Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Souhlas, v obvodu s potenciometrem řízení jasu může být něco přerušené. A zdvojovač musí mít na bodu 7 asi - 2kV proti bodu 6. Protože mřížka g1 musí být proti katodě o nějakých 25V zápornější.

Niečo v tej schéme nesedí. Katóda je proti zemi ⊥ na -2kV a G1 je protiti zemi ⊥ na 0 až 50V ???

Musíš se lépe dívat. Zdroj pro G1 je na vývodu 7 (-) a 6 (vn zdroj), který je "opřen" přes W914 o emitor T411. Je to tedy regulované záporné napětí.

A to jsi vyčetl kde ?
Zdroj pro G1 má asi 2,2kV a na zemi (na modulaci jasu) je připojen jeho +

Takže vinutie VI transformátora Tr801 dáva vyššie napätie než vinutie V ? Čakal by som, že ukostrené vinutie V vytvára vysoké napätie a plávjúce vinutie VI už len rozdiel medzi katódou a G1. Ale takto? Niekto musel vypiť veľmi veľa kávy, keď toto vymyslel.

Takhle se to dělalo u většiny osciloskopů před 50-ti lety

Tak další výsledky
- osciloskop běhá i bez výše zmíněných 20MΩ z G1 na zem, nechodilo to kvůli kontaktům přepínače v poloze "auto"
- pro úplnost uvádím že nemám VN sondu (teď by se hodila), měřím univerzálním měřákem s vnitřním odporem cca 10MΩ
- všechny zmíněné odpory, potenciometry a trimry změřeny
- na desce VN naměřeno v bodech 2 -1350V, 3 +1400V, 6 +30V, 7 -1270V. -
- SS napětí v bodu 6 měřeno při zkušebním obdélníku
- v bodě 31 modulu IV je při volně běžící čz čistý obdélník se střídou 1:1 s rozsahem od 0 do cca 33V.
- při měření 50Hz je na obrazovce slabě vidět zpětný běh
- jas stále nelze regulovat
----ZÁVĚR prozatím - jak několikrát zmíněno (dík za účast všem) a jak jsem okukoval jiná zapojení, zdá se, že UG1 je mimo. Napovídalo by tomu i použití diod E1000C3 pro VN obrazovky a E600C3 (dvakrát) dvě v sérii pro UG1. V další fázi se tedy budu věnovat modulu VN.
- lze použité diody (v případě potřeby) nahradit třeba UF5408 ultrafast 1000V/3A 75ns ?
- teď to odložím, mám jiné zájmy, až se k tomu vrátím dám vědět. Ještě jednou dík všem zúčastněným, vaše rady mi pomohly, lampy, osciloskopy a podobné věci s kopajícím napětím jsou mi cizí.
- ještě poznámka k osciloskopu, sonda 1:10, na fotkách je průběh při volbě vstupu ST, při volbě SS je průběh od 0 do kladných hodnot, došla baterka ve foťáku, nemám další foto.
- a nakonec C807 ve VN části nemá 10µF ale 10nF

Jardo, jako náhradu těch E600 můžeš použít rychlé diody z VN částí TVP nebo spínaných zdrojů, namátkou např. FR107, UF1007, HER108, BA159, různé BYW atd. Vesměs rychlé 1A typy. UF5408 samozřejmě taky, jen je zbytečně těžkotonážní.

Tak mi to nedalo a ještě než to odložím jsem částečně vypájel a změřil součástky VN části pro G1. Kondenzátory C806,C807 mají 10nF, diody mají jedna dvojice v propustném směru úbytek cca 2 x 5,5V a druhá 2x4V, to je sice trochu divné ale nepřipadne mi to fatální, čertví jak se to chová za chodu(?). Tak už mě napadá jen trafo ale to by asi při poškození topilo? Teď jsem to nechal 20 minut běžet a je to vlažné takže asi taky ne. Zbývají tedy diody, něco pohledám nebo koupím a po nějaké době dám vědět.

Tak jsem nevydržel a udělal hlubokou orbu, našel jsem nějaké diody na 1000V a vyměnil je za původní GR 805,6,7,8. Teď je mezi k a g1 -30V a funguje i regulace jasu takže ještě jednou (a klidně ještě víckrát) dík přispěvatelům za nápovědu a je VYŘEŠENO.

Výborně, dotáhnul jsi to do zdárného konce! Jen takhle dál...
... Povedená akce bez zbytečných keců a útoků, přeměřování pindíků, půlmetrových špalků o ničem anebo zkopírovaných pasáží či odkazů na půlku webu...

jardafiala píše:Tak jsem nevydržel a udělal hlubokou orbu, našel jsem nějaké diody na 1000V a vyměnil je za původní GR 805,6,7,8. Teď je mezi k a g1 -30V a funguje i regulace jasu takže jednou (a klidně ještě víckrát) dík přispěvatelům za nápovědu a je VYŘEŠENO.

Mohl by jsi u těch vymontovaných diod změřit úbytek při 100mA a svod při napětí alespoň 20V? Docela by mě zajímalo, co na těch diodách odešlo.

Úbytek může být vyšší, pokud jsou to vrstvený vn diody.
Spíš by mě zajímal jejich datasheet.
Na jaké frekvenci jede ten VN měnič ?
3A diody tam necpi, mají zbytečně velkou kapacitu.
Použitelnou náhradu bych viděl BA159, případně 2 v serii.
Mám pytlík EM516, ale ty se používali spíš na 50Hz.

Datashit jsem nenašel...Podle toho jak vypadají je to dloooouhý váleček asi sestavený z bůvíčeho, někdo zkušenější bude vědět.

Není to klasický selenový sloupek, jak se v mnohem větší délce používal v čbtv? Ten časem může degradovat.