Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

EKKAR Já nastupoval na průmku do Jihlavy v 85 a IQéček jsme tam měli cca 20 určitě. Všechny v Basicu. Některý měly i rozšířenou grafiku.

Na mojí "alma mater" se zřizovala PC učebna s nějakýma 20 kusama počítadel těsně před mojí maturou - na přelomu let ´86 a ´87 ...

To já měl na prumce už XTčka a ATčka, dokonce i 286ka se našla... Ale programování bylo co si vybavuju hlavně assembler na Motorole MC68HC11. To byl genitální procesor!

Cust píše:To já měl na prumce už XTčka a ATčka, dokonce i 286ka se našla... Ale programování bylo co si vybavuju hlavně assembler na Motorole MC68HC11. To byl genitální procesor!

Nojo, jseš ještě mladej. Já jsem se s počítačem prvně setkal ve druháku na průmě a byla to APŠ. No schválně jestli někdo bude vědět, co to bylo.
Asociace plaveckých škol to rozhodně nebyla.

Cust píše:To já měl na prumce už XTčka a ATčka, ...

Vojna v letech 1989 - 1991, šlapala na tom vývojová verze Tamary.

Já byl na vojně 91-93 a na Tamaře jsem chvíli v Klenčí sloužil.

Celeron píše:... a byla to APŠ.

Jestli si chodil na prumku na Ostravsko, tak by to mohlo být: Aritma Piˇo Školní.

scorpions-cz píše:Já byl na vojně 91-93 a na Tamaře jsem chvíli v Klenčí sloužil.

Jo, to už byla ostrá verze v kontejnerovým bloku na Tatře 815 - my měli na stacionárním VS západního vojenskýho okruhu její předchůdkyni. Dělali jsme na ní vyčtení dat = z vojenskejch speciálek s měřítkem 1 : 5 000, který normálně nesmí ani prověřenej civilista dostat do pracek, jsme vyčítali zeměpisný souřadnice hranice ČR bod po bodu s přibližným krokem 20m v terénu a zadávali jsme je do tabulky, která fungovala jako výchozí data pro převodník souřadnic na GPS korigovanou polohu, kterou pak používala samotná Tamara. Celý to hejblo chodilo na jednom jediným PC AT/XT, druhý bylo jako záloha resp. sloužilo jako komunikační rozhraní se staršíma systémama řady Vozduch. Když si vezmu, že ten "náš" Vozduch VS-11M (označení "Samechov") vyrobenej v letech 1966-67 žral trvale něco kolem 45-50kW elektriky a to bylo jen zpracování dat z přehledovejch a dohledovejch radarů a jejich zobrazení na obrazovky - a vedle toho běhal systém minimálně o 1 řád přesnější v určení polohy, o několik řádů lepší v rozlišení cíle a se spotřebou pro celý zpracování a zobrazení menší než 1kW plus bez potřeby dalšího vnějšího příkonu k získání chladicího vzduchu, tak ta Tamara byla proti starým ruSSáckým systémům něco jako zjevení z jiný galaxie ...

EKKAR
NE NE, ta v Klenčí ( tam bylo kasíno, mašina byla na kopcích) byla stacionární. Byla tam zděná věž. Nahoře ant. systém a dole stanoviště operátorů. Ještě tam bylo několik pokojů pro gumu, pro kuchaře, pro strážáky a pro operátory. Já tam byl jen chvíli s mladejma, jinak jsem byl ve Zbirohu jako velitel družstva na PŠce, kde se právě na Tamaru školilo.
Myslím že jsme to tu zde již řešili. a že jsem sem dával obrázek operátorskýho stanoviště.
Jednou jsem byl taky někde za Litoměřicema a tam se stavěl stožár RAMONY.

Ale furt to bylo 10x menší, lehčí a s menší spotřebou než ten ruSSáckej behemót. Ramóna byla starší než Tamara, ještě starší byl Kopáč. Nástupce Tamary je Věra (Vera) a postupně její verze Vera D a Vera NG. Stejně jako Tamara má i Věra možnou stacionární i mobilní instalaci, protože to je prostě PC a k tomu hromádka softwaru, antény a receivery jsou shodný.

Cust píše:

Celeron píše:... a byla to APŠ.

Jestli si chodil na prumku na Ostravsko, tak by to mohlo být: Aritma Piˇo Školní.

No jseš jen jedním slovem přesně, u nás tomu říkali Analogový Počítač Školní. Výroba Tesla Pardubice.

už jsem to sem jednou dával. Operátorský stanoviště v Klenčí když jsem tam byl já, vypadalo takto:

Celeron píše:Analogový Počítač Školní

Na VŠ jsem se s tím setkal, to byla ale tuším MEDA, no moc jsem si na tom neužil...

dracekvo píše:To mě překvapuje. Já bych čekal, že to bude psané v assembleru.

Psát v assembleru není terno. Asi jedinej přínos je minimální velikost výsledného kódu a úplná kontrola nad činností procesoru. Převažují negativa:
- špatná přenositelnost kódu na jiné procesorové archytektury a tím obtížná znovupoužitelnost hotových knihoven v budoucích projektech
- Nesnadné ladění kódu. Chyba často vede k přepisu paměťových oblastí a nedeterminovanému zbloudění
- pracné programování, autor musí mít přehled co v kterém registru cpu zrovna má, co může a co nesmí přepsat
Musí hlídat že mu indexy neukazují mimo hranice polí a proměnných
Prostě musí dělat to, co vyšší jazyky řeší automaticky samy.
- když je potřeba za pár let upravit/rozšířit program jiného autora...

A ked potrebujes netrivialne matematicke vypocty, tak sa nejaky jazyk hodi. Na to bol Fortran priamo urceny.