Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dědku, těch skleněnejch trimrů byla celá řada a ne všecky měly JEN 5pF - že tys jinej nepotkal ještě neznamená, že takový se nevyráběly. Jeden takovej 20pF jsem měl sehnanej už ani nevím od koho do Klabalova "FM kňouradla" s MAA661, tak se laskavě zdrž rejpání.

20pF ? ani náhodou a o zlatě se Ti asi jen zdálo

No, já bych řek, že se zas snažíš někoho chytat za slovíčka a dělat z něj blbce - kde jsem napsal, že celej kondík je pozlacenej? A že ten "můj" byl z Tesly? Ty máš jedinou kliku - že ho prostě už nemám, protože jsem ho zas v rámci rotace věcí uznanejch za zbytečnější podaroval někomu dalšímu a nemůžu ho tak teď jít vyhrabat ze šuplete a vyfotit a tu fotku ti omlátit o gezicht. Už jenom tím, žes sem pověsil obrázek z katalogu, kde je uvedená max kapacita 14pF totiž jednoznačně popíráš svůj předchozí post a usvědčuješ sám sebe ze lhaní a fabulace, protože tam jsi napsal:

danhard totiž píše:Zase EKKARe fabuluješ, kapacitní trimr WK70122 měl vždycky jen 5pF
....

Ach jo, proč se zase hádáte?
Ten skleněný trimr má tuším půl až 4 nebo 5 pF, to sklo je docela tlusté. Patří mezi starší, snad WK 701 23 (až 25). Žádné zlato tam asi nebylo, něco jako světle žlutý poprašek, bývalo to i ve vojenských vlnovodech pro lepší vodivost. Svého času těmi trimry plnili bazary. Výborné při stavbách vf dílů.
Ten kondík 200uF/70V počítám mezi nesmrtelné, podobně jako 500uF/35V. Je škoda, že je tak velký, do nových konstrukcí se umisťuje obtížně neřkuli vůbec.
A že by nikdo nechtěl žárovky 6,3V do páječek nebo pojistky? Copak tu slovutní bastlíři už nebastlí?

Ty skleněný trimry byly různý, nejen český/československý, ale daly se najít i polský nebo dederónský a byly i v občas získatelný západní technice. Ten kus co jsem vlastnil já, měl největší kapacitu vyznačenou 20pF a měl žlutej kov na závitu šroubu - a protože nečernal ani nezelenal byť k němu měl poměrně volnej přístup okolní vzduch, USOUDIL JSEM, že to je nejspíš z důvodu lepší vodivosti toho závitovýho propojení galvanickej Au povlak. A měl upevnění do desky šroubkem M2,5 s pocínovaným pájecím očkem vyvedeným kolmo do strany na horní části. Víc detailů si už nevybavím, používal jsem ho prostě jako ladičák u toho Klabalojc kňouradla na VKV, který jednou chodilo a podruhý zatvrzele stávkovalo ... Důvody nespolehlivýho chování kňouradla nemá cenu rozebírat, jsou publikovaný už mockrát i tady na Bastlírně.

Hubert_79 píše:

JirkaZ píše:Kdyby návštěvy muzeí měli frikulíni povinné a byli z toho následně zkoušeni, tak bude na světě líp.

Tohle je míněno vážně?

Zcela.

Huberte, proč vlastně fotíš krásný přírodní scenérie a ne třeba moderní "umění", pochody různých 4 a podobně procentních entit apod.?

Není to tak trochu zaprděné, staromilské atd.?

judeware píše:Můžete potvrdit/vyvrátit můj odhad toho prvku vpravo nahoře (poblíž pojistky) - je to kapacitní trimr do konvertorů STA?

EKKAR píše:Jo, je to skleněnej šroubovací kondenzátorovej trimr NEJEN do konvertorů STA. Obvykle mívaly kapacitu 1-20pF, jen výjimečně víc. ...

danhard píše:Zase EKKARe fabuluješ, kapacitní trimr WK70122 měl vždycky jen 5pF .

EKKAR píše:Dědku, těch skleněnejch trimrů byla celá řada a ne všecky měly JEN 5pF - že tys jinej nepotkal ještě neznamená, že takový se nevyráběly.

rudolf02 píše:Ach jo, proč se zase hádáte?
Ten skleněný trimr má tuším půl až 4 nebo 5 pF, to sklo je docela tlusté. Patří mezi starší, snad WK 701 23 (až 25). Žádné zlato tam asi nebylo, něco jako světle žlutý poprašek, ...

Uvedu vše na pravou míru:
C-trimr (na foto vedle pojistky) je přesně typ WK70122 - čili jeho kapacita je: 0,5 ÷ 4,5pF. Je to provedení pro zapájení do DPS. (Tady je pak přehled ostatních typů - všechny jsou pouze stříbřené).
danhard ho určil přesně, vč. jeho kapacity, jen tu postl nesprávný obrázek trimru (upevnění matičkou a má tenší hřídelku rotoru!).
Tento typ trimru byl nejlevnější; všechno kovové (mosaz) bylo postříbřeno - vč. hřídelky. Používal se jako dostavovací (po nastavení se zakápl nitrobarvou) - nesnesl mnohonásobné otáčení, protože se slabá vrstvička Ag velmi rychle "setřela". Taky se potom zhoršil kontakt (nejen kvůli otěru Ag), ale hřídelka byla v závitu "volnější". Když se s ním točilo mockrát (v amatérské praxi), bylo pak lepší hřídelku (po nastavení) připájet.
To "maticové" provedení bylo dražší a také "samosvornější", ale i u nich docházelo ke "stěru" Ag

Tož nezbyde, než abych něco z té igelitky ze zvědavosti voměřil.

Celokovových IEC jsou tam možná tři kusy. A spojku DIN-DIN jsem si vždycky chránil, jako věc nedostatkovou a teď byly v tašce další tři.

Kladu dotazy:
• Jaký byl důvod těch nadměrných rozměrů konektorů soupravy TESA?
• Šla by obyčejná doutnavka použít ve zkoušečce SN1 (po řádném upevnění)?
• Co se sym. členy původně určenými k dipólům pro VHF I-II? Na zabudování malého UHF zesilovače je jejich schránka dost malá. Hodí se z nich upevňovací třmínek a šroubky. Co s tím velkým feritem uvnitř?

Ad konvertory STA - jednu dobu byly ve dvorech docela často. A já jejich druhotné využití bohužel neviděl. Klasické červenobužírkové C bývaly v černobílých TV často nastojato, za přispění pomocného plastu. Taky jsem se jich naignoroval (C i plastů).

judeware píše:...
Kladu dotazy:
• Jaký byl důvod těch nadměrných rozměrů konektorů soupravy TESA?
....

Původně vojenský určení těch konektorů, kde přes ně procházel mnohonásobně vyšší výkon než potom v STA.

judeware píše:Kladu dotazy:
• Jaký byl důvod těch nadměrných rozměrů konektorů soupravy TESA?
• Šla by obyčejná doutnavka použít ve zkoušečce SN1 (po řádném upevnění)?
• Co se sym. členy původně určenými k dipólům pro VHF I-II? Na zabudování malého UHF zesilovače je jejich schránka dost malá. Hodí se z nich upevňovací třmínek a šroubky. Co s tím velkým feritem uvnitř?

Tyto soupravy (TESA-S) pocházejí ze začátků 60. let - tedy i jejich konektory.
V té době se ještě nešlo do miniaturizace - i konektory v nejstarších měř. přístrojích (nejen TESLA Brno!?) mívaly konektory s "živým" pinem o Ø = 4mm (nwm - vycházelo se z tradičního banánku?).
Proto zřejmě i tento konektor ("živý") vycházel z tohoto - moje doměnka.

A symetrizák VHF (a nejen I. a II. TV pásmo, ale i pásmo III.!) bude použitelný i v budoucnu. Ve III. TV pásmu přece vysílá radio DAB+ a tudíž bude mít uplatnění ve venkovních anténách i tady

Ano, vycházelo to z banánku, ten do toho konektoru šel normálně zasunout.
Symetrizáky ještě na anténu pro FM rádio.

Možná sedí nějaký rozměr, ale jenom nasouvací konektory se v military nepoužívaly, vždy tam bylo nějaké mechanické zajištění.

Proto opakuji, nezávisle na EKKARovy fabulace:

Měl bych zájem o ten šrubovací koaxiální konektor uprostřed, asi by mi k něčemu starému pasoval, asi k BM386.
Rozměr z té společné antény zřejmě sedi s historickou BM205, tak mi je k tomu prosím přidej.

Zájem jsem zaznamenal, dám je stranou. A asi toho tedy přeberu víc.

judeware píše:• Šla by obyčejná doutnavka použít ve zkoušečce SN1 (po řádném upevnění)?

Ještě jsem se zamyslel nad tímto tvým dotazem.
ve zkoušečce SN1 (stejně jako v každé fázovce) je použita doutnavka "sufitkového typu", se zápalným napětím cca 70V.
Pokud tebou použitá "signální" doutnavka bude mít podobné zápalné napětí, tak proč ne?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Doutnavka
Doutnavka:

... Návěstní doutnavky bývají nejčastěji plněny neonem a vyzařují světlo oranžové barvy. Zapalovací napětí je dáno materiálem elektrod. U čistě železných je kolem 150 V, s kysličníkovým povlakem je nižší, 80 - 100 V. Většinou jsou konstruovány s paticí šroubovou nebo bajonetovou, do níž je vložen nezbytný rezistor.
...

danhard píše:Měl bych zájem o ten šrubovací koaxiální konektor uprostřed, asi by mi k něčemu starému pasoval, asi k BM386.

Pokud by pasoval k BM386, měl bych rovněž o 1ks zájem (píše, že má 3ks)