předzesilovače, jeden kanál jsem, po testu stereofonie (to kvůli zjištění, jestli hrají oba kanály zesilovače stejně hlasitě), musel o polovinu dráhy trimru ztlumit, je mi ale jasné, že je to nedoštelovanou přenoskou.

Podle mě jde o hluk ztvrdlého mezikola v kombinaci s volnějšími ložisky motorku. Ten hluk, způsobovaný mezikolem tam byl při pozornějším poslechu /nebo zdůrazněných hloubkách/ slyšet už tehdy, u relativně nového HC14.20, s VM2101 a v soklu NC142.
Nebylo to nic moc dramatického, v modulaci z desky se to ztratilo, ale na náběhu a výběhu bez modulace to slyšet bylo - už tehdy.
Takže po tolika letech od výroby, kdy mezikolo dozajista ztratilo původní měkkost a schopnost izolovat dunění motorku, tam toho hluku logicky bude víc.
Ta obava z klidového hluku byla původní příčinou, proč jsem psal o té redukci zesílení předzesilovače na nejnutnější možnou míru. Bylo by opravdu dobře zesílení nastavit tak, aby plný nezkreslený výkon zesilovače a při průměrně promodulované desce připadl na konec druhé třetiny úhlu otočení dráhy potenciometru hlasitosti.
Jsou jen dvě cesty bez toho, aby člověk přišel komplet o všechny hloubky:
Buď se s tím smířit, nebo HC15/16.
Třetí, alternativní cesta je mírná úprava zpětné vazby předzesilovačů, myšleno ve smyslu zmenšení zisku na hloubkách - posuvu nejdelší z časových konstant RIAA.
Pořizovat záznam z takto hučícího šasi asi stejně nebude k užitku.

Tady jeden HC16 máš.

Zajímavé, pohlídám si ho. Ale už jsem vytvořil a odýhoval desku na HC 14.20 a zabudoval ho do rádia . No, uvidíme.