Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

V manuálu k osciloskopu Hantek uvádějí max vstupni napeti 300V RMS se sondou 1:10. Ale jak píšou přede mnou dost to ovlivňuje kmitočet. Např. VN sonda 1:100 TT HV 250 snese 2500Vp do 1MHz ale na 10 MHz už jen 150V peak. Sonda k osc. Siglent PP 510 100Mz snese 300 RMS do 20kHz ale na 100kHz už jen 200V RMS na 1MHz již jen 80V RMS. Je to standard, předpokládám že Hantek na tom bude obdobně.

bc546 píše:Takže znovu - Takže kolik je maximální vstupní napětí při sondě 1x ?? Buď jsem slepý, protože to nikde v popisu nevidím, nebo se k tomuto údaji neumím dopracovat.

No, ono to tam opravdu není. EDIT: Beru zpět úvahu o 300V.

Mají to tam napsané matoucím způsobem. "Maximum Input Voltage" by mělo být (podle mě) napětí které je přivedeno přímo na BNC konektor. Bez ohledu na druh sondy. Napětí přivedené na sondu s poměrem 1:10 nebo 1:100 není vstupní napětí osiloskopu.

Takže uvádějí, kolik voltů je možno přivést na sondu 1:10, ale neuvádějí , kolik voltů na holý vstup osciloskopu. Přes sondu 1:10 je na vstup osciloskopu povoleno přivést pouze 30V. I když rozsah obrazovky je 80V (8d x 10V/d). Ale rozkmit 30Vef je vlastně přes 80V. Tak to asi sedí.

PavelFF píše:Mají to tam napsané matoucím způsobem.

Trefa - proto se na to ptám zkušenějších.

10X v špecifikácií nie je sonda, ale vnútorný útlmový článok. Viď schéma na fóre
https://www.eevblog.com/forum/testgear/hantek-dso2xxx-schematics/25/

presnejšie schéma vstupných obvodov
https://www.eevblog.com/forum/testgear/hantek-dso2xxx-schematics/?action=dlattach;attach=1533364;image

Takže pri vhodnom nastavení by to malo merť 300Vp-p napriamo.
Pri nevhodnom nastavení by to tých 300V napriamo mohlo vydržať. Je tam v ceste 800kΩ rezistor.

Pěkné teda. Zajímá mě i ta citlivost a přesnost na sondě 1x, pro měření nízkých milivoltů na bočníku.

Okej teda, Hantek je čínská hračka, podívám se teda jinam, třeba na Siglent SDS1202X-E.
Ups - ve specifikaci opět nevidím tyto údaje.

alxa píše:Na netu lze najít, navody na vyrobu jednoduché diferenciální sondy, asi bych šel tímto smerem. Záleží jak je tazatel zdatný v elektronice.

Ak stačí jeden kanál, tak dvojkanálový osciloskop sa dá prepnúť na diferenciálny.

jezevec píše:Může měřit osciloskopem na primáru za předpokladu napájení toho osciloskopu přes oddělovací trafo nebo pokud má skop bateriové napájení.

Oddeľovacie trafo je ťažké a v osciloskope už jedno trafo je. Ľahší a aj bezpečnejší je prúdový chránič. Nedávno som sa na jeden pýtal v inom vlákne tu na bastlírne.
https://www.brennenstuhl.com/de-DE/produkte/stecker-kupplungen/personenschutz-adapter-bdi-a-2-30-ip54
Chcel som ho práve pre tento účel k osciloskopu, aby som ho mohol prevádzkovať bez ochranného vodiča. Nakoniec som sa rozhodol, že nepotrebujem ani oddeľovacie trafo, ani prúdový chránič. Len by znižovali moju obozretnosť. Aj tak chránia len pred jednopólovým dotykom proti zemi, ale nie pred dojpólovým.

Koukám, že paní "Inteligence" si zase vzala dovolenou
Takže znalému elektronikovi snad stačí tento údaj uvedený v manuálu na straně 66:

Vertical
VOLTS/DIV Range: 2mV/div to 10V/div at input BNC

A "jezeďákovi" patří do ruky vidle!

Nejlepší bude si koupit elektronkový osciloskop. Jednak dobře ukáže špičky nasuperponované na signálu ve spínaném zdroji, a jednak to budoucí hrubé zacházení má šanci přežít.

Vašek

Všichni nejsou tak znalí a inteligentní jako ty. To by se nikdo nemusel na nic ptát, všichni by všechno věděli - a bastlírna by zanikla.

Kromě toho údaje ze strany 66, které uvádíš neříkají nic o tom, jaké je maximální povolené napětí na vstupu osciloskopu. Tak zněla původní otázka.

Maximální povolené napětí přivedené na vstup je 300V, je to napsané přímo u vstupů a je to napsané na každém (aspoň trochu slušném) osciloskopu. Neříká to nic o použité sondě, je to prostě maximální napětí, co se smí bez poškození do vstupu pustit.

Asi 40V, když tomu na 1:1 naložíš 560V, tak to jenom trochu zasmrdí a vyhoří SMD odpor na tišťáku, ale jde to lehko opravit, ale vstup přežije odhadem 320V i víc, záleží na tom jak je 600V dlouho připojených než to stačí vyhořet, jsou tam TVS škrtiče, takže to nejde jenom tak odprásknout.

Z výše uvedeného plyne, že na 320V je potřeba přepnout sondu na 1 :10, protože když je zdroj v poruše, tak tam může být i mnohem víc než 320V a víc kHz než normálně.

BC546, Siglent mám, na panelu u vstupnich BNC píší max 400Vpeak. O sondach jsem psal co vydrží.
To Samec, diferenciální sondy o kterých píši má dělící útlum podle typu 1:100 a více, má na vstupu vysokonapětove odpory a kondenzatory, a jsou určeny právě pro měření na sp. zdrojích a menicich. Proto za ně chtějí dost peněz. I zem spin zdroje tam pripojujes přes druhý dif. vstup a země se ti nepotlucou. Tu co mám vydrží 1400V peak na vstupu.

Ještě další otázka, někde jsem viděl, že když se měří na bočníku, tak to umělo zobrazovat naměřenou hodnotu v jednotkách proudu. Že se nemuseli mV přepočítávat ručně.


Tato funkce se nějak jmenuje? Dá se teda v oscilu nějak zadat hodnota odporu bočníku? Jsou to předvolby, nebo se dá i libovolná hodnota jako třeba 15mΩ / 33mΩ apod?

Siglent nemá zadání bočníku, ale zadávás jednotky v kterých meris a dělící poměr. Podívám se a upřesním. Edit: nastavujes jednotky v jakých měřis UNIT [ V nebo A] a přes funkci ADJUST COARSE nebo ADJUST FINE doladis dělící poměr bočníku. Na displeji ti to pak ukazuje v mA nebo A.

alxa píše:Siglent nemá zadání bočníku, ale zadávás jednotky v kterých meris a dělící poměr. Podívám se a upřesním. Edit: nastavujes jednotky v jakých měřis UNIT [ V nebo A] a přes funkci ADJUST COARSE nebo ADJUST FINE doladis dělící poměr bočníku. Na displeji ti to pak ukazuje v mA nebo A.

měl bys třeba obrázek obrazovky jak to vypadá? Jak zadáš hodnoty pro měření na 33mΩ