Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tak to prostě skus, polaboruj si a sám uvidíš, jestli se ti to hodí nebo ne.

KP101 se chová, jako zdroj konstantního proudu, nějak do 600 lx jde o proud zbytkový, při 4000 lx pustí proud 5 - 7 mA. Když zajistíš, aby UCE nekleslo pod asi 2 V při plném osvětlení, tak ten proud na velikosti UCE téměř nezáleží (samozřejmě, když uhlídáš i při plném proudu maximální dovolené hodnoty).
Pokud jde o spektrální citlivost, tak ty fototranzistory do snímačů děrných pásek viděly nejlíp "za červenou", maximální citlivost měly kolem 1 µm, ke kratším vlnovým délkám poměrně strmě klesající.
Podobně na tom jsou i Si fotodiody (pro expozimetry kvůli vyrovnání charakteristiky v oblasti viditelného světla se vyráběly v modrém pouzdře pod obchodním názvem SBC, Silicon Blue Cell, ale jestli je dělal Intersil, a pod jakým označením, to už si nevzpomenu).
Dokonce existovalo analogové řešení se dvěma fotodiodami, z nich jedna v "černém" plastu propustném pro IR záření, závěrný proud touto IR fotodiodou se odečítal od celkového proudu fotodiodou v čirém pouzdře, to inzerovala firma Metz.
Ale existuje velmi přesné čidlo od Intersilu ISL29003, měří ve čtyřech rozsazích (volitelných po I²C sběrnici jako jeden až čtyři luxy/bit), informace je vždy šestnáctibitová. A to odečtení infračervené lze také vypnout a zapnout.
Nebylo by to přesnější řešení?
Jinak samozřejmě existují v řadě ISL2900x i analogová čidla (29000), ale od ISL29001 výše jsou už s digitálním výstupem, jen s různým rozlišením a rozsahem měření.

Měření intenzity může být dost rychlé, oko je pomalé, budeš měřit s MCU. Můžeš tedy zkusit podsvit na chvíli zhasnout, změřit úroveň okolního světla a zase rozsvítit. Když bude pauza dostatečně krátká, nebude postřehnutelná. A odpadne problém se zastíněním snímacího prvku.

martinkopp píše:Na jakou vlnovou délku je ta věc citlivá? IR, nebo viditelné světlo? Prý se to používalo v čtečkách děrných pásek, ale nemám představu čím se tam svítilo.

V AR A1/81 na to svítili červenou LED.

Ve zbrojováckejch 8" disketách byly na ochraně zápisu a snímání indexu taky nějaký snímací potvory průměr 2 mm. A proti tomu podobná Ledka. Asi to bylo jen infra, na denní světlo to nereagovalo. Ale kdo to vyráběl netuším, asi DDR.

Ty tyčinkové fototranzistory byly spolehlivé (jeden vybraný po letech provozu z rychlotiskárny, nebo snad z čtečky děrné pásky, mi hlídá otáčky v kazeťáku už dost přes 30 let). Není mi jasné, na jak rozlehlé ploše hodláš hlídat úroveň jasu, jestli to jako má měřit současně nějakou nerovnoměrnost osvětlení konkrétní plochy, nebo hlídat osvětlení v různých místnostech?

Celkem "vyčerpávající" informace poskytuje Jaroslav Bém & kol. v knize Československé polovodičové součástky. Viz následující sken.
Ještě jedno info z knihy: KP101 je ekvivalent LS400 fy Texas Instruments

edit: vložena verze s opravenou kompresí.

Kremik píše:Tak to prostě skus, polaboruj si a sám uvidíš, jestli se ti to hodí nebo ne.

Polaboroval bych, kdybych ji měl doma. Chtěl jsem se jen poptat, jestli má vůbec význam to objednávat a jak tak koukám, asi vůbec nemá.

Hill píše:KP101 se chová, jako zdroj konstantního proudu, nějak do 600 lx jde o proud zbytkový

Musím někde vyhrabat luxmetr abych zjistil kolik je vlastně tma a slabé osvětlení ale obávám se že pokud to pod 600lux neměří, bude to pro můj účel nepoužitelné. Vím že existují čidla osvětlení, I2C je nepoužitelné protože mám jen jediný pin MCU, takže bud analog nebo něco ve stylu TSL237. U KP101 mi vyhovuje ten jedinečný tvar kvůli montáži, jinak bych nad tím ani neuvažoval. Extrémně by mi to zjednodušilo aplikaci.

Zaky píše:Měření intenzity může být dost rychlé, oko je pomalé, budeš měřit s MCU. Můžeš tedy zkusit podsvit na chvíli zhasnout, změřit úroveň okolního světla a zase rozsvítit. Když bude pauza dostatečně krátká, nebude postřehnutelná. A odpadne problém se zastíněním snímacího prvku.

To je taky varianta nad kterou jsem uvažoval. Věc s tímto přístupem komplikuje fakt, že ledky svítí zboku do difuzoru, což je 2mm plexisklo a pod ním je po celé ploše kapacitní dotyková plocha. Nejsem si jistý co by neustálá komunikace s ledkami hned vedle dotykové plochy udělala s citlivostí kapacitního snímání. Občasná změna barvy při sepnutí není problém protože rekalibrace kapaciních snímačů mívají časové konstanty řádově v jednotkách sekund (je tam čínský TTP223, takže žádný zázrak), ale častý datový frmol by s touhle duchařinou mohl cvičit. Ledek je tam 12, takže jejich vypnutí a zapnutí není úplně okamžité, pro celý proces je potřeba poslat cca 800b dat.

masar píše:Celkem "vyčerpávající" informace poskytuje Jaroslav Bém & kol. v knize Československé polovodičové součástky. Viz následující sken.
Ještě jedno info z knihy: KP101 je ekvivalent LS400 fy Texas Instruments

edit: vložena verze s opravenou kompresí.

Dík za info, víceméně to potvrzuje co psal Hill. KP101 bude kvůli nízkému, respektive žádnému rozlišení při slabém osvětlení pro můj účel nepoužitelný. Škoda. Nebyl by problém dát tam logaritmický zesilovač nebo něco, ale pokud se signál utopí v šumu, nebo se součástka chová víc jako teploměr než snímač osvětlení, byla by to stejně jen ztráta času.

Pro podobné funkci používám takové ty teslácké fotoodpory v plechovém pouzdře s okýnkem WKněco. Ty fungují krásně, ale tady mi do konstrukce prostě nevlezou a na měření při krátkém vypnutí led jsou pomalé. Jde o upgrade hotového výrobku, takže jsem limitován hlavně mechanicky. S KP101 by to prostě dalo nejmín práce no. Asi nezbude než použít nějaký malý smd snímač co zmínil Hill, připájet ho na flex PCB a umístit tam kde měla trčet KP101.

Hill píše: Není mi jasné, na jak rozlehlé ploše hodláš hlídat úroveň jasu, jestli to jako má měřit současně nějakou nerovnoměrnost osvětlení konkrétní plochy, nebo hlídat osvětlení v různých místnostech?

Má to jen snímat osvětlení v místě každé kontrolky a na základě toho regulovat jas jejího svitu. Aby to v noci nezářilo, ale za jasného dne byla na první pohled vidět barva červená/zelená. Nic víc.

Potíž bude v tom, že KP101 je určený ke snímání děr v něčem proti zdroji světla, kde těch luxů je dostatek.
Snad není nutné hlídat u každé kontrolky zvlášť, přece stačí zjistit hladinu osvětlení v prostoru běžným fotoodporem a řídit jas kontrolek centrálně.

Bude se po tom chodit?

Už jsem tady jednou napsal - LEDky jdou použít jako ne zrovna úplně kvalitní, ale přesto funkční fotodiody. A jdou použít jak v odporovým, tak hradlovým režimu. Obrovská výhoda je v tom, že jdou koupit i v malejch kulatejch pouzdrech s Ø jen 1,8-2mm. Nejlepší vlastnosti mají červený - berou IR a dlouhovlnnější část viditelnýho spektra, zhruba po žluto-oranžovou.