Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Myslím, že v návodu L3_3 je jak u strmých pentod zamezit kmitání. Pokud je zájem prohledam archiv. Edit: Tak jsem našel

Lavac79 píše:...zdroje jsou rámem spojené se zemí, "-" všech zdrojů ( + u G1) jsou spojené na rám. ...

Zemně by měly být vějířovitě spojeny do jednoho bodu a na šasí.

Sendyx píše:

Lavac79 píše:.. Teď jsem se naopak snažil o co nejkratší kabeláž "point to point" a skoro nikde nevedou kabely paralelně spolu. svitek zkusím....

To je ale asi špatně, vzniká tím velká indukčnost a plocha smyčky. Anodové a katodové vodiče by naopak měly být blízko sebe.

...je fakt, že v každém měřiči elektronek byly kabely ve svazkách a nikdy volně... že je plocha mezi vodičema problém jsem úbec nevěděl, ale vysvětlovalo by to proč to v původní verzi fungovalo líp (tam byly vodiče spletené ve svazcích provázkem, byť tam bylo drátů mnohem víc)...

alxa píše:Myslím, že v návodu L3_3 je jak u strmých pentod zamezit kmitání. Pokud je zájem prohledam archiv. Edit: Tak jsem našel

....L3-3 mám také a všimnul jsem si že sovietští inženýři kmitání řešili...zkusím prozkoumat napinování karet pentod... co jsem se koukal na tu EF80 tak vidím indukci před G1 a svitek mezi A-K. Problém je, že jsem chtěl mít univerzálně programovatelnou patici v libovolných kombinacích, ale kooukám, že to asi úplně nejde....

Má pravdu předseda . Některé lampy kmitají i na BM215.

alxa píše:Myslím, že v návodu L3_3 je jak u strmých pentod zamezit kmitání. Pokud je zájem prohledam archiv. Edit: Tak jsem našel

ten návod bych měl mít také, tak se zkusím podívat... díky

jezevec píše:

Lavac79 píše:...zdroje jsou rámem spojené se zemí, "-" všech zdrojů ( + u G1) jsou spojené na rám. ...

Zemně by měly být vějířovitě spojeny do jednoho bodu a na šasí.

....to by snad mělo být správně... Vše do jednoho bodu na šassi a odtud ke katodě.

Materiál těch toroidů co jsi použil na přívody znáš?

Správná připomínka. Na podobné věci se hodily dlouhé činky, používané jako odrušovací ve vojenské spojařině 60. let. Navléknout 3 až 5 závitů, ale je tam malá díra. Vlastnosti vysoký Al a vysoké ztráty.

Drazí elektro-přátelé,

ozývám se po delší době bastlení v dílně na měřiči elektronek. Nedávno jsem tu vznesl výše řešený dotaz ohledně problémů s oscilací při měření s podomácku vyrobeným měřičem elektronek.

Nyní se mi problém s pomocí vašich rad podařilo vařešit a tak jsem rozhodl se s Vámi podělit o zkušenosti a nějaké rozuzlení "čím to asi bylo".

Abych uvedl měřič elektronek, tak zprvu popíši jeho základní princip.

Měřič má 4 oddělené zdroje napětí, plus vlastní zdroj žhavícího napětí. Hlavní zdroje jsou pro anodové napětí (0-500V), napětí řídící mřížky G1 (0-75V se stabilizátorem), napětí pro mřížku G2 (0-400V) a doplňující zdroj napětí G4 (0-350V). Zdroj pro žhavící napětí je samostatné trafo s odbočkami vinutí 1-117V.

Napětí je usměrněno diodovým můstkem a dále vyčištěno přez R-C filtr.
Dále pokračuje na reostat (10Kohm, anodové napětí má 100mA max, Ug2 a Ug4 50mA max) a odtud dále až k elektrodě elektronky.

A nyní problémy, které způsobovaly oscilaci: Asi hlavní důvod považuji špatně vedené vodiče!!! Snažil jsem se dělat co nejkratší vedení vodičů a kabely tak vedly volně point to point, což způsobovalo veliké kapacitní smyčky. Nyní jsem vše znovu promyslel a kabeláž vedl v těsně svázaných svazcích s co nejkratšími odbočkami k jednotlivým bodům. Používal jsem také již skoro zapomenutou metodu vázání kabelů kovářským provázkem.
Pro omezení kabeláže jsem také přepracoval celou desku s paticemi. Přes programovací matici je veden svazek kabelů do konektoru ( 10 pin konektor ruské výroby, který jsem sehnal ve větším množství na ebayi), na který se nasazuje adaptér s požadovanou paticí elektronky. Modulární systém i lépe vypadá.

Feritové kroužky..... Použil jsem je v hojném množství. Zakoupil jsem staré nacvakávací a použil přez svazky kabelů.

Zatím jsem měřák testoval asi až na 80mA pro strmé pentody (okolo 14mA/V) a měřáke je krásně stabilní a zatím se neobjevil ani náznak oscilace!!

Měl jsem ještě v záloze zde zmíněné rady gridstopery a svitek přímo mezi elektrody elektronky, ale zatím vše funguje bez problémů.

Děkuji vám všem za užitečné rady. Měřiče elektronek opravuji již delší dobu, ale s vývojem vlastního měřiče jsem se zatím potýkal poprvé.

Foto z měření. Na multimetru se zobrazuje proud Ig1.

Měřič zatím nemá voltmetr pro žhavení. Střídavé voltmetry neukazovaly správně a tak jsem žhavení usměrnil a objednal DC voltmetr, se kterým mám dobré zkušenosti.