Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Celeron píše:Všechno mám a dělám jako ty. Jen mě prosím prozraď, jak stříkáš ten Pozitiv 20. Já jsem s tím nikdy nedokázal nastříkat rovnoměrnou vrstvu.

Už v návodu (četl jsi ho?) píšou, že vrstva má hned po nástřiku tendenci dělat "fleky" a že se to nemá řešit přidáním, alebrž se to samo po chvíli rozlije tak, že je to víceméně rovnoměrné... Edit: ono to není v návodu (tedy alepoň v žádném z těch, co jsem teď v rychlosti prošel, ale někde to napsané bylo - možná něčí zkušenost).

Není to Tvůj případ?

Ta vrstva musí být co nejtenčí, ale pochopitelně dokonale homogenní (což občas naruší třeba zrnko prachu, ale to se po vyvolání dá retušovat např. permanentním fixem, pokud se náhodou dostalo do dráhy spoje). No a jestliže je vrstva dostatečně tenká, pak nemá tendenci dělat "záclony" na okrajích.

Stříkat je potřeba při šikmém pohledu v odlesku mírného (nejlépe červeného) protisvětla, ne při přímém (kolmém) pohledu na desku, protože jedině tak lze udělat ten co nejtenčí nástřik.

Po uschnutí za běžné teploty dále desku dosušuju na žehličce při 70 stupních (cca 15 minut, opět viz návod).

Klíčové je dokonalé odmaštění mědi před nástřikem, někdy pomůže i přečištění acetonem či nitroředidlem těsně před stříkáním, jindy zase zmatnění povrchu (třeba velmi jemným brusným práškem či papírem apod. - pochopitelně ještě před finálním odmaštěním).

Dále je klíčový dokonalý kontrast předlohy, resp. ještě spíš to, aby černá 100% kryla. Pak lze použít dostatečně dlouhou expoziční dobu a i ev. silnější vrstva se "prosvítí".

Ještě mě napadá jedna věc: nemáš výbojku (v podstatě je to bodový zdroj světla) moc blízko a přitom děláš velkou desku? Pak by totiž bylo přirozené, že střed je exponovaný víc než okraje.

Jestli máš praxi z modelářského stříkání (já ji taky mám, i když ne nějak velkou), tak to prostě musíš zvládnout. Není na tom vůbec nic složitého, jen jsem to víc rozepsal (ne úplně).

Mimochodem (píšu to do samostatného příspěvku, předchozí už je docela dlouhý):

kdysi jsem s fotocestou začínal za použití sady s názvem tuším Grafolit. Šlo o negativní emulzi v jedné lahvičce, speciální vývojku v druhé a v pytlíčku byl nějaký čistící prášek (vídeňské vápno?). Předlohy se kreslily tuší na pauzák a mým vrcholným dílem byla negativní předloha na DPS pro tehdy zveřejněný zesilovač Texan (dosud ho mám, i když ne v provozu - pro představu později narozených viz příloha a tu na pauzák obkreslit inverzně)...

Jeden z řady "fórů" byl v tom, že emulze byla vodová na želatinové bázi. Fakt masakr, měď skoro nešlo připravit tak, aby se emulze rozlila bez jediného oka. No a když už se to povedlo, tak stačilo zrnko prachu a oko bylo zase zpátky.

Něco jako přisoušení nepadalo v úvahu, protože emulze při jakkoliv zvýšené teplotě okamžitě praskala. Čili sušení za běžné teploty a to od rána do večera, nebo nejlépe do druhého dne.

Takže něco jako potíže s Positivem 20? Buhehehe....

JirkaZ píše:kdysi jsem s fotocestou začínal za použití sady s názvem tuším Grafolit. Šlo o negativní emulzi v jedné lahvičce, speciální vývojku v druhé a v pytlíčku byl nějaký čistící prášek (vídeňské vápno?).

Jo tu sadu pamatuju. Flaštičky měly takovej divnej tvar, uprostřed válcová a nahoru a dolů komolej kužel. Nebyl v tom taky chlorid? Řekl bych že jo. Jinak krystalickej chlorid se dal koupit ve speciálkách foto-kino. Akorát netuším na co se v fotoprocesech používal.

Dnes jsem mluvil s kámošem, profi fotografem, kterej si před 10 lety dělal klišáky na laserce na svý elektroniky blesků.
Nevím jestli to vymyslel on ale tvrdil mi, že v papírnictví se dá koupit nějakej nepermanentní značkovač , bílá tužka, černá náplň, hroty 1 - 3 mm. Po tisku veme fólii tonerem nahoru a spoje tím značkovačem pošmidlá případně obtáhne od ruky. Po asi 5 minutách to pošmidlání setře celou fólii suchým hadříkem.
Finta je, že ten značkovač nějak reaguje s zapečeným tonerem a na ploše toneru se zcela zatáhnou ty žilky, co se dělají při zapíkání a podstatně se zlepší celkový kontrast kresby. No a tam, kde není natištěnej toner, tak na fólii nedrží a setře se. Je to prý lepší než matlání s aceton párama, zkoušel oboje.
Problém je, že už přesně nepamatuje, co to bylo za typ značkovače.
Nejsou to náhodou ty značkovače na bílý školní tabule, který se dají taky snadno setřít nebo to samý na popis slajdů do zpětných projektorů?
Nezbývá než navštívit papírnictví, poptat se co mají, nakoupit vzorky a vyzkoušet.

Ano, také jsem to někde četl. Říkají tomu "Whiteboard marker", například Centropen Whiteboard marker 8559. Moc se mi to nedařilo, stejně jako s naleptáváním toneru parami acetonu nebo toluenu.
Potíž je v tom, že postupy, které fungovaly se staršími laserovými tiskárnami s tehdejšími tonery, nejsou přímo přenositelné na moderní laserovky, kde je prý všechno jinak a tonery mají (prý) odlišné vlastnosti.
Jinak kvalitní předlohu na výrobu PCB je lépe dělat inkoustovou tiskárnou.
Už tady o tom je nějaké vlákno.

Ten fix je z mého pohledu na nic. Zkoušel jsem to, strašně práce, stejně to nechává zbytky i tam, kde nemá a krytí spojů se moc (lépe řečeno skoro vůbec) nezlepšilo.

Nafetování je jediný opravdu funkční, rychlý a spolehlivý způsob. Podmínkou je (a čtěte pořádně), že pojivo toneru je na bázi polystyrenu, nikoliv polypropylenu nebo polyetylenu, protože jen PS se rozpouští v acetonu, nitroředidle, toluenu apod.

No a tyto tonery mají opravdu jen starší tiskárny, zpravidla do rozlišení 600 DPI (ani to ale není 100% vodítko).

Jednoduchý test: vezměte trochu toneru (ať už vysypaného, nebo na něco natištěného) a ponořte ho do zvoleného rozpouštědla. Musí se okamžitě a silně rozpustit. Pokud to neudělá vůbec, nebo jen trochu, nafetování nebude fungovat.

Osobně si pořád držím HP LJ 6L (jak už jsem psal výše, dokonce ji stále lze koupit - samozřejmě ne novou) a tam v naprosté většině není problém. Už jsem se ale setkal i s tonerem do této tiskárny, který se evidentně nerozpouštěl.

Dalším vodítkem můžou být MSDS od tonerů: ty od HP jsou na naposledy funkční klasické stránce tady, s hledáním pak zde. Opět se v těch pdf hledá typ pojiva (žádoucí je např. "Styrene acrylate copolymer"). Nemusí to samozřejmě platit pro neoriginální ("alternativní") tonery. Zkouška popsaná výše je jediná jistota.

Všechno je to prostě o poznání, kázni a organizaci práce. Zjistím funkčnost, poznamenám si ji a související postupy plus ověřené přístroje a materiály používám už pořád. Včetně třeba toho, že si ověřený kus toneru rezervuju právě na tisk klišé pro výrobu DPS (pro nechápající: netisknu s ním nic jiného).

Nevymejšlím bejkárny a hlavně tupě netlačím "nové a pokrokové" věci.

No, ja si tupe pokrokove koupil LED tiskarnu, na ebay zluty papir a misto fotoresitu laminuju toner primo na tistak. V okamziku kdy bych s fotocestou zacinal resit vsechny uvedene problemy a tezkosti ted hazim desku do chloridu a mam za 5 minut vyleptano prakticky bez dalsich nakladu :⁠-⁠)

Kdyz jsem zkousel hranice moznosti tohoto postupu, udelal jsem bez problemu funkcni desku se 4 pruchody mezi klasickymi ovalnymi ploskami DIP pouzdra nebo 2 dva mezi SMD SOP pouzdrem IO. Sirku spoje si uz presne nepamatuju, ale tusim ze kolem 5mil to mohlo byt. Pro domaci pouziti naprosto v pohode i kdyz normalne tak tenke spoje pro jistotu nepouzivam. K cabrani s chemikaliemi s fotocestou uz mne nikdo nedostane ani kdyby to bylo zadarmo.

Hmyze, já jsem používal termotransfer toneru na měď už v době, kdy ty jsi ještě ani netahal kačera.

A ve vhodných situacích ho používám dodnes, stejně jako kreslení fixem nebo zadání profi výroby externě.

Jenže tady se bavíme o fotocestě, možná jsi to nepochopil.

Chtel jsem tim jen naznacit, ze nez laminovat fotoresit na kazdou desku stoji za zvazeni metodu fotocesty pro domaci pouziti proste opustit a pouzivat efektivnejsi a levnejsi postup. Ale mozna jsi to nepochopil.

termit - mně zase nefunguje tisk na ten papír. Prostě se to blbě chytá, opadává. Když jsem použil žlutý papír ze samolepek, toner se na tišťáku, rozplácl. Asi špatný toner, tiskárna. Onehdá jsem zkoušel metodu podle TO220 z Youtube.Natisknout předlohu na laminovací folii. Jednou normálně, podruhé zrcadleně. Zafixovat proti sobě a zalaminovat. Pak je maska sitá a fotocesta funguje.

JirkaZ píše:...Podmínkou je (a čtěte pořádně), že pojivo toneru je na bázi polystyrenu, nikoliv polypropylenu nebo polyetylenu, ...

Tak to bude asi můj problém. Mám HP1130MFP a to "nafetování" acetonem trvalo sakra dlouho a efekt skoro žádný.

Victronix píše:termit - mně zase nefunguje tisk na ten papír. Prostě se to blbě chytá, opadává. Když jsem použil žlutý papír ze samolepek, toner se na tišťáku, rozplácl. Asi špatný toner, tiskárna. Onehdá jsem zkoušel metodu podle TO220 z Youtube.Natisknout předlohu na laminovací folii. Jednou normálně, podruhé zrcadleně. Zafixovat proti sobě a zalaminovat. Pak je maska sitá a fotocesta funguje.

Na papir ze samolepek mi to taky neslo. Ten zluty papir z ebay na tohle primo urceny je v pohode, s nicim jinym jsem dobry vysledek nedosahl. Kdyz se mi to po laminaci rozmazavalo, byla moc vysoka teplota, kdyz to nedrzelo, nizka. Je treba to zpocatku trochu vychytat a pohrat si i s rychlosti posuvu, pak to funguje pekne. Ale je mozne ze s nekterym tonerem bude problem, nechci se hadat.

Já si ho na eBay koupil pro jistotu rovnou 20 listů. Jenže moje tiskárna Brother si s ním nerozumí. Papír vyjede z tiskárny a toner na něm nedrží, jde sfouknout. Nakonec jsem skončil u barevných lepících papírů, kde tisknu na stranu s lepidlem. Zažehlím upravenou laminovačkou a deska je za pár minut hotová. To co popisuje termit256 by s tím asi nešlo, jeden průchod mezi vývody ano, ale víc asi ne. Ale na běžné DPS to bohatě stačí.
S osvitem modré fólie desky vycházely pěkně, ale to všechno okolo než byla DPS hotová zabralo moc času.

S těma různejma pudrama do tonerů to můžu jen potvrdit.
Mám starou Minoltu PagePro1250E s alternativním tonerem. Vytiskl jsem stránku a zkusil přitisknout hadr s čistým acetonem. Téměř nic se nestalo, když jsem hadrem proti papíru šoupal, tak se toner tisku začal drolit do takových ruliček.
Vzal jsem z archivu papír s datumem 2003 tištěněj na tý samý, tenkrát nový tiskárně a na něm se tisk ihned začal po dotyku s hadrem rozpíjet.
Takže starej pudr by šel napařovat acetonem, novej alternativní ne.
Ovšem záruka, že originál toner Minolta bude stejnej pudr jako kdysi je asi nulová.
Mám někde na půdě ještě starší Minoltu SP1000 ale jestli po těch letech půjde a v jakým stavu je toner... Byl s ní problém že při 300 x 300 dpi nestačila její paměť na celou stránku A4. A s driverem na LaserJet 4 tiskla některý šikmý čáry z jedný strany zubatý.

hafca píše:Já si ho na eBay koupil pro jistotu rovnou 20 listů.

Hafca, to je tohle?