Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

A cin je makky, takze ani silnym utiahnutim sa neda vytvorit dobry spoj. Potom to pri vyssom prude (napr. vysavac) vyhori.

Ja myslel na veci typu svetlo na strop kde jdou proudy radove v jednotkach mA. Je treba to dotahnout, aby se to zmacko az na medene jadro. Ale samozrejme idealni to neni. Do vysavace urcite ne. Koukal jsem na 4 ruzne adaptery k ledkam a maji to vsechny jen pocinovane.

Ivan_01 píše:Nikdy som nevidel v lustre pocínované konce...

Licnové vývody předrevolučních lustrů byly cínované vždy. Předpokládalo se použití standardní svorkovnice s ochrannými plíšky, a to i pro plné vodiče slabších průřezů. Svorkovnice do 2,5 - 4 mm² se u nás bez plíšků ani nevyráběly, od 6 mm² už byly třmenové. Ale elektrikáři plíšky často vyhazovali, což je zásadní chyba.

Achab píše:elektrikáři plíšky často vyhazovali, což je zásadní chyba.

Tuto chybu bych občas omluvil, ty plíšky byly tak idiotsky navržené, že někde pod stropem, na štaflích, v horku a po paměti se nedalo s rozumným úsilím taková prase-svorka zapojit. V takových chvílích jsem si představoval, jak kastruju konstruktéra čokolády rezavou zednickou lžicí.

Při povolení svorky pak šroubek obvykle vypadl do bordelu na zemi a už se nenašel.

Ten plíšek tam byl v první řadě kvůli hliníkovým kabelům. Čokoláda bez něj je pro měděné dráty a pro lanka s dutinkou naprosto bezproblémová. Jenom se nesmí dotahovat na krev.
Cínování je naprosto nevhodné i pro proud ve stovkách miliampér. To je použitelné ještě tak do pérových svorek.

Achab píše:vývody předrevolučních lustrů byly cínované

, áno boli, vtedy boli aj handráky v olovených trubkách. A teraz už niesú. Holt pokrok...