Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

@Celeron: OK, kdyby to neklapnulo pres ISP, tak posli SZ. Ale pripominam, ze ta "moje" SOIC28 redukce je pro sirsi SO pouzdra (300 mil, tj. 0,3 palce). Je to tvoje SO18 take sirsi?

Udělal jsem baevičky přesně poidle toho obrázku.

Jak jsem psal, Xeltec SuperproL+ asi neumí na 99% ISP. Projížděl jsem seznamy uPC co umí a ani u jednoho není ISP na výběr. Dnes jsem byl u kámoše, co má ve fy Elnec, bohužel bez redukce na SO18 či delší. V Elnecu je výběr PIC16C54 a PIC16F54 a také PIC16F54 ISP. U mě není u PIC 16F54 možnost vybrat ISP, takže se to bude muset vydátovat všech 18 noh a programovat paralelně jako PIC16C54.
Oba typy PICů mají šířku 7,5 mm, dýlku 11,5 mm a šířka s nohama je 11 mm.
Takže to je určitě 300 mil.
Taky jsem našel plošáček redukce SOP28/SOIC28/SO28 na DIL28. Stačí připájet dva hřebínky a PICe, naprogramovat a pak PICe horkovzduchem odfouknout. Ten redukční plošáček to snad párkrát zvládne.
Díky Vám oběma za info.

Nějaký odblokovaný čínský minipro by to přes ISP měl umět. Ale pozor už jsem se setkal s tím u PIC12X508 že stáhnutý soft z C na F nefungoval i když proběhla verifikace v pořádku a na Cčkách to fungovalo bezvadně.

Tak jsem čistě ze zvědavosti mrknul do support listu svého TL866II+ a jsou tam jak 16C54, tak 16F54. Akorát já ho před pár roky i s tou sadou redukcí kupoval ani ne za polovic...

Alespoň jsem si teď stáhnul aktuální verzi obslužného programu.

A měl by je umět i stařičký levný Genius G540.

TL866II+ mam tiez a je to typicky cinska sracka, hlavne ten SW. Snazil som sa tam naprogramovat blbu ATMegu do arduina aj s fuse bitmi a je to na zabitie. Takze na OTP neodporucam.

ISP je u těch programátorů připojení bokem přes kabel, ne přes ZIF patici, tzn. že si můžeš při volbě (něco)ISP vyvést kabel až do zapojení a programovat přímo v něm.

Tak jsem zkusil PIC16F54 na Xeltec Superpro. Protože jsem nikde nedokázal nalýzt zapojení origo redukce z ZIF48 Xeltecu na SO18 PICe, risknul jsem to a použil zapojení pro programování SMD EPROM.
Redukční plošák DIL28 na SO28 jsem osadil hřebínkama a PICe zapájel natvrdo aby jeho noha 8 byla na pinu 14 redukce SO28. No a redukci jsem strčil do ZIF48 patice Xeltecu a to tak, že noha 8 PICe je spojená s pinem 14 patice ZIF.
Po konfiguraci pro PIC16F54 jsem ho zkusil načíst. V bufferu se stále opakovalo FF, 0F, FF, 0F... Při testu vymazání Xeltec hlásil že je PIC prázdný, takže jsem usoudil, že to mám zredukovaný správně. Tak jsem zkusil napíct HEX soubor a asi se povedlo, verifikace hlásila shodu.
Tak teď PICe odfouknout a osadit na finální plošák.

0FFF (to FF, 0F) je správně, tento PIC má dvanáctibitové instrukční slovo a když je flash prázdná, tak je v jedničkách - takže se ti to podařilo, a když ti vyšla i verifikace, tak je to víc než jasné. Dej vědět.

Čítač podle PE3/2000 chodí ale jen částečně. V režimu 0,001 až 4500kHz jde dobře až do přibližně 4430kHz a pak začne údaj na displeji cestovat. Horší to ale je na rozsahu 0,001 až 60MHz. Jde jen do 20,1MHz, pak zase začne švejkovat a někde kolem 30MHz se zobrazí nula.
Tak teď je několik možností.
- buď je problém že místo 16C54 je 16F54
- těch 60MHz je jen zbožný přání, PICe sice neznám, ale jak může čítat větší kmitočty, než jsou jeho hodiny?
- Možná je to náhoda že končí zrovna na 20,1MHz ale třeba je problém v přizpůsobení na vstupu do PICe, TTL úroveň jde přímo na nohu 3 RTCC.

AI mi tvrdí, že 16C nebo F54 "nemá žádný externí čítačový vstup s HW podporou vysoké frekvence" a že pokud měření probíhá jako "polling na I/O pinu" tak může čítat do 5-7MHz, což je nesmysl, protože mě to čítá až do těch 20,1MHz.
No zkusím před vstup RTCC dát šmiťák 74LS14, jestli se něco nezmění, případně přidat vstupní zesilovač třeba jako je v zajicočítačích.
Tak jsem si myslel, že bude jednoduchý zobrazení kmitočtu do generátoru a vypadá to, že tak zas jednoduchý to nebude.

edit: pokud se před vstup RTCC zařadí jeden šmiťák 74LS14, tak PIC stabilně čítá do 30MHz a když dva za sebou tak do 41MHz. Když kouknu 100MHz HP-čkem na výstup obou šmiťáků, tak je tam "čistej sinus".

edit2: Je to neuvěřitelný, ale s jedním invertorem 74F04 ten čítač jede až do 95 MHz a se dvěma za sebou mám stabilní údaj 143,9 MHz. Konstrukce stará čtvrt století s PiCem, čtyřma číslicovkama, čtyřma trandama v multiplexu displeje, krystalem a pár kondíkama a odporama.

Podle DS by měl ten interní předdělič chodit do 50MHz. V DS je poznámka, že údaj je chrakteristický a není testovaný, takže máš štěstí na dobrý kus

Čert ví, kdyby se použil autorem původně navržený PIC16C54, jestli by to jelo taky tak vysoko. Když si představím, jak jsme dolovali každý mego z děličů pro stupnice pro přijímače FM VKV, tak pro tohle je to naprostá brnkačka, přičtení nebo odečtení mezifrekvenčního kmitočtu 10,7MHz to taky umí.
Jo a když jsem zkusil dát za sebou 3 invertory 74F04, tak jsem se dostal až na 148MHz. Už se to moc nezlepšilo, dál to asi nemá cenu zkoumat.

Nejelo, tam tak do 40 MHz, ty Fka jsou vyrobeny novější technologií (menší litografie). On PIC není tak špatnej, to všechno vzniklo těma žabomyšíma válkama a nepochopením… Já na PICu začínal, ale nikdy jsem neodsuzoval jiné architektury.

Mimochodem, o této konstrukci jsem nevěděl, děkuji za tip, postavím si ho taky.

Snad všechny PIC řady 16C a 16F mají stejnou udávanou max frekvenci vstupu T0CKI a to 50MHz.
Jen PIC16F84 (a možná některé historické kusy) má jen 20MHz.

Buček má na to plošák J36 za pár kaček. Původně předepsaný displeje jsou stále k sehnání ale dost zadraho. Dal jsem tam jiný, HDSP-7511. Píšou jim sice asi o 1/3 menší intenzitu ale svítí v multiplexu naprosto dostatečně.
Pátrám, jestli existuje něco podobnýho 74F04 ale jen dva invertory v TSOP6 či podobným.
Zatím mě nejlíp vychází 74LVC2G04GW.125. Ta by se pak mohla přilípnout na stávající plošák ze strany displeje a vydrátovat skrz desku s napájením a vstupem PICu. Ale v nejhorším se tam vejde i SMD 74F04 v SO14.