Klasický mokrý článek

[lesana87]

Myslím, že podrobný návod na výrobu byl v Mladém konstruktéru (Vl. Rauschgold). Asi jsou na ulozto.cz všechna vydaná čísla, i když některá nekompletní. Myslím, že je tam dost zajímavých dobových nápadů a stojí za to prolistovat.

Leclanche je ve svazku 24, ve svazku 1 je Grenetův článek, ve svazku 2 regenerujou suché články, ve svazku 30 je Voltův sloup a ve svazku 19 staví akumulátor.

[reese]

Popis a stavba článků taky ABC 1958.

[Sendyx]

2 Lesana - tos tak rychle našla?

BTW, někde byl ještě článek s výrobou přípravků na lisování a ovíjení panenek a podrobný postup, jak recyklovat burelovou směs ze starých článků... ale to už asi nebyl Mladý technik. Asi byl dobově zinek dostupný, ale Palaba nestíhala vyrábět.

[Crifodo]

podrobný návod na výrobu byl v Mladém konstruktéru (Vl. Rauschgold). Asi jsou na ulozto.cz všechna vydaná čísla, i když některá nekompletní. Myslím, že je tam dost zajímavých dobových nápadů a stojí za to prolistovat.

Prošel jsem těch pár odkazovaných čísel, je to vskutku zajímavá dobová literatura. Hned v prvním souboru Mladého konstruktéra z r. 1946 je velké shrnutí Galvanické články I. Podrobný postup včetně ovíjení "panenky" a lisování burelu je jak v č. 24 tak v č. 2. "Regenerace" je vlastně výroba nové ploché baterie úplně od začátku.
Šíře záběru Mladého konstruktéra je neuvěřitelná. Dneska těžko posuzovat všechny dobové souvislosti, včetně toho že sborníky "nadšeně uvítali" čeští dělníci pracující v Říši aby ve volných chvílích zvyšovali svou kvalifikaci.
Řekl bych, že za nás, o dvě generace později byla znalost postupů, technologií a chuť k takové intenzitě pracného bastlení tak desetinová; o aktuálních znalostech současně (plošně, v populaci) ani neuvažuju.
Pořád si myslím, že to podle čeho jsem se co školák pokoušel vyrábět zinkouhlíkový článek, byla knížka tak z 50. let, už tam určitě nebyly zmínky o nákupu u živnostníka, to by bylo už toxické.
Možná, nevím, něco bylo ve Smržovi https://www.databazeknih.cz/knihy/zapis ... ika-271646 kterého ale nemám.

Reálná proudová hustota bude cca 20mA/cm²

to by bylo slušné, při reálné ploše zinku tak 1200 cm². Nevím tedy do jaké míry to limituje kladná elektroda v tom burelo-uhlí.

[Hape]

... tam jde o to, kde sehnat zinkový plech (ne pozink) a burel.

Kde sehnat burel nevím, ale zinkový plech by měl být k sehnání v prodejnách se střešními materiály, případně ve specializovaných prodejnách pro klempíře. Nevím jestli se dnes ještě používá čistý zinkový plech, už jsem dlouho mimo obor. Dnes je asi běžnější titanzinkový s příměsí titanu, což netuším jak by ovlivnilo vlastnosti článku. K mání třeba na pobočkách firmy proex 200

[Crifodo]

Asi byl dobově zinek dostupný, ale Palaba nestíhala vyrábět.

V tom čísle z protektorátu řešili náhradu burelu, protože "hutiska kysličníku manganičitého jsou v nepřátelských rukou" a tak je burel "hospodářsky vázaný". Zinku asi bylo dost. Takže to smolili s aktivním uhlím a článek nebyl schopen dávat velký proud, ale měl stabilnější vybíjecí křivku.
Hape: burel i salmiak je v prodeji za pár korun, dokonce i tuhý salmiak na čištění klempířských páječek v přesně stejné krabici, jako před 50 lety.

[Hape]

O tom salmiaku vím, taky mám takový doma, ale burel jsem nikdy nepotřeboval, tak ani nevím kde se dá koupit.

[lesana87]

Za zápornou elektrodu se ve všech praktických článcích béře zinek. To proto, že je to kov laciný, k dostání v potřebném množství...

Je otázka, jestli to musí být čistý zinek. Kromě čtení starých časáků a dělání si výpisků o zajímavých článcích v nich, se taky bavím tím, že sbírám po silnicích závažíčka spadlá z kol aut. Dneska už to není olovo, ale nějaká zinková slitina. Co jsem našla na internetu, mohl by to být Zamak 5. Mám jich už nějaké to kilo, jestli by ta slitina šla použít na galvancké články, nevím, já ji mám primárně na odlitky.

[Otkundes]

Mokrý Zn-C článek, vyrobený z vyřazené ploché baterie, popisuje i G.Tauš ve své knize Pokusy z radiotechniky. Taky jsem si to kdysi vyzkoušel. A náhradní zinkový plech jsem získal z rozbitého bakelitového článku se vzdušnou depolarizací. Docela to fungovalo.

[Crifodo]

Tak v Zápiscích budoucího elektrotechnika od Smrže reálný návod na Leclanché není. Celá ta knížka je psána tak nějak od teoretického stolu, vůbec si neumím představit jak budoucí elektrotechnik ve 13 letech u dědy v dílničce piluje rotorový plechy na sychronní motor, jak Smrž nabádá. V tomto byl Škoda v Šolimovi, když už ho přešlo soudruhování, daleko praktičtější.

[Artaban001]

Ahoj. Kdysi jsem jako dítko školou povinný vykuchal vybitý velký monočlánek, neboli buřta. Už v něm ale nebyla "panenka", ale savý papír nacucaný elektrolytem a klasický nasypaný burel s uhlíkem uprostřed. Uhlík jsem si schoval a zbytek jsem vydloubal šroubovákem a vyčistil. Pak jsem do kalíšku nalil slanou vodu a normálně vložil uhlík, který zůstal v plastový čepičce - chvíli to dokázalo rozsvítit malou žárovičku, kterou ani nevím, co byla zač. když jsem uhlík vytáhl a vyčistil, tak to zase chvíli svítilo, a potřetí už mě to přestalo bavit, tak jsem vodu vylil a někam jsem to vyhodil.
Kdo by chtěl zkusit repliku nejdéle fungující baterie na světě - Zamboniho článek?