Stránka 2 z 2
Napsal: 29 led 2023, 16:45
od ok1hga
Kremik píše:Protože aby na měřidle mohl být jeden Volt, musí být na 30Ω odporu 1,12V (pokud zanedbám proud měřidla), což máš 37,3mA, plus 4mA na druhém odporu a už překračuješ 40mA.
asi něco nechápu . . . nebo mi něco uniklo ?
proč by měl být na měřidle jeden volt ??
rozsah měření bude přeci 0 až 0,6 voltu . . . víc tam nemůže být, protože ten tenzometr víc nedá (je v něm proudový zdroj 4-20mA podle tlaku vodního sloupce) . . . a voltmetr má teoreticky proud jen pár mikroampér . . .
Napsal: 29 led 2023, 16:59
od BOBOBO
Sám jsi ho napsal do schematu .

Nečte
Napsal: 29 led 2023, 18:13
od Celeron
ok1hga píše:to je nějaká blbost . . .
mělo by to brát maximálně 20mA a navíc 4mA ta kompenzace nuly . . .
. . . ale nic víc !!!
něco máš blbě !
Není to blbost, bohužel. Místo 30R tam mám TR192 43,5R, neměl jsem dva stabilní stejný 30R. Na obou je 174 mV. Změřil jsem, že do sondy na vzduchu tečou 4 mA ale ze zdroje to žere dvojnásobek, 8 mA.
Můžeš si to spočítat, 174/43,5 = 4. Dědkové Ohm a Kirchhoff mají stále pravdu.
Jo a ten zdroj pro proudovku, to je dílo. Ani jsem nevěděl, že u Teslů uměli KS4393. Vypadá to opravdu na proudovej omezovač a JFET asi dělá s kondíkem 100N pomalej náběh výstupního napětí.
Napsal: 29 led 2023, 19:41
od Kremik
ok1hga> Já pochopil, že chceš, aby to při 20mA snímačem vyvolalo na měřidle 1V, takhle jsi to ve schématu uvedl.
Na 0,6V to skoro vychází, ovšem na "pravém" odporu je úbytek 0,12V, protože jím tečou ty 4mA. Proto pro plnou výchylku na "levém" odporu musí být 0,72V, tedy by jím muselo téct 24mA, což už sonda nedá, takže plné výchylky měřidlo ani tak nedosáhne. Odpory musí být větší, pak už to vyjde. Přesně to vychází při 37,5 Ohmech.
Máš pravdu v tom, že 40mA obvodem téct nemůže.
Napsal: 29 led 2023, 19:49
od BOBOBO
Proč myslíš , že je tam 37Ω ?

Napsal: 29 led 2023, 19:50
od ok1hga
Celeron píše:Místo 30R tam mám TR192 43,5R, neměl jsem dva stabilní stejný 30R. Na obou je 174 mV. Změřil jsem, že do sondy na vzduchu tečou 4 mA ale ze zdroje to žere dvojnásobek, 8 mA.
Můžeš si to spočítat, 174/43,5 = 4. Dědkové Ohm a Kirchhoff mají stále pravdu.
. . . ale samozřejmě, že mají "dědkové" pravdu.
v klidu to samozřejmě bude brát těch 8 mA !
ale ve větvi kde je sonda se proud může změnit až na 20 mA a ve větvi kde je reference, budou stále jen ty 4 mA.
tedy dohromady to bude max 24 mA.
a abys mohl použít jakýkoliv napájecí zdroj a samo se to korigovalo, namaloval jsem a odzkoušel proudový zdroj 4mA.
mrkni na obrázky . . .
Napsal: 29 led 2023, 20:00
od Kremik
No jo, BOBO tam má 37. Ještě půl Ohmu, a už bude ručka tam kde má

Napsal: 29 led 2023, 20:10
od Kremik
ok1hga> Ano, to je známý prouďáček, jen má nectnost v tom odporu 8k2, na němž se zvyšuje napětí s úbytkem na svorkách, takže proud se tím se zvětšujícím se úbytkem zvětšuje. Ale většinou to zas až tak moc nevadí. Kdysi jsem postavil něco podobného se třemi trandy, ovšem v germániu, a tuto nectnost to nemělo. Nastaveného proudu to dosahovalo už při pár desetinách V na svorkách. Buhužel nevím, kde to schéma mám. S křemíkovými bipoláry už to tak dobře nevycházelo. S fety jsem to nezkoušel, ale ty by obecně požadovaly velký úbytek na svorkách.
Napsal: 30 led 2023, 11:27
od Celeron
Jak jsem vykresloval ten originál zdroj, něco se mi tam nezdálo a vzal jsem ohmetr. A našel jsem bizardní závadu, via pad, tedy průchod mezi stranama desky bez nohy součástky měl odpor 132R.

A zrovna ke svorce -Un.
Takže proto zdroj se zatížením již celkem malým proudem 20-30 mA na výstupu padal o několik voltíků dolů. Propájel jsem ho a nic, stále 132R. Tak jsem tam narval drát a propájel z obou stran. Teprve s ním dobrý. Prošel jsem radši všechny další via na desce a našel jsem ještě jeden, odpor 18R, propájení taky nepomohlo. Takže drát a radši u všech co na desce jsou. Nějakej problém s prokovením děr při výrobě desky.
Nyní výstupní napětí při odběru 4-45 mA poklesne o 0,3V. Ten J-Fet tam opravdu zajišťuje pomalej náběh výstupního napětí, z nuly do 27V je to skoro 2 sekundy. Sonda to asi nevyžaduje ale asi je to potřeba u EX provedení aby nemohlo při zapnutí něco prsknout.
Dobastlím do zdroje ten můstek s dvěma odporama a víceotáčkovým cermeťákem a zkusím, jak to bude stabilní. Ten dvoutrad proudovej zdroj možná ani nebude potřeba, nejspíš bude vuřt, jestli to bude ukazovat místo 6m vody 5,5 a nebo 6,5. No a spínací body se dají bez problémů dostavit trimrama po stisku tlačítek nad displejem.
Napsal: 30 led 2023, 13:21
od Milda134
Také se nám to jednou stalo, profi desky, jenom je tenkrát vyvrtali tupým vrtákem a potom je díra uvnitř poskákaná a prokovení se neprovede. To se musí zkontrolovat před zapájením.
Napsal: 30 led 2023, 13:28
od JirkaZ
ok1hga píše:a abys mohl použít jakýkoliv napájecí zdroj a samo se to korigovalo, namaloval jsem a odzkoušel proudový zdroj 4mA.
mrkni na obrázky . . .
Samozřejmě bude teplotně závislý (stejně jako je teplotně závislé napětí Ube zejména spodního tranzistoru).
Jen upozorňuji, možná to nebude vadit...
Napsal: 30 led 2023, 16:24
od Celeron
Hotovo. Celý to chodí jak má, od 0,00 (4 mA) do 6,00 (20mA). Spínací body nastavený na 1 a 1,5 m ať si vybere, nevím, jak má sání Nautily vysoko ode dna.
Akorát mě trochu mate jedna věc. Když jsem místo sondy dal trimr 10k v sérii s mA-metrem, tak po nakalibrování 0 a 6 metrů není při polovičním proudu 12mA na displeji 3 metry ale jen 2,4 metrů. Je tam nějaká nelinearita. V Orbitu né, ten jsem kontroloval. Zdroj napěťově sedí, tak nevím.
Matlat se s tím už dál nebudu, ono to na hlídání hladiny ve studni aby se nezavzdušnila Nautila bohatě stačí.