Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dík pavel.

Vzhledem k tomu, že se jedná o proudový puls, tak patrně stačí hlídat okamžik, kdy začne téct potřebný proud a puls ukončit.

Otázka je, jakou roli tam hrají různé parazitní kapacity.

U profi zařízení (Siemens 6RA80) je to minimálně 0,89 ms. Pro většinu běžných aplikací (odporová a motorická zátěž) to stačí. V případě indukční zátěže (buzení) to je ale většinou málo a puls je třeba "přiměřeně natáhnout", zejména pro velké řídicí úhly. Velikost proudu do gate je pak parametrem konkrétního tyristoru.

Stačí takto?

Paráda. Dík.

Vaseks píše:... V případě indukční zátěže (buzení) to je ale většinou málo a puls je třeba "přiměřeně natáhnout", zejména pro velké řídicí úhly...

Přiměřené natáhnutí se dělávalo tak, že se místo jednoho velmi dlouhého pulzu posílala skupina krátkých pulzů proložených mezerou. Hlavně kvůli impulznímu trafu, které by mělo problém dlouhý pulz přenést.

Těch možností je více. Záleží na způsobu galvanického oddělení. Ale o to tady asi zrovna nejde.

Tady máte jedno tyristorové zřízení - buzení tyristorů obstarává několik impulsních traf (ty bílý kostky s velkým množstvím vývodů). Tyristorů jsou tam 4 skupiny po trojici v sérii. 2 jsou části polomostu, dvě jsou na zhášení (antiparalelně zapojení trojice tyristorů, cívka a kondenzátor). Řídí to šváb B260D + logika z DTL obvodama. Pracovní frekvence 350Hz.

Máš to pekné len si nám zabudol spomenut dlžku impulzov. Ale ja som si to medzičasom odmeral v nabíjačke a je to tam cca 110mikrosekund.

To není Unipuls, že? Nějaký modul pro CZE do vagonu?

To je jeden ze dvou střídačů jednoho centrálního zdroje z Honeckera (Bdmtee) po výměně všech tyristorů a té cívky, která zhořela na uhel. Někde mám i oscilogramy řídícího bloku, kterej i časových důvodů posíláme na opravu - ty se ale moc neserou. Impuls jsou i zde dávkami VF signálů, protože impulsní trafa nemají moc velikou indukčnost z důvodu nutnosti rychlé reakce.
Bohužel nevím, jak se dá letitý modrotisk a hnědotisk nafotit, aby to bylo čitelný.

Přišlo mi to povědomé na ten "drážní" rukopis . Sám jsem se v době hlubokého socialismu "hrabal" v Heršpicích v údržbě 560-ek pantografů, kde byly tyristory regulace rozjezdového a brzdového proudu spouštěny logikou Reckdynů přes impulsní tráfka podobných rozměrů. Ale to už je vše dávno pryč, i ty pantografy jsou natrvalo odstaveny v Majlontě do kopřiv a pojedou maximálně za EKKARem do Třebové na "hřbitov". Malou šanci na nostalgické jízdy má jednotka SM4880023-24 s jedním vloženým vozem. Jinak je všechno odstaveno do šrotu .

Ono už se tohle předělává na IGBT, akorát tohleto je opravitelnější v našich podmínkách. Úletem byla SEPSA - ta měla GTO (nevím, zda vám něco říká vypínatelnej tyristor) a imulsy pro řízení tyristorů měly šílený průběhy - ve špičkách až 100A pro přebití do závernýho stavu. Tam už impulsní transformátory být použitý nemohly. Budiče byly speciální obvody napájené izolačním měničem a řízení bylo pomoci optického vedení - optron, kde byl mezi vysílačem a přijímačem třeba několik desítek cm dlouhý optický kabel.

To vašekpetr . Prosímtě máš povědomí kde soupravy jezdily a pod jakými barvami ? U piva jsme se dost pohádali . Já jsem tím jezdil na Semtín od 74 do 81 . Jezdilo to u nás mezi HK a Pce a HK a Choceň . Mezi Pce a HK to dělalo čtvthodinu ...