Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

samponek píše:Nesmí se tam zapojit nic co má odpor, jinak se to roztaví.

a co něco ve stylu LEM LA-55 a podobně?

Je to velký, nenavleču to
LEM by vyfiltoval složku o velikosti třeba 0.2A/320V z 16A , kterou už považuji za škodlivou ?
Má to tři vývody, víš jak se to zapojuje aby to neshořelo ?
Tenhle ještě není vyhořelej.

vyfiltrovat to neumí, je to to prostě proudový transf. napájení +-12V střed je výstup na snímací rezistor proti 0V , katalog. list řekne více
Trvalá ss složka tam za provozu není, jen v případě poruchy regulace. Tak jde hlavně o to, jak moc velké a rychlé budou změny zátěže a tím změny šířky pulzů regulace
https://www.lem.com/sites/default/files ... -s%20e.pdf

Na strankach Lem máš katalogový list. Toto halové čidlo je na 250A, na 100khz -3dB, obdélník 50Khz bude dost zmrseny.

Nejde o poruchu.
SS složka je tam nějaká vždycky, protože je to most a tím se odchylka zdvojnásobuje a řídící čip má sice malou , ale přece odchylku střídy, některý čip menší, některý trochu vetší.

samponek píše:Jak se filtruje ta složka ?

Já bych DC složku napětí na primáru toho trafa těžil pomocí RC filtru.

samponek píše:složku o velikosti třeba 0.2A/320V z 16A , kterou už považuji za škodlivou?

To jsi extrémista. Já bych se o tu DC složku proudu zajímal, pokud by výrazně překračovala 3% proudu tj. 0,5 A (tzn. DC složka napětí >> 0,5 mV).

0.5A by pro mě bylo hodně škodlivý, když mám 8kW D koncák ( spotřebič) vyladěný tak, že naprázdno odebírá jenom 7W.
Proto složku o velikosti cca 0.1A, takže 0.6%, která tam je teď bez kondenzátoru v sérii s trafem už považuji taky za škodlivou.

Mňo. Co tam teče se nechá jednoduše měřit 1mOhm bočníky v emitorech spodních tranzistorů a diff. zesilovačem a dvoukanálovým osciloskopem. To není nic složitého.
Jinak se to nechá poměrně snadno měřit nepřímou metodou. Princip je popsán v knížce "Magnetická měření" Dufek, Hrabák, Trnka.

Rozumím, šlo by to odčuchat na plošném spoji u propoje mezi spodními emitory, cca 10mm a 10mm délky od společné kostry a odvést od tam dva dráty do dif zesilovače.

Je tato úvaha správná ? Když je ve 400W PC zdroji, který je polomost 2uF, stačilo by zde na 4000W most 10uF ? nebo 20uF.

pořád nerozumím, před jakou ss složkou proudu má ten kondenzátor chránit? U polomostu je to posouvání mag. toku nebezpečnější, protože tam může dojít k rozvážení umělého středu napájení na kondenzátorech. Na můstku je připojované napětí mnohem stálejší. A zatím marně hledám vysvětlení funkce toho kondu u polomostu

Stejnosměrný odpor primárního vinutí transformátoru je 1 metr Litzwire o průměru 5mm, tedy skoro žádný.
Potom při nesymetrii střídy polomostu se posun magnetického toku DC složky u mostu zdvojnásobí a stejnosměrný proud pak teče přes vinutí (pro DC skoro 0Ω) a dva tranzistory v diagonále mostu a ohřívá je. Například při DC proudu 0.096A x 320V je to 31W navíc.

Most sice neobsahuje kondenzátorový dělič napětí jako PC zdroj, ale problém tím nezmizí, naopak se zdvojnásobí, diagonály mostu jsou stejnosměrně vázané a odchylka střídy je tím dvojnásobná oproti polomostu.

U PC zdroje je to ještě nebezpečnější navíc kvůli možnému rozdílnému svodu u kondenzátorů v děliči napětí a nesymetrie střídy se manifestuje stejnosměrným posunem děliče, problém je stále přítomen, jenom je poloviční, nejenom proto je tam 1uF nebo 2uF pro jistotu vždycky a tím je DC proud 0A.

Je to tím, že můstkový PWM SMPS se chová úplně stejně jako PWM Class D zesilovač, protože je stejně zapojený, jediný rozdíl je v tom, že SMPS kmitá na 55khz a zesilovač na 250khz a u SMPS je zátěž trafo a u zesilovače je zátěž reproduktor.
Oba mají DC zpětnou vazbu a zesilovač má o dvě vazby navíc HF klanou a LF zápornou.

samponek píše:...Potom při nesymetrii střídy polomostu se posun magnetického toku DC složky u mostu zdvojnásobí a stejnosměrný proud pak teče přes vinutí (pro DC skoro 0Ω) a dva tranzistory v diagonále mostu a ohřívá je. Například při DC proudu 0.096A x 320V je to 31W navíc...

Ty bys měl dělat politika, protože takhle lhát (i sobě) umí jen oni.
Ten součin 0.096A x 320V přece neexistuje, zavřenými tranzistory proud neteče a na otevřených je saturační napětí.
A to zdvojnásobení ss složky provází zdvojnásobení střídavého napětí, takže je to demagogie.

Součin téměř neexistuje jenom v případě, když třeba z 20 čipů vybereš takový, který má co nejmenší nebo zanedbatelnou odchylku střídy.
U těch ostatních to neplatí.
Stejnosměrný proud potom teče před dva otevřené tranzistory v diagonále mostu a je tím větší, čím větší je odchylka střídy a naopak.

Můstkový SMPS funguje stejně jako Class D zesilovač, protože jsou stejně zapojené.

A kde máš těch 31W?
Ten součin neexistuje při jakékoliv střídě.

samponek píše:v diagonále mostu a ohřívá je. Například při DC proudu 0.096A x 320V je to 31W navíc.

Ty vycházíš z mylmého předpokladu, že tu DC složku proudu diagonálou mostu si most bere z napájení, a to v plné výši 1:1.
Nic není vzdálenější pravdě. Ta DC složka proudu diagonálou se nastřádá během mnoha period těch tvých 55 kHz (pro L=1 mH a R= 1 mΩ to potrvá několik s) a z napájení se doplňují jen Joulovy ztráty na tom odporu. Takže 0,1 A na 1 mΩ = 10 µW a to je fakt něco, čím je třeba se usilovně zabývat. (Ztráty na spínacích prvcích neřeším - o co víc protopí jedna větev, o to míň protopí ta druhá.)