Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

PavelFF píše:

EKKAR píše:... je spíš na celej jeden ročník střední školy a ne do bastlířskýho fóra. ...

Ale houbeles. Pokud je skutečný zájem a zvídavost, nastuduje se toho za krátký čas mnohem víc než za roky škol. Jde o to, že to musí bavit. Hodně lidí projde školami a netuší o co jde. Tohle všechno se dá naučit samostudiem, navíc když už nemusíš chodit na tělocvik,na Češtinu, Dějepis, Ruštinu, Dějiny MDH,...

Fyzika se nezměnila, tam platí staré knihy pořád, ale materiály a možnosti se změnily podstatně. Takže třeba slídové konzdenzátory už jsou historie.
Svitkové kondenzátory se dnes vyrábějí jako skoro bezindukční, což stará literatura taky neznala.

Asi tak. Kdo vládne jazykem Shakespearovým, tak mu stačí elektronická Bible.
Jmenuje se The Art of Electronics třetí vydání od Paula Horowitze a Winfielda Hilla. Nechá se i upirátit v pdf.
Je tam popsáno prakticky a polopaticky vše, co můžeš potřebovat.
Mladá se z toho naučila, že strčí do kapsy většinu dnešních průmyslováků a to má jen gympl...

Zkusil jsem název zadat do vyhledavače a hned první odkaz funguje - jinak je to zajímavá stránka.

https://convexoptimization.com/TOOLS/Horowitz.pdf

Všetko, čo bolo vyššie napísane (nedá sa všetko vyriešiť v jednom diskusnom fóre, pravek vs. súčasné možnosti, láska k elektronike, staré knihy atď.) je pravda. Tým, že som mal dlhší výpadok v tomto obore a rozhodol som sa tomu venovať, sa vraciam tam, kde sa to prerušilo. Ale rozhodne budúcnosť má jedine využiť súčasné možnosti. Tam zatiaľ nie som a možno ani nebudem. Skúšam to. Čo nás naučila vysoká škola - to nech si zodpovie každý sám. Mňa nenaučila to, čo som chcel, preto študujem (aj staré) knihy.

Budem rád, keď mi niekto odpovie na otázky, ktoré som položil. Čítam neustále, ale kníh je nekonečne veľa. Už len urobiť si prehľad trvá mesiace.

Knihu od P. Horowitza som prekvapivo ľahko našiel v pdf. Papierová stojí 100 eur. Pripadá mi to skôr ako encyklopédia. Podobne ako u nás kedysi vyšli encyklopédia Elektroniky a encyklopédia Sdělovací techniky. Mne sa páči aj kniha A designer's guide to Innovative Linear Circuits od J.Williamsa.

I na Youtube je veľa výborných prednáškových sérií z elektroniky, rádiotechniky a podobne. Myslím tie, snímané kamerou priamo na prednáškach. Sú tam aj historické, aj súčasné. Ak sa niekto chce kvalitne "samovzdelať", dnes má možnosti. Chce to ale čas, vytrvalosť a trpezlivosť. Nie som si istý, či je dnes čas mať čas...

Myslím , že si myslíš , že kondík za dlouhý prachy tě zachrání . Nezachrání . Tenkrát věc vyrobili , a nějak zvláště se s tím nebabrali . Pokud budeš používat polovodiče a ne lampy , tak zdaleka větší problémy se stabilitou budeš mít s tímto . Taková lampa se ohřála a byla stabilní a dokonce i jiný kus byl v podstatě tvých kmitočtů stejná . Není to až taká veda . Spíš stav a ptej se na reálné problémy . Dopředu nemůžeš vědět , na co se zeptat .

BOBOBO píše:Taková lampa se ohřála a byla stabilní

preto sa ENIAC kazil v priemere každé dva dni
A to bol osadený zvlášť spolahlivými lampami, nie spotrebkou.

Vieš o tom guvno . Abys neumřel blbej , nastuduj si třeba výměny lamp u spojařiny dojče za II WW .

BOBku, vrať se do hrobu!
Dnes, v době SDR, je stabilita dána hlavně stabilitou jednoho krystalu.
Nejlepší je vzít to z druhé strany a třeba si vyhrát s projektem gnuradio.
Troglodyti si k tomu můžou připojit příjímač s MOS6502 - projekt PhaseLoom.

BOBOBO píše:Taková lampa se ohřála a byla stabilní a dokonce i jiný kus byl v podstatě tvých kmitočtů stejná ..

Pre objektivitu pridávam úryvok z knihy z roku 1957. Niečo na tej stabilizácii ladiacich obvodov teplom, vznikajúcim napr. v elektrónkach, je, ale asi by to človek použil iba z núdze. Dlhodobo by vplyv tepla na materiály v L-C obvodoch mohol byť degeneratívny.

No, já nevím, ale na cívečky a lanka/silný drát odpověděl Hill. Jádro v cívečkách slouží k dolaďování (pozor, pro každý kmitočet je vhodný jiný materiál cívky (ferit indukčnost zvyšuje (feromagnetický), měď indukčnost snižuje (diamagmetická)).
Dvě sekce ladicího kondenzátoru - jeden na vstupu ladí přijímaný kmitočet, druhý oscilátor pro mezifrekvenční kmitočet. Třetí sekce např. u Máje pro laděný anténní předzesilovač (lepší příjem slabého signálu, lepší selektivita....). Materiál běžný hliník, krajní prostříhané destičky pro místní doladění (odehnutí). Měď u malých kondíků v bateriových přenosných rádiích.
Slídové kondíky pokládám za nesmrtelné, solidní stabilita i po 95 letech.
V poslední době nahrazeny varikapy. Než stabilita naladěné stanice je důležitější AVC (automatické vyrovnávání citlivosti), aby kolísání síly signálu se neprojevilo na vstupu nf zesilovače.

Jinak má pravdu HF-Tech, budoucnost je v Software Defined Radio alias Softwarově Definované Radio či Digital Audio Broadcasting alias digitální rozhlasové vysílání (zde příjem).

Třetí problém je kvalita přijímaného signálu. Amplitudová modulace jede tak do 4,5 kHz (což odpovídá kmitočtům do 30 MHz), frekvenční (VKV) má sice cca šířku pásma 200 kHz, což pro 14 kHz (HiFi) zcela stačí, ale vysílací část je dnes samozřejmě digitální a je otázka, co zůstane po převodu z analogového signálu na digi.

Dík za opravy a korekce.

Spíše doplním: kvalitu vysílaného signálu (pozor, myslím jen toho, co odchází z antény vysílače) ovlivňuje spousta jiných faktorů, z nichž převod z původního analogového do digitálního nebývá tím rozhodujícím, protože se zpravidla dělá s vyššími bitrate a do formátů bezeztrátových, nebo se ztratí jen málo.
Samozřejmě to už cestou může pokazit ten, kdo převod obsluhuje, třeba necitlivou úpravou kmitočtového průběhu, následně amplitudovou normalizací (rozuměj - kompresí). Pak už se dá do záznamu sáhnout jen digitálně, což je častější, jenže každý průchod signálu nějakou digitální úpravou se na něm také nějak podepíše. Pro převod do analogového vysílání ještě musí modulace projít optimodem, který hlídá, aby modulace nepřesáhla v klouzavé minutě 0dBr a kvůli tomu v několika subpásmech upravuje úroveň signálu. A to se ještě neví, jestli se pro převod do analogu bere z původní bitrate, nebo už z přesamplovaného na nižší, určené k vysílání v DABu.
A co teprve chyby přenosu, přijímače, detektoru, či dekodéru, ty už toho moc nenapraví.
Výsledkem pak je, že u hifi přijímače pro FM marně hledáš závadu, protože někdy se to skutečně nedá poslouchat, přitom závada není na vašem přijímači.

S tou slídou nemáš úplně pravdu. U těch přes půlstoletí starých se loupou polepy.

Dík za informaci, na kterých typech? Ještě jsem se s tím nesetkal.

Záleží na tom, jestli na slídě ten "polep" je udělanej pokovením stříbrem, nebo hnilíkem ... V dobách dřevních se stříbřilo, hnilík přišel až za WW II ...

Urobil som si rešerš literatúry na tému cermetové potenciometre a šum. V začiatkoch výroby sa písalo v ST a v učebniciach elekroniky, že cermetové potenciometre majú veľmi nízky šum - neviem ale, či je to šum odporovej dráhy, alebo šum bežca. V katalógu TESLA sa už píše, že sa neodporúčajú pre audio obvody. Dôvod nie je uvedený, ale asi sa to týka práve šumu, čo je v rozpore z predchádzajúcim. Môžesa jednať aj o šelest bežca.

Rôzne audiostránky vychvaľujú cermetové potenciometre. Vypadá to tak, že postaviť cermetovy potenciometer do cesty audio signálu nie je problém z hľadiska šumu. Problém je možno v tom, že cermety sú drahé, alebo majú menšiu životnosť bežca, než uhlíkové (?). To je ale v rozpore s ich zvýšenou stabilitou a spoľahlivosťou.

Možno položím otázku na nejakom audio fóre. Ale nie som si istý, či to niekam povedie. Väčšinou riešia otázku, či "má lepší zvuk" potenciometer cermetový, uhlíkový, alebo kov na plaste...