Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tady by mohli dat k tomu info taktez:
https://www.spartaky.cz

EKKAR píše:Napiš rovnou, že měla protekční "espézetku" složenou ze 4 stejnejch číslic.

To je taky jediný, co tebe může napadnout, že jo.
Ne, vole. Děda Rousek je dodnes můj velký vzor. Skromný, náročný na druhé, pracovitý a uznalý. Nikdy svoje postavení nijak nevyužíval. Předsedou se stal tak, že když kulaci na Přibyslavi viděli jak v okolí bolševici pronásledují a dokonce fyzicky likvidují sedláky (proslulá Litoboř je nedaleko, jednomu místnímu odpráskli syna jen tak z prdele na Mydlárně), dohodli se, že teda to družstvo založí. A největšího kulaka si zvolili za předsedu. S bolševikama nikdy nedržel. Když ho později lanařili, opáčil že má nejlepší výsledky v okrese, a že se chce věnovat práci. Celý život chodil v jedněch mysliveckých hadrech a jezdil právě tou starou plečkou, i když mu po restitucích patřilo všecko v okolí několika kilometrů. Tvoje kydy o protekčnosti jsou zcela mimo.
Tu stovku měl totálně osápanou, protože s ní jezdil akorát do lesa a na pole. Původně byla bílá, ale po patnácti letech ji nastříkal tmavě modrým Industrolem. Komplet, včetně gumy kolem oken, lišt a klik. Ten Industrol časem vyšisoval do barvy sepraných montérek. V kůlně se po ní válela sláma, sypaly špalky a sraly na ni slepice. A takto tu stovku znali všichni v okrese. Jednou mi policajt v Hradci vytýkal, že mám v techničáku zapsanou špatnou barvu. Vysvětlil jsem mu, že za mokra je to auto opravdu tmavě modré. Policajt to zkusil nasliněným prstem, a se slovy "no jo, vopravdu" mě propustil.

EKKAR píše:Já už si pamatuju akorát koupi tátovy Š-110LS v roce 1973

To ti byly čtyři...
Mně naši vyprávěli, kterak kupovali v červnu roku 1989 Š 125 L. Měli rozhozené sítě mezi známými a jedni měli někoho v Boleslavi; asi víc udiček. Jednu si ti známí koupili v květnu a druhá se jim naskytla v červnu.
Byla ve sněhuláku, základní výbava, jediný nadstandard byly budíky co se dávaly do Rapidů a lepších (GL, GLS) - vše pod jedním antireflexním sklem.
Sloužila dobře, v roce 2006 byla ještě normálně pojízdná a z důvodu koupě lepšího vozu byla prodána cikánům do Kladna.

Hubert_79 píše:

EKKAR píše:Já už si pamatuju akorát koupi tátovy Š-110LS v roce 1973

To ti byly čtyři...
....

A taky to bylo první auto, který jsem kdy řídil po normální silnici - tenkrát ještě s pomocí, v asi 6-7 letech tátovi na klíně, on šlapal pedály a řadil, já kroutil volantem ... Ale díky tomu jsem byl ve 14 schopnej bez problémů jezdit v podstatě s libovolným autem a v 16, když jsem ještě ani neměl "papíry" na "fichtla", jezdit s tátovým vědomím na férovku i po městě ... Jasně, Prágl to nebyl, ale běžnej provoz už jo. Dneska by za to byli orgáni schopní kohokoliv snad i zastřelit, my prostě takhle řidičsky vyrůstali. Někdo na traktoru po poli, někdo holt takhle ...

PavelFF: Prostě nadřízený nařídil pracovníkovi, že musí jet na pracovní cestu a použít při tom svůj osobní automobil. Pak se vyplnil formulář "Vyúčtování pracovní cesty", kde se uvedlo odkud kam (formulář sloužil současně i pro výpočet stravného), od kolika do kolika, počáteční stav tachometru, počet ujetých km atd. Úhrada za ujetý km byla nějak jednotně stanovena vyhláškou. Nevím už, jestli se taky zapisovalo tankování, ale cena benzínu určitě ne, protože byla všude jednotná. Na základě tohoto formuláře pak paní účetní po schválení nadřízeným tu cestu proplatila.

Jestli si to dobře pamatuju, tak tohle platilo s nějakým omezením ještě v 70.letech - a dokonce se na to v některejch fabrikách místo peněz za spotřebovaný palivo fasovaly "Poukázky na odběr pohonných hmot" neboli "bloky na benzín/naftu", což byly předtištěný poukázky, za který "socialistický organizace" odebíraly u pump n.p. Benzina/Benzinol palivo.

Jak v tomhle systému zafungovalo, když člověk vlastní auto naboural při služební cestě? Protože dnes si svoje auto na služebku lze vzít pouze když má havarijní pojištění.

Netuším, když jsem vlastní auto používal pro služební cesty, už platilo to co píšeš - povinný havarijko. Historičtější uspořádání by musel doložit někdo jako Hill. Já jen doplním, že když se mi v roce 2002 stala se služebním autem drobná nehoda, kdy jsem najel na předmět spadlej z malýho náklaďáku jedoucího přede mnou stejným směrem, čímž došlo k poškození předního nárazníku a "šusplechu" pod motorem - a ten kindernáklaďák přes moje troubení ujel, tak i když služebák byl po malým zásahu á-la McGiver plně pojízdnej, tak zavolání opicajtů na místo a nechání událost zdokumentovat mi ušetřilo docela dost velkou částku - protože oprava nakonec vyšla na skoro 20 klacíků a díky protokolu se svědectvím dalších 4 svědkyň, že jsem najetí na ten předmět nemohl zabránit jsem byl z obliga a všecko cálovala pojišťovna. Tam se ale jednalo o vozidlo v majetku zaměstnavatele ...

Naši byli někdy v r. 1963 v pořadníku na Octavii (po předchozí vinkulaci 20 000 Kč) , myslím že tehdy stála kolem 28 000 Kč, pak ji zdražili asi na 35000Kč , ale výroba skončila a nakonec koupil Š 1000 MB za 44.000 Kč.
Za stejnou cenu jim mimochodem nabízeli Renaulta R8, ale ten byl tehdy jen čtyřmístný, později to změnili na klasických 5 míst.

ransom píše:Protože dnes si svoje auto na služebku lze vzít pouze když má havarijní pojištění.

To záleží čistě na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance, zákonná povinnost tu není.

Co pamatuju, tak havarijní pojištění povinné nebylo, tu podmínku si ale firma asi mohla stanovit. Tehdy to po mně nikdo nechtěl a nikdy jsem to nepotřeboval zjistit.
Dnes je na firmě, jestli nechá služebními auty jezdit kohokoli s příslušným řidičákem, nebo bude trvat nejméně na referentských zkouškách (na nich trvají obvykle leasingovky, když jsou služební auta na operák).

Hill píše:Co pamatuju, tak havarijní pojištění povinné nebylo…

Taky si to myslím. V letech 1979-1985 a 2008-9 jsem občas jezdil na služebky soukromým vozem, a nikdo se mě nikdy na havarijní pojištění neptal (v tom prvním období jsem ho měl, v tom druhém ne).