Napsal: 15 dub 2023, 15:35
Z jiného webu, ale k věci:
Citace z jiného vlákna:
"Těžké je něco jiného a nedávno to vysvětlil kancléři Olafovi Scholzovi, ...řekl Haun. Ještě větší obavy má ale z dostupnosti mikročipů. Leopard 2 je potřebuje především pro navigaci a optiku. "Bez čipů už nemůžu dostat tank ze dvora."Toto hrozící úzké hrdlo se netýká pouze Hauna,"
Ano, válka ve třetím tisíciletí je záležitostí především vyspělé elektroniky a jejích stěžejních součástí - mikročipů. Z historie připomínám, že první integrovaný obvod vyrobili současně (nezávisle na sobě) Jack St. Clair Kilby z firmy Texas Instruments a Robert Noyce z Fairchild Semiconductor již v roce 1958. Ve vojenství je pravděpodobně první použití v amerických ICBM Minuteman v programu "Minuteman high-rel parts ". Komercializace výsledků vojenského výzkumu a vývoje umožnila vznik takových gigantů jako Intel, Apple a dalších. Monopol si USA samozřejmě dlouho neudržely, v moderní době dosáhly nejvíc 37% podílu na celosvětové výrobě. Bohužel pak v rámci globalizace začaly firmy převádět své technologie a poskytovat licence do Východo- a Jihoasijských zemí, takže dnes USA doma vyrábějí s bídou 12% celosvětové produkce. S příchodem kovidové krize se tahle politika (i v jiných oblastech) ukázala jako velmi krátkozraká a tamní výpadky ve výrobě a v globální dopravě vedly nejenom k výše uvedenému zastavení zbrojní výroby, ale i k nemožnosti finalizovat nesmyslně přesložitělé automobily, produkty "pro chytrou domácnost", pračky, letadla a další "nezbytné" výrobky. Navíc zvýšení politického napětí mezi Čínou a USA (a opatrně i dalšími demokratickými zeměmi) ohrožuje dodávky některých typpů čipů vyráběných v Číně - samozřejmě většinou v licenci západních firem nebo přímo v jejich pobočkách - společných podnicích. Mimochodem, přátelství - nepřátelství, své výrobní závody má v Číně i největší a patrně nejsofistikobanější dnešní výrobce čipů, taiwanská firma Taiwan Semiconductor Manufacturing Co (TSMC).
A jak se demokratický svět rozhodl problémy řešit? EU se dlouho jako obvykle omezovala na platonické výzvy typu "dohnat a předehnat" a k "činu" se odhodlala teprve v únoru 2022 vyhlášením Document reference 2022/0032(COD) Chips Act - s následnými hádkami o rozdělení plánovaných dotací. Velkou nevoli pak vzbudil plán přispět americké firmě Intel na vybudování megafactory v Magdeburgu s předpokládanými investičními náklady 68 mld. USD (mimochodem největší zahraniční investice v historii EU). Odpor to vyvolalo v samotném Německu (ano, v zemi, která se jako vůl ke žlabu uvázala ke dvěma rourám z Ruska). Jedni namítají, že "americká" továrna nezmenší závislost EU na cizích dodavatelích a místní malí výrobci zase reklamují podporu domácího průmyslu. Menší země EU pak žádají také podíl pro své projekty.
A zatímco Francie (největší konzument dotací z rozpočtu EU) se za přizvukování Německa rozhořčeně bouří proti plánu USA zadotovat svůj domácí pokročilý průmysl a hlavně výrobu čipů svým 52,7 mld. USD zákonem Chips and Science Act, USA už staví: Zmíněný taiwanský výrobce TSMC zahájil stavbu druhé továrny ve Fénixu v Arizoně s investicí 40 mld. USD (největší zahraniční investice v historii USA a samozřejmě Arizony). Jejich produkce má od roku 2027 uspokojit požadavky většiny amerických výrobců elektroniky, jako Apple, Micron, nebo Nvidia. A typicky pro vypočítavé a necitelné kapitalistické žraloky, továrny jsou umístěné v Arizoně, státu s nadprůměrnou nezaměstnaností a exekucemi, kam přinesou 13 000 pracovních míst.
Citace z jiného vlákna:
"Těžké je něco jiného a nedávno to vysvětlil kancléři Olafovi Scholzovi, ...řekl Haun. Ještě větší obavy má ale z dostupnosti mikročipů. Leopard 2 je potřebuje především pro navigaci a optiku. "Bez čipů už nemůžu dostat tank ze dvora."Toto hrozící úzké hrdlo se netýká pouze Hauna,"
Ano, válka ve třetím tisíciletí je záležitostí především vyspělé elektroniky a jejích stěžejních součástí - mikročipů. Z historie připomínám, že první integrovaný obvod vyrobili současně (nezávisle na sobě) Jack St. Clair Kilby z firmy Texas Instruments a Robert Noyce z Fairchild Semiconductor již v roce 1958. Ve vojenství je pravděpodobně první použití v amerických ICBM Minuteman v programu "Minuteman high-rel parts ". Komercializace výsledků vojenského výzkumu a vývoje umožnila vznik takových gigantů jako Intel, Apple a dalších. Monopol si USA samozřejmě dlouho neudržely, v moderní době dosáhly nejvíc 37% podílu na celosvětové výrobě. Bohužel pak v rámci globalizace začaly firmy převádět své technologie a poskytovat licence do Východo- a Jihoasijských zemí, takže dnes USA doma vyrábějí s bídou 12% celosvětové produkce. S příchodem kovidové krize se tahle politika (i v jiných oblastech) ukázala jako velmi krátkozraká a tamní výpadky ve výrobě a v globální dopravě vedly nejenom k výše uvedenému zastavení zbrojní výroby, ale i k nemožnosti finalizovat nesmyslně přesložitělé automobily, produkty "pro chytrou domácnost", pračky, letadla a další "nezbytné" výrobky. Navíc zvýšení politického napětí mezi Čínou a USA (a opatrně i dalšími demokratickými zeměmi) ohrožuje dodávky některých typpů čipů vyráběných v Číně - samozřejmě většinou v licenci západních firem nebo přímo v jejich pobočkách - společných podnicích. Mimochodem, přátelství - nepřátelství, své výrobní závody má v Číně i největší a patrně nejsofistikobanější dnešní výrobce čipů, taiwanská firma Taiwan Semiconductor Manufacturing Co (TSMC).
A jak se demokratický svět rozhodl problémy řešit? EU se dlouho jako obvykle omezovala na platonické výzvy typu "dohnat a předehnat" a k "činu" se odhodlala teprve v únoru 2022 vyhlášením Document reference 2022/0032(COD) Chips Act - s následnými hádkami o rozdělení plánovaných dotací. Velkou nevoli pak vzbudil plán přispět americké firmě Intel na vybudování megafactory v Magdeburgu s předpokládanými investičními náklady 68 mld. USD (mimochodem největší zahraniční investice v historii EU). Odpor to vyvolalo v samotném Německu (ano, v zemi, která se jako vůl ke žlabu uvázala ke dvěma rourám z Ruska). Jedni namítají, že "americká" továrna nezmenší závislost EU na cizích dodavatelích a místní malí výrobci zase reklamují podporu domácího průmyslu. Menší země EU pak žádají také podíl pro své projekty.
A zatímco Francie (největší konzument dotací z rozpočtu EU) se za přizvukování Německa rozhořčeně bouří proti plánu USA zadotovat svůj domácí pokročilý průmysl a hlavně výrobu čipů svým 52,7 mld. USD zákonem Chips and Science Act, USA už staví: Zmíněný taiwanský výrobce TSMC zahájil stavbu druhé továrny ve Fénixu v Arizoně s investicí 40 mld. USD (největší zahraniční investice v historii USA a samozřejmě Arizony). Jejich produkce má od roku 2027 uspokojit požadavky většiny amerických výrobců elektroniky, jako Apple, Micron, nebo Nvidia. A typicky pro vypočítavé a necitelné kapitalistické žraloky, továrny jsou umístěné v Arizoně, státu s nadprůměrnou nezaměstnaností a exekucemi, kam přinesou 13 000 pracovních míst.
tažení monokrystalů a řezání.