Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Doporučuji k přečtení knížku z období, kdy odpůrců TeRe bylo daleko víc. Einstein obdržel Nobelovu cenu (1922) za objasnění fotoelektrického jevu. Do té doby byl několikrát nominován na ocenění TeRe, ale někteří členové Švédské královské akademie se báli ostudy, až se ukáže, že to je jen humbuk, ta teorie.

https://www.zirafoviny.cz/skladiste/kni ... vnosti.pdf

samec píše:

EKKAR píše:...tohle pochopit nejde, protože speciální teorie relativity se vztahuje jen na tělesa v rovnoměrným přímočarým pohybu a ne na něco kolem...

No veď tá raketa sa pohybuje rovnomerným priamočiarym pohybom a je príliš abstraktná na to, aby sme ju mohli stotožniť s niečím okolo.

Tak buď je špeciálna teória relativity platná, alebo nie je. Nemôžeš dokazovať hrušky jablkami. A podmieňovať platnosť špeciálnej relativity relativitou všeobecnou je minimálne mimo všetky povinné učebné osnovy. Teória je len taká zložitá, aký zložitý ma matematický zápis. Všetko ostatné je alchýmia a ezoterika.

A ty jseš prostě nepoučitelnej - chápeš třeba ten fakt, že pokud zaměníš místo pozorovatele třeba u tý svojí rakety, tak vinou dilatace času pozorovatel v tý raketě nemůže nikdy vidět jako současnej ten okamžik, kdy vnější pozorovatel imaginárně zavírá ty dvoje vrata? On prostě vidí jedny vrata zavřený a druhý otevřený a během jeho průletu hangárem se ty zavřený otevřou a ty druhý zase zavřou, jenže to je právě daný tou relativností pohledu - jeden pozorovatel je vidí zavírat v jeden časovej okamžik a druhej vlivem svýho pohybu vnímá časový zpoždění. Dej už si kurwa říct a nejdřív si tu fyziku pořádně naštuduj tak jak ji vymysleli ty chytrý páni s brejlema a knírama dávno před tebou, než se do ní začneš rejpat po svým ...

Áno, to je tá správna odpoveď na môj príklad s raketou a hangárom. A nazýva sa to súčasnosť a súmiestnosť dejov. Len teraz neviem, načo bolo dobré to intermezzo v argumentácií.

A že v chápaní súčasnosti a súmiestnosti dejov nemá jasno ani kdektorý fyzik, o tom svedčí aj rozhovor v relácií podlampou, z ktorej jedna slovenská skupina urobila pesničku.
https://youtu.be/kiRiUP117zg

Prečo tak zložito? V podstate tomu rozumiem tak, že veci, ktoré sa stali naraz, sa zdajú naraz len tomu, kto je rovnako vzdialený od oboch vecí, potom vizuálna alebo zvuková (alebo iná) informácia k nemu príde súčasne z oboch vecí. Ak je niekto bližšie jednej alebo druhej veci, potom informácia od tejto veci k nemu dorazí skôr, ako od tej druhej. To ale neznamená, že sa to stalo skôr, a zároveň aj súčasne, a zároveň aj neskôr (pre niekoho, kto bol bližšie tej druhej veci). Všetko je to len o tom ako sa to odmeria a voči čomu. To je rovnaké ako s elektrikou. Mám vodič (napríklad z batérie) kde je 1000 Voltov. Ale nemám žiadny druhý pól, takže tých 1000V je vlastne koľko, keď ich nemám voči čomu odmerať? Chytili by ste sa toho vodiča keby vám niekto povedal že je v ňom 1000V? Voči zemi alebo voči ovzdušiu je to 0V. To je tá relativita.

Když si nejsi jistý datem, tak se zeptáš nejbližšího policisty.
Ve staré dobré Anglii tato teorie relativity funguje i v praxi

Bohužel to neřeší mojí dříve položenou otázku, jak se řeší rychlosti, když se galaxie zdroje události pohybuje vůči nám 0.1c.

A čo keď sa pohybuje nejakým smerom celý vesmír?

danhard píše:Bohužel to neřeší mojí dříve položenou otázku, jak se řeší rychlosti, když se galaxie zdroje události pohybuje vůči nám 0.1c.

Svetlo k nám doletí vždy rýchlosťou svetla. Zmení sa ale jeho energia a jej odpovedajúca vlnová dĺžka. Nazýva sa to farebný posun. Ak sa zdroj vzďaľuje, dochádza k červenému posunu. Ak sa zdroj približuje, posun je modrý.

PotPalo píše:A čo keď sa pohybuje nejakým smerom celý vesmír?

"Zdá se nám, že vlak stojí. Krajina ubíhá..."
To je práve tá podstata na ktorej stojí celá teória relativity, že žiadnym spôsobom to nie je možné zistiť a je to teda úplne jedno.

Ale mě nezajímá, jakou rychlostí to světlo doletí, ale jakou poletí rychlostí vůči přijímači po celé dráze od zdroje k přijímači a kde se změní jeho vlnová délka ?

A další kontrolní otázka : jakou průběžnou rychlostí letí světlo po ose rotace dvojitého pulsaru ?

danhard píše:... kde se změní jeho vlnová délka ?

Z čeho soudíš, že se někde změní?

Když v té vysílací galaxii ma nějakou vlnovou délku a letí v rámci galaxie rychlostí světla, v přijímací galaxii má jinou vlnovou délku a letí také rychlostí světla, tak někde mezi těmi galaxiemi došlo ke změně

A fyzika je jen jedna, takže to samé musí platit pro rychlost hmotného objektu letícího ryclostí 0.95c

danhard píše:Když v té vysílací galaxii ma nějakou vlnovou délku a letí v rámci galaxie rychlostí světla, v přijímací galaxii má jinou vlnovou délku a letí také rychlostí světla, tak někde mezi těmi galaxiemi došlo ke změně

To je právě hluboký omyl.
A nedělej blbýho. Dobře víš, že změna tkví ve změně pozorovatele.

Asi nechápeš smysl otázky a stačí Ti přiblblé poučky
Každý pozorovatel to vidí v přijímací galaxii stejně a v rámci té galaxie se pohybuje ten foton rychlostí světla, ta změna vlnové délky už v něm musí být obsažena.

Stačí, když to vysvětlíš pro ten hmotný objekt. Tam přiblblé poučky nestačí.

Zrovnatak určení teploty neutrina není jednoduché

danhard píše:Asi nechápeš smysl otázky a stačí Ti přiblblé poučky

Nevím, jakou přiblblou poučku máš na mysli. Ale možná myslíš nějakou chytrou, kterou jsi nepochopil ty. Mne zrovna žádná nenapadá, tak ji hoď do placu.

tomasjedno píše:Dobře víš, že změna tkví ve změně pozorovatele.

Poučka je to tato, přiblblej 🤐

Dopplerov efekt. Kde vzniká? Vo vysielači, či v prijímači?