Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

samec píše: Tak to vidím prvý krát takúto blbosť.
...

A přesto se to tehdy používalo. Ještě nemohli tušit, že se jednou narodí génius, který jim to strhá jako naprostou blbost.

Tehdy se stavěly rodinné domy většinou svépomocí. Pomáhala (míchala, přenášela, přidávala) celá rodina a vesnický zedník, tesař, elektrikář to řídili a dělali odborné práce. Dost často se po dokončení stavby manželé rozvedli, protože stavba jim dala zabrat a poznali se ze všech temných stránek.

Panely z předepjatého betonu asi prostě byly pro domek nevhodné, drahé nebo nedostupné. Shánění materiálu a podplácení vedoucího Stavebnin byla disciplína sama o sobě.

jenicek píše:Odpověď: průhyb a samonosné vs. nosné

To nechápu. Když vyrobí a prodají takovéto nosníky konkrétní délky, tak jsem myslel, že už se "unesou" samy (plus zatížení shora samozřejmě) bez podpírání.

PavelFF píše:Panely z předepjatého betonu asi prostě byly pro domek nevhodné, drahé nebo nedostupné.

Tím podepřením to právě předepneš. Aspoň ten systém, co tu mám na stropech já (betonové nosníky a mezi nima naskládané betonové bloky), se předepíná.

Ty panely z uhlířskojanovické cihelny jsou keramicko-betonové, s ocelovou výztuží, a s předpjatou konstrukcí. Jsou ihned zatížitelné jako třeba Spiroly. Mimochodem, tak cihelna je už pěknejch pár let zavřená, a v areálu se nachází několik firem. Ředitel té cihelny byl můj soused, kterej to tam přived ke krachu.

lesana87 píše:

PavelFF píše:Panely z předepjatého betonu asi prostě byly pro domek nevhodné, drahé nebo nedostupné.

Tím podepřením to právě předepneš. Aspoň ten systém, co tu mám na stropech já (betonové nosníky a mezi nima naskládané betonové bloky), se předepíná.

Ne, takhle se předpjatý beton opravdu neudělá.
Stropní systém který máš, není z předpjatého betonu. Podepírá se, protože až do zatvrdnutí betonu není nejen nosný, ale ani samonosný.

PavelFF píše:Panely z předepjatého betonu asi prostě byly pro domek nevhodné, drahé nebo nedostupné. Shánění materiálu a podplácení vedoucího Stavebnin byla disciplína sama o sobě.

Ale veď tie keramické panely sú tiež predpäté, len je časť betónu nahradená pálenými keramickými tvarovkami. To chceš tvrdiť, že tie pálené tvrovky a práca s nimi sú lacnejšie než betón, ktorý nahradili? A nemiešaj do toho svojpomoc, lebo tie keramické panely majú veľmi ďaleko od svojpomoci.

PavelFF píše:

jenicek píše:Odpověď: průhyb a samonosné vs. nosné

To nechápu. Když vyrobí a prodají takovéto nosníky konkrétní délky, tak jsem myslel, že už se "unesou" samy (plus zatížení shora samozřejmě) bez podpírání.

Všimni si, že z tých nosníkov (na rozdiel od tých blbých keramických panelov) z vrchu vytrčajú oceľové drôty. Tie sa previažú s kari rohožou a zalejú betónom. Až takto dokopy to tvorí výsledný nosný systém.

Keramické stropní panely jsou ze železobetonu, ne z předpjatého betonu.

Na foto od sr71 budou ale jen nosníky, ne panely.

feliz_navidad píše:Ne, takhle se předpjatý beton opravdu neudělá.
Stropní systém který máš, není z předpjatého betonu. Podepírá se, protože až do zatvrdnutí betonu není nejen nosný, ale ani samonosný.

Je zadáno, v závislosti na délce nosníků, o kolik má být střed nosníků výš než konce. Co je to jiného než předepnutí?

Tady si někdo prostě plete betonářskou výztuž s ocelovou výztuží (čtvrtinová pevnost). Možná by to chtělo i prostudovat, jak vzniká a funguje předpjatý beton.

lesana87 píše:

feliz_navidad píše:Ne, takhle se předpjatý beton opravdu neudělá.
Stropní systém který máš, není z předpjatého betonu. Podepírá se, protože až do zatvrdnutí betonu není nejen nosný, ale ani samonosný.

Je zadáno, v závislosti na délce nosníků, o kolik má být střed nosníků výš než konce. Co je to jiného než předepnutí?

Nadvýšení pouze kompenzuje průhyb způsobený vlastní hmotností + může částečně kompenzovat průhyb od stálého zatížení. Po uvolnění podpěr se nosník elasticky ohne.
Nadvýšení nevytváří tlak do betonu a nevytváří vnitřní napětí.

No já si myslím, že to nadvýšení vytváří tlak do betonu v horní části. Oblouk mezi stěnami (nadvýšený nosník) je delší než jeho tětiva (nepodepřený zatížený nosník), takže se musel stlačit a to nejvíc v horní části.
No dobře, není to předepnutí, to napětí tam vznikne až po odstranění podpěr, je to nadvýšení. Výsledkem je rovný strop místo prohnutého dolu.

Podstatou předpjatého betonu je vytvořením tlakového napětí pomocí předepnuté výztuže zcela nebo z větší části kompenzovat tahové provozní zatížení.

Prakticky a zjednodušeně - fakt hodně napneš dráty nebo lana (1400MPa, např. drát 10mm napínáš silou 110kN), zaleješ betonem, necháš utvrdnout a povolíš. Tahle napínací síla ve výztuži a tím i v betonu zůstane (ve skutečnosti je to o něco míň) jako tlakové napětí a působí proti tahovému napětí při zatížení.

Předepnutím betonu řešíš nízkou pevnost betonu v tahu.

Nadvýšením řešíš průhyb. Výsledkem je rovný strop, ale tahové napětí v nosníku při zatížení je stejné ať je nosník nadvýšený nebo ne.

jenicek píše:Mácháte tady různý technologie dohromady. To co je na původním obrázku tazatele jsou starý keramický prefabrikovaný překlady. Skládají se z podélné výztuže zalité betonem na keramickém podkladu.
Druhá fotka jsou vložky, ale do jiného starého systému

pořád mi nejde do hlavy jakým postupem je dělaný strop z těchto vložek (ty vložky jsou na tom stropu širší částí směrem dolů), znáte někdo tento system?

Miako stropy jsem dělal na přístavbě baráku už v roce 1978. Hurdy nebyly dlouhodobě k sehnání a Miaka a trámce dělala cihelna v Bydžově. Miaka byly tvarovky asi 50 x 30 x 20 cm s průchozíma třema nebo čtyřma dutinama. Byly dvě možnosti jak z nich udělat strop. Použít hotový trámce ve tvaru obrácený T ve kterých byly 3 roxory dva dole a jeden nahoře. Trámce se dělaly různý délky asi do 6 metrů. Mezi ty trámce se naskládaly Miaka. Do rozponu 2m se to nemuselo nijak podpírat. Druhá možnost byla použít šalovací desku, Miaka naskládat s mezerama a vložit mezi ně jen roxor. A v obojím případě se to muselo přebetonovat aby se zabetonovaly ty trámce nebo mezery a navrch ještě 4-5 cm betonu. Pak byla ještě třetí možnost, použít jen samotné trámce a naskládat jeden vedle druhýho a přebetonovat. Řekl bych, že na obrázku tazatele je tenhle způsob. V Bydžově na jednom baráku vytáhli podepření na rozponu kolem 5 metrů moc brzo a celý jim to vlastní vahou spadlo.