Vše, co potřebujete vědět o elektronice :-)
http://elektrobastlirna.cz/
jjilek píše:Hydrawerk píše:OP 280-45 je ale plný germaniových tranzistorů, ne?Germanium není sprosté slovo. jednoduše to byla kdysi jediná reálná možnost.EKKAR píše:No, víš, oni někteří z nás ještě z dob raně až středně bambusovejch nevyrostli. Bez urážky, prostě je to baví.
A křemík byl tehdá drahý a proto se z něj dělaly jen ty náročnější aplikace.
Nikde není řečeno ani napsáno, že Ge nefunguje. Někde má výhody a použití do dnešní doby:
https://www.gimmexin.cz/germanium-vlast ... iti-ucinky
Já nemám nic proti odůvodněnýmu využití bambusu, jen prostě říkám, že to někoho baví si s tím hrát - zatímco jinýho ne. Neumím si třeba vůbec představit bambusovou integrovanou logiku - na rozdíl od nějakejch bambusovejch měničů třeba pro LEDky, který umějí "do mrtě" vycucat i leclanchéův zinko-burelovej článek, protože naběhnou ještě při napájecím napětí 0,8V - šutrákovej měnič na to bude čumět jak bacil do apatyky, ale ani si nešťukne. Takže asi tak - neskonale milovat je nemusím, i když beru, že v některejch aplikacích jsou užitečný i dneska.Hill píše:Souhlasím, však ještě v TVP 4151AB Camping byly jen tři křemíky, a to ještě na pozicích, pro které bambusák v RVHP neexistoval. Jinak od anténního vstupu, kam se podíváš, bambus. Dokonce v Minitesle (4156AB) se objevil naopak bambusák v řádkovém konci, ale tehdy se spolupracovalo s Ei Niš v Jugoslávii, tam se součástkám ze Západu nebránili.
Kanálové voliče UHF se dlouho osazovaly germániem, i když zbytek zapojení byl už osazený výhradně křemíkem, prostě taková GF byla ještě nějaký čas vhodnější, než KF.
Nebo počítání period síťového kmitočtu pro časování bodových svářeček, to taky zajišťovaly děličky složené z tranzistorů 103NU71 po dvojicích nebo čtveřicích zalitých v silikonové gumě.
Ani vojenská technika nespěchala se zavedením křemíku - když to sloužilo spolehlivě dosud, ať to slouží dál.
Halt se s tím konstruktéři naučili dělat a řekl bych, že z germánia dostali (z dnešního pohledu) neuvěřitelné.
Třeba takovej MCP1640 naběhne z 0,8V (typicky 0,65V) a běží až do 0,35V, myslíš, že je germániovej?EKKAR píše:na rozdíl od nějakejch bambusovejch měničů třeba pro LEDky, který umějí "do mrtě" vycucat i leclanchéův zinko-burelovej článek, protože naběhnou ještě při napájecím napětí 0,8V - šutrákovej měnič na to bude čumět jak bacil do apatyky, ale ani si nešťukne.
Moderní obvody pro napájení z termoelektrických generátorů jedou od cca 20mV a kupodivu jsou z křemíkuEKKAR píše:Mluvím o JEDNODUCHÝM JEDNO-DVOUTRANDOVÝM MĚNIČI S CÍVKOU, ne o nějakým integráči, kterej si musí nejdřív nahonit volty nábojovou pumpou, aby se vůbec dokázal nastartovat ...
A ano, zapojení je jednoduché, nebude tam víc součástek než v tom bambusovém měniči. Ale co je staré to je dobré, takže budem neustále vymýšlet hovadiny proč tyhle staré krámy nevyházet do popelnic kam patří To jo, mě spíš zajímalo jakto že obojí má čelní panel ovládáním, měřením a přípojema nachup stejnej. A oboje 0-33V/2A a funkce středního panelu stejný.ransom píše:Aritma (TSZ) vs ZPA (AUL)?
Aha, a ta nábojová pumpa je germániová, že se dokáže nastartovat? Ona tam teda žádná není, ale když to říkáš.EKKAR píše:Mluvím o JEDNODUCHÝM JEDNO-DVOUTRANDOVÝM MĚNIČI S CÍVKOU, ne o nějakým integráči, kterej si musí nejdřív nahonit volty nábojovou pumpou, aby se vůbec dokázal nastartovat ...