Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tak doplnění, synovec levák to má opakovaně, (zkoušeno 4 x) opačně než já pravák. Levou láhev má o 2-3 sekundy rychlejc.
Zkusil jsem obě flašky od Coca Coly slepit u dna a hrdla stříbrnou Scotch páskou k sobě. V tomhle případě jsou obě plný s toletancí kolem 1 sekundy.
Takže to asi opravdu je dominancí a lepší motorikou dominantní ruky. Prostě nějak "líp" drží plněnou láhev pod vodou.

Třeba dostaneš grant na širší výzkum.

A konecne se bude psat i "Cesti vedci zjistili" nez jen "Britsti vedci zjistili"

No kdyť jsem to na začátku vlákna psal:
Už to slyším, jak se pohoršujete a šklebíte.
A už je to tady. Co jinýho taky čekat...

Já se nepošklebuju. Občas mě podobné jevy taky zaujmou. Třeba jsem dobu trénoval jak nejrychleji vylít vodu z demižonu (vodu roztočit aby šel dovnitř vzduch středem víru). Zajímalo by mě, jestli by to šlo rychleji na Marsu, kde je menší gravitační zrychlení, ale řidší atmosféra.

Na to i na velkou flašku je jednoduchej fígl - obsah nádoby roztočit tak, aby uvnitř vzniknul vír. V jeho středu vznikne kanálek, kterým dovnitř může nepřerušovaně proudit vzduch (namísto přerušovanýho toku oddělenýma bublinama). Jinak to jde udělat i kusem hadice strčeným dovnitř hrdlem a vyvedeným do strany nad hladinu kapaliny vevnitř ... Vidíš, rozepíšu to, ale než to odešlu, vyruší mě dcera - pak to pošlu a fčil vidím, žes to editoval a popsal taky ...

Lenže čím viac sa voda točí, tým viac má tendenciu krúžiť do strán a nie tiecť dolu. Lepšie je strčiť tam slamku ktorou pôjde vzduch dnu.

Bez pomůcek.

Ešte môžeš na opačnej strane urobiť dieru, napríklad kladivom.

Ale kladivo už je pomůcka. To by jí musel udělat holou rukou .

Hele, je to můj výzkumný úkol, nebo váš?

V černejch 5l kanystrech je v vylejvací krkačce oddělená zavzdušňovací hadička aby to při nalejvání do nádrže auta "nekrkalo". Ale je to celkem k prdu, i když se natočí tak, aby byla v nejvyšším místě, tak to stejně "krká".

Nejhorší je, když zakrká sud s pivem.

Aktuálně mi vrtá hlavou jiná fyzikální záhada. Penetruju výklenky kolem oken. V návodu na flašce s penetrací je napsáno, že se doporučuje penetrovaný povrch polejvat nebo natírat štětcem, ale že při stříkání je její účinnost menší. Samozřejmě nad hlavou na stropě by se líp stříkalo, než aby si to člověk nechal stékat po loktech. Jakápak v tom asi je zapeklitost?

Penetrace musí zasakovat do podkladu = vyplňovat v něm mikroskopický póry a puklinky. Když to stříkáš, dáváš na jednotku plochy menší množství tý účinný látky a víc rozpouštědla = ředidla než při natírání - to víš sám, že na stříkání musíš jakoukoliv barvu s výjimkou Variopaintu mít řidší, než na štětec nebo váleček. No a ten nadbytek rozpouštědla zaviní, že ta kýžená penetrační látka (obvykle monoakrylátový sloučeniny) nevyplní tak úplně všecky ty póry, protože se do nich dostane i ředidlo, v tomhle případě voda - která se pak odpaří a nechá na spoustě míst buď jen tenkou, nebo žádnou vrstvičku toho monoakrylátu. Takže pokud penetraci na zdi stříkat, tak vícekrát, aby se povrch dostatečně nasytil.

Celeron píše:V černejch 5l kanystrech je v vylejvací krkačce oddělená zavzdušňovací hadička aby to při nalejvání do nádrže auta "nekrkalo". Ale je to celkem k prdu, i když se natočí tak, aby byla v nejvyšším místě, tak to stejně "krká".

Protože ta zavzdušňovací hadička je vyústěná v hrdle a ne u dna kanystru, aby při vylejvání byla vejš = na jejím ústí byl menší hydrostatickej tlak vylejvaný kapaliny, než na tom šroubení. Jedině tak ten vnější vzduch poletí dovnitř hadičkou a hrdlem poteče jen samotná kapalina bez přisávání bublin.