Samozřejmě jsem to v seriálu nepřehlédl. A nijak mě to nepřekvapilo. I to se občas dalo koupit za koruny.
Kde měli schopného a ve skladech dobře zapsaného vedoucího, který se uměl zatvářit zkroušeně, když říkal "zastavte se za týden, bude", tam skutečně bylo.
A za koruny.
Tak trochu OT:
Vzpomínám na pana Lobeče, který stranou od okresní silnice (a od státovky ještě dál) vedl smíšenou prodejničku železářství / kuchyňské potřeby / drogerie / elektra a ještě před ní měl benzínovou pumpu: co zrovna neměl, to do dvou až pěti dnů sehnal. Jestli to ve velkoskladu nebylo pro každého, pro něj se tam požadované zboží vždycky nějak vyšetřilo. Čtyři z pěti prodavačů v okolí ale neměli ponětí, co by se dobře prodalo, tak se k Lobečům jezdilo pro filmy Agfa a Ilford, stejně, jako pro plovákové ventily do splachovačů, autožárovky, kotle Dakon, či pro anténní jiskřiště, kompletní pumpy Darling, cívkové pásky 3M a BASF, kazeťáky National nebo i Aiwa (mimochodem, ty Aiwy byly mezi nimi to lepší, pokud šlo o magnetofonový díl). Moc lidí se tedy do prodejny nevešlo, protože to vše muselo být někde naskládané, ale bylo to bez potřeby vekslovat.
Pak ještě bývala slušná elektra, kterou vedl v nedalekém městě jistý pan Zámečník, ale ten miloval svítidla, hlavně lustry, a vedl slušný sortiment nejčastěji potřebného materiálu pro radioamatéry. Z japonských přístrojů měl jen to, co mu ze skladu milostivě dali. A v ostatních elektrách v okolí neměli snad ani to.
V Tuzexu jsem se vyskytl zřídka - měl jsem to do každého daleko, tak jsem občas nahlédl cestou kolem, ale abych si dojel pro koruny, vrátil se vyvekslovat a nakoupit, to se mi moc nechtělo: v Tuzexu jsem koupil jen televizi C110 ST-II, to bylo v Jablonci, a v Hradci Králové nebo v Sokolově jsem se stavil občas pro audiokazety Agfa SFD, Sony CHF a TDK. Jak se polepšily a osvědčily Emgetonky, tak už jsem tam vlastně nic nepotřeboval.
Jo, jezdil jsem často přes Prahu, ale vždycky jsem tam v Tuzexu chytil frontu, že mě odradila i jen nakouknout.