Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Odložená baterie se opravdu může po pokusu o nabití vyzkratovat i v několika článcích najednou. Desky se roztáhnou, ale jsou pokryty sulfátem, takže i když se někde dotknou, nevodí. Při nabíjení se sulfát rozpouští a tim se dosud nevodivé spojení stane vodivým. Když tu baterii necháš stát a pak do ní trošku klepneš, zkrat se možná odstraní, ovšem při dalším pokusu o nabíjení se opět obnoví. Zde není co zachraňovat. Tohle udělají jen desky v opravdu špatném stavu.
Ovšem dnešní olova už se zas tak rychle nevybíjejí. 3/4 roku odložená baterka, je-li v dobrém stavu, bude mít pořád napětí na všech článcích. Plně nabitá však nebude a dlouhodobě nenabitý stav ji ani tak neprospívá.

Pri AGM bateriach je to roztiahnutie dosiek viditelne - bateria sa nafukne. Na "mokrej" baterii to nemusi byt viditelne.

Zkoušel jste někdo tuhle hračku: http://wiki.mypower.cz/desulfator ?

Já jo.
Na pár baterkách jsem to nechal a asi to i pomohlo.
Ale stejně ta baterka je prostě už načatá a ve výsledku k ničemu.

Podle mě desulfatace má smysl jen na trakčních baterkách, kde jsou ty desky masivní. Oživovat autobaterku je ztráta času.

To takhle v práci, u jednoho stroje, který se startoval jednou za čas, byla špatná baterie 180Ah. Potřeboval jsem jednou vyjet z garáže, a samozřejmě baterie vybitá. Nedržela napětí, ale o tom se vědělo. Dal jsem teda baterii na nabíječku a nastavil asi 15A a šel na oběd. Za hodinu přijdu, a baterie vařila jak brambory. Nabíječka (NB22G) se asi pomátla, a rvala do baterie 50A. Baterie měla odhadem tak 45°C. Nechal jsem ji odplynovat, nastartoval jsem, a dobrý. Od tý doby baterie drží, a nastartuje motor i po měsíci stání.
To jen tak pro zajímavost.

Desulfataci lze provádět i povařením.
Akorát že vyléčíme nemoc sulfataci a zařídíme si druhou a to koroze mřížky.

Jako měl jsem tu hodně baterek spíše menších a jen tak ze zajímavosti jsem je léčil. Někdy se to povedlo, ale většinou ne.
A dost často se stávalo, že se to jevilo oživený. A pak najednou zničeho nic vnitřní zkrat článku.

Ale od té doby co jsem sundal ze střechy soláry už to nedělám. Škoda platit elektriku.

Udražších baterek má smysl s něma něco zkusit dělat. Ale takové ty obyčejné 12V55Ah je nejlepší dát do surovin a koupit novou.

dracekvo píše:Ale od té doby co jsem sundal ze střechy soláry....

Můžu vědět důvod?

Už dlouho si dělám něco jako průzkum situace v téhle oblasti, takže vítám každou zkušenost - jak pozitivní, tak i negativní.

Díky.

Trochu teoretického minima...
dneska již přeterminována (SNTL 1987) ale, může se hodit
kniha o

Jo, tak přesně tohle "2., přepracované vydání" od SNTL z roku 1987 mám doma taky. Proto jsem tvrdil, že musely bejt minimálně 3 edice, kdy ta z BENu (modrá, lakovaná) je nejnovější.

Prodávají se, prosím, ještě nějaké autobaterie 12V/ cca 50Ah s klasickou technologií Sb/Sb? Resp. nějaké, které nejsou choulostivé na silné vybití?

Jistě, běžně se vyrábějí a jdou koupit. Musíš si ujasnit, jakýma proudama je chceš vybíjet - podle toho se dělí na startovací, trakční a staniční/zálohovací - podle toho si vybereš konkrétní typ. Čistý olovo už v žádnejch z nich ale nenajdeš - všichni výrobci přešli na "vápníkovou" technologii, kde se používá na elektrody olovo legovaný kovovým vápníkem - tahle legura snižuje samovybíjení. Jako výrobce osobně doporučuju každýmu Banner, jsou kvalitnější než Varty nebo Exidy. A bacha na to vybíjení - olověnkám ani tak moc neškodí hluboký vybíjení, z toho se dokážou "oklepat" a když jim dopřeješ regenerační dlouhodobější dobíjení malýma proudama, nebudou se ani moc zasulfátovávat. Pokud v co nejkratší době po ukončení vybíjení dokážeš zajistit nový nabíjení, můžeš olověnej článek doslova "vyžrat" až na napětí 1V, dokonce se uvádí až 0,8V - klasická autobaterka se tak dá vyčerpat až na hodnotu 6V nebo dokonce až na 4,8V - měřeno pod zátěží. To už jim ale ubírá životnost - prameny tvrdí až o 50%. Daleko škodlivější než hluboký vybití následovaný okamžitým novým nabíjením ale je ponechání baterky ve vybitým stavu - už s pouhýma 50% vyčerpanýho náboje se při ponechání baterky v klidovým stavu zvyšuje vnitřní odpor vinou narůstání vrstvy "tvrdýho" síranu na deskách až o desítky % ve srovnání s plně nabitou baterkou. Jinak na úplný vybití a "nechání tak" jsou nejmíň chulostivý louhový baterie - jak NiCd, tak NiFe, ty se daly oživit i po desítkách let zapomenutí na půdách nebo ve sklepích po parašutistech, který jima během WW II byli vybavovaní jako zdrojema pro svoje KV stanice ...

Pro zakladatele vlákna. To použití jednocestného proudu i přes žárovku je při 19Vac moc. Když moji kamarádi praští s autem do křoví pro nedostatek ND a potom přinesou baterku hodně vytlučenou, že je nabíječky fakujou, nastavuji V metr na 12,5 až 13Vdc režim jednocestně a číham až to začne reagovat na regulátor proudem A metru. Může to trvat víc než 24h. Potom přidávám na cca 1/40Ah (proudu) a v prvním nabíjení čekám na 14.5V. Atd jak jsem zde popisoval. V případě,že pohmatem některý článek hřeje, je ouvej. Když baterka leží nepřipojená tak to ještě jde. Horší když se to vytluče připojené. Potom už je to jenom štěstí.
Luboš