Stránka 2 z 2
Napsal: 28 čer 2022, 17:40
od bu2520
k podobnuým účelům je skoro jedno kolik kilo ohmů je svod, nebo izolační problém. Na to se za kkrále klacka používala doutnavka s odporem a trafem z lampového rádia
Napsal: 28 čer 2022, 19:50
od ransom
To jako že bys místo izolačního odporu zkoušel střídavým napětím kapacitní svody?
Ještě jednou pro ty méně pozorné: Svod samotný opravdu v reprovýhybkách nevadí. Netvrdil jsem nic takoveho. Svod ale indikuje, že se s kondenzátorem cosi špatného děje a že asi nebude dobré nechávat ho na místě další roky bez dozoru.
Napsal: 28 čer 2022, 20:13
od Sendyx
Asi myslel tu Murzinovu zkoušečku s doutnavkou, kde se pomocí vtipného zapojení testovaly kondy na svod (doutnavka v sérii) a taky na kapacitu - doutnavka součástí relax generátoru.
Napsal: 08 zář 2023, 11:02
od tomlib
Tak děkuji za odpovědi. Nevím, jestli nekecnu zas nějakou blbost, ale neměří se teda spíš elektrické pole okolo toho drátu, když se to měří tak velkým napětím? Proč by mělo záležet na tom, jakým napětím se měří el. odpor?
Napsal: 08 zář 2023, 11:18
od konosuke
PU310 tranzistorový, z bazaru, nahrazuje starší megmet 500 a 1000 na kliku
rozsahy 100 - 500 - 1000V do 10 000 MΩ
Napsal: 08 zář 2023, 13:54
od PavelFF
@tomlib: jeden důvod je ryze praktický. Běžné měřidlo neumí změřit extrémně malé proudy řádu nA nebo podobně malé. Když zvýšíš měřicí napětí z 1V na 1000V, proud se zvýši 1000x , třeba na uA a to už měřit lze bez přílišných nákladů.
Další důvod je, že hodně materiálů má závislost odporu na napětí, jako mají třeba varistory. Jenže u izolantu je to nežádoucí vlastnost.
Taky se při vyšším napětí odhalí povrchové plazivé proudy , malé přeskokové vzdálenosti apod.