Množství výstřelem uvolněného plynu
Moderátor: Moderátoři
Záleží samozřejmě na ráži i na výkonnosti hnací náplně. Černej prach (směs síra+uhlí+ledek) má třeba udávanou asi 1/4 výkonnosti bezdýmnýho prachu založenýho na nitrocelulóze. Navíc záleží na počáteční teplotě střeliviny, kdo přičuchnul k dělostřelbě ví, že u munice větší ráže se v létě při teplotách nad 30-40°C musí ubírat část váhy slože respektive že existujou "letní" a "zimní" nábojky. Hranicí se brávala ráže 85mm, nad kterou už se obvykle používala dělená munice (střela/granát odděleně od nábojky s roznětkou a hnací složí), jenže ruSSáci vyráběli "jednotnou" munici i pro kanón D-10 ráže 100mm (samohybka SU-100, tank T-54/55). Záleží i na určení zbraně, jestli jde o vysokorychlostní zbraň s vysokotlakou hlavní (třeba protitankovej nebo protiletadlovej kanón, kde je úsťová rychlost důležitá pro dostřel a účinek granátu v cíli) nebo o zbraň "podpůrnou", kde na vysoký úsťový rychlosti tolik nezáleží (granátomety, minomety, nízkotlaký kanóny). Nejčastější poměr váhy střela/hnací náplň bejvá kolem 4:1, ale u výkonnejch nábojů/zbraní může klidně dosáhnout 2:1, přičemž vyšší váha hnací náplně vzhledem k váze střely se spíš týká menších ráží. Nejde to přesnejc specifikovat, možnejch kombinací je na světě moc.kulikus píše:HF_Tech píše: po zchladnutí z 1kg výbušniny zbyde necelý jeden kubík plynu.
Kolik cirka váží výmetná slož dělostřeleckého granátu, jeho nálož, a obsah letecké pumy?
A u náplní granátů/pum/min/raketovejch hlavic je to ještě různorodější, protože tam záleží na účelu a požadovaným účinku v cíli. Hlavice/střela s požadovaným co největším účinkem na nekrytou až lehce krytou živou sílu protivníka bude mít jinej poměr váhy plášť : nálož, než hlavice stejný ráže, ale s požadovaným co největším protipancéřovým účinkem. U leteckejch bomb ten rozdíl může bejt klidně až polovina váhy - tzv. protibetonový pumy používaný proti pevnostem mají mnohem tvrdší a hlavně tlustší a tím i pevnější plášť na rozdíl od pum typu "sekačka kopretin", u kterejch je největší důraz kladenej na vytvoření co nejintenzívnější tlakový vlny. Protibetonová letecká "tisícovka" (puma ráže 1000kg = cca 2200lb) obvykle obsahuje míň než 500kg trhaviny, zatímco "obyčejná" letecká puma stejný ráže určená ale jen proti povrchovým stavbám normální odolnosti (a proti živý síle) má obsah náplně až 700kg. Malý protipancéřový pumičky pro drony nebo kazetový hlavice raket váží od půl kila do 1kg a obsahujou od 100-150g do půl kila náplně. Celková váha "pracovní náplně" třeba u termobarický nálože ("vakuová bomba") může klidně dosahovat až 90% váhy objektu letícího k cíli, protože tam je potřeba pevnosti pláště minimální, jde o to jen udržet všecko pohromadě jen do okamžiku přiblížení k cíli, kde primární nálož vymete z těla nálože primární složku trhaviny a vytvoří z ní oblak vzdušnýho aerosolu, kterej pak s určitým časovým odstupem iniciuje sekundární = roznětná nálož. Tady se opravdu nedá nic konkrétnějšího napsat přesně bez přesnějšího určená druhu, ráže a typu střely/hlavice.
A kutilmile - nelituju tě
..no vidíš ekoterorista by nejradši všechen ten sodovkovej plyn vymazal z povrchu zemského. Co teprva na Marsu? Tam je prý 95% CO² v atmosféře. To aby si ekoterorista hodil laso.Otkundes píše:Lader
Jo, a v mořích a oceánech se nachází organismy, které ten oxid uhličitý zase potřebují ke svému životu...