Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

DukeNuke píše:Jako např.: provozní revize, vnitřní revize, zkouška těsnosti a občas tlaková zkouška. Ono jde o vyhrazené tlakové zařízení. Automechanik je o hodně levnější.

No a jakou má ten tvůj automechanik kvalifikaci na tu plynovou část? Jedná se o motor na plyn! Takže revize na plyn stejné jako v prvním případě a navíc ještě toho automechanika.

Právě proto jsem náklady na plyn nezmiňoval, protože jsou tam i tam.
Nicméně motory nejsou vyhrazená technická zařízení, zatímco kotle ano. Tudíž náklady na revize, či prohlídky motoru budou nižší, než na vyhrazené technické zařízení (to nemůže dělat kdekdo). Tedy to je aspoň můj předpoklad.

Na původní dotaz tazatele bych odpověděl, že ta druhá varianta je správná.
V první variantě musím plyn nejdříve spálit v kotli. Účinnost spalovacího procesu parního plynového kotle do 90 %.
Pak v kotli vzniklou párou, roztáčet turbínu a (případně přes převodovku), roztočit generátor. Jestli využiji odpadní nízkopotenciální teplo za turbínou, bude to teplárenský provoz. U uhelných kotlů, lze očekávat účinnost kolem 80 %, u parních plynových do těch 90 %. U uhelných tepláren bývá provozní účinnost teplárny kolem 65 %, plynové odhaduji 70 až 75% (nevím)...
Samozřejmě, můžeme dále diskutovat o vysokých parametrech páry, přihřívání páry, využití tepla vratného kondenzátu, a podobné finesy.
U kombinované výroby elektřiny a tepla v neteplárenském provozu (tedy kogenerační jednotky se spalovacím zážehovým motorem), běžně dosahujete účinností využití vstupního paliva (zemního plynu), kolem 87%, a to právě díky využití tepla z výfukových plynů a z chlazení motoru (pro teplovodní topení). Tam výfukové plyny odchází do komína o teplotách mírně nad 100 ˚C, což u parních kotlů, dodávajících turbíně páru v řádu stovek ˚C, stěží dosáhnete. Na plynové spalovací turbíny ani na jaderné reaktory, se tazatel neptal...
A ještě doplním. Nelze srovnávat KGJ se spalovacím motorem, o výkonech stovek kW, nebo jednotek MW, s elektrárenským blokem, o výkonu v řádu desítek nebo stovek MW...

Děkuji za odpověďi, tak nějak jsem předpokládal, že to bude po vzoru "stanovíme si výsledek a podle něj dosadíme hodnoty". (podle velikosti či možnosti využití odpadního tepla).
Nicméně když to shrnu, mám to chápat tak, že pokud bych měl plyn použít čistě k výrobě elektřiny (bez nějakého jiného využití sekundárního tepla), nejúčinější je plynová turbína s následujícím využitím spalin z plynové turbíny v následujícím parním kotli, z něhož by pára pak ještě poháněla další turbínu. Takže C je správně.

DukeNuke píše:Nicméně motory nejsou vyhrazená technická zařízení, zatímco kotle ano.

A jak jsi přišel na to, že např. u auta s LPG se nemusí dělat revize na plyn jak na jiném plynovém zařízení? Jestli je levnější nebo ne, to je věc názoru a výsledku, ale dělat se prostě musí.

Varianta C, v původním dotazu nebyla zmíněna. Ale když myslíte, ať je tedy správná Vaše varianta. Chléb za to levnější nebude...

Tak na klasické uhelce, je parní turbína a generátor, na jedné hřídely. Tam žádná převodovka není.
Pokud je na stejném principu ta paroplyná, platí totéž.

Na LPG se revize nedělá.
Nádrž má omezenou životnost a po jejím uplynutí se musí vyměnit.
Má se chodit po roce na kontrolu, ale nikdo to nevymáhá a nekontroluje. Na technické jsem prošel bez problémů dvakrát bez doložené kontroly. Teď jdu na první kontrolu LPG po pěti letech. Spíš pro svůj klid, aby se vyměnily filtry atd. Jinak to nezajímá nikoho.

@Tarantule
Co se týče té převodovky, měl jsem tu čest, skoro před čtyřiceti lety, se seznámit s protitlakou turbínou, vyrobenou v 1.BS, která byla provozována při 6.000 ot/min, při tlaku vstupní páry 3,8 MPa a při teplotě 350 ˚C. Teplárenský provoz. Turbína měla na výstupním hřídeli připojenu skříňovou převodovku, v poměru 2:1, t.j 6000/3000 ot.min.
Vyšší otáčky u menších výkonů bývají často výhodnější. Turbína je pak rozměrově menší. Samozřejmě, ta převodovka nemá účinnost 100 %, a proto snižuje celkovou účinnost soustrojí turbogenerátoru, a tím i celé teplárny.
To jsou právě ty technické „finesy“, dané technickým vývojem a optimalizacemi, o kterých jsem se dříve v obecné rovině zmínil.

ransom píše:Na LPG se revize nedělá.
Nádrž má omezenou životnost a po jejím uplynutí se musí vyměnit.
Má se chodit po roce na kontrolu, ale nikdo to nevymáhá a nekontroluje.

Myslím, že by sis měl opravit názor. V případě havárky to za tebou půjde hned u pojišťovny.
https://lpgservis.cz/revize-lpg/
Pokud máš LPG na autě a děláš to tak, jak jsi psal, tak to začni studovat, ať se nedostaneš do průšvihu kvůli pár ušetřeným stovkám.

No však právě proto tam zejtra jedu.
Víc mě překvapilo, že to nikdo nepožadoval, ani na STK.
Spíš uvažuju o demontáži. S mým nájezdem to je k ničemu...

To je zajímavý, tady v Třebový STK revizní zprávu požaduje - protože se musí emise měřit na obě paliva, pokud to zařízení v autě je vestavěný a nefunkčnost LPG sady je pro ně záminkou pro neudělení oprávnění k provozu. Plynařský předpisy navíc požadujou revizi každej rok plus po 10 letech nesilomrdně vyměnit nádrž.

ransom píše:Na LPG se revize nedělá.
Nádrž má omezenou životnost a po jejím uplynutí se musí vyměnit.

Ale dělá, ta "kontrola" je právě ta revize a má se dělat každý rok. Pokud během toho roku nemusíš na STK nebo nenastane jiný problém, tak ji samozřejmě nikdo doložit nechce. Jiná věc je, jak ta revize probíhá, posledně to na mém autě trvalo asi tři minuty.

Nádrž se nemusí nutně vyhodit, teoreticky lze zopakovat tlakovou zkoušku a životnost prodloužit, ale v praxi to nikdo nedělá.