Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

EKKAR píše: 15 črc 2026, 22:35 U Toma chápu, že ho tím směrem lákal pšonskej chlast, ale co jeho ségru?

Chlast asi sotva. Nechlastám. Jinak Poláci jezdí pro chlast k nám. Do Polska se jezdí pro čokoládu.
Ségra byla někdy v roce 89 na brigádě na zámku Náchod, a zamilovala se do kastelána. Tak šla za ním.
Já se přiženil v roce 91 nejprve do Smiřic. Pak bejvalka dostala učitelské místo s bydlením v Provodově, já se pracovně upíchnul v České Skalici. Pak chvíli Nové Město nad Metují, po rozvodu jsem bydlel ve Skalici. Za tři měsíce jsem potkal svou druhou ženu a koupil byt v Náchodě.
Rodiny spolužáků měly chalupy různě v Jizerkách, Lužických horách, na Českém Švýcarsku. Jezdili jsme tam jako parta. No a dost se jich tam usadilo.
Já byl hovno Pražák. Táta byl zemědělec, zahrádkář, chovatel, takže jsem vyrůstal se slepicema na zahrádce na periferii. Z města jsem vytěžil dobré, a před špatným zdrhnul. Zmizet z Prahy jsem plánoval už od průmyslovky.

ransom píše: 15 črc 2026, 22:57 ...Poláci jezdí pro chlast k nám. Do Polska se jezdí pro čokoládu.
...

To je zajímavý - když u nich jsou regály s pivem i tvrdým chlastem v obchodech tak 3x větší než u nás ... Ale čokoladu WEDEL 64% si kupuju, ta ještě není tak hořká jako 80% ...

U nás je chlast levnější. Když pominu Poláky v supermarketech u hranic, tak v Bělovsi je speciálně pro ně krám s chlastem. Imrvére tam stojí nějaký polský autobus nebo dva. Nikdo jinej tam skoro nechodí. Najdeš to jako "Domeček u cesty".

@hydrawerk: Ono to nebude tak jednoduchý...
Budova č. 34 byla zničena bombardováním v roce 1944 a postavena v padesátých letech již jako sklad obuvi. Tehdy neexistovala elektronická požární signalizace, nicméně v budově byla hydrantová síť a suchovody. Kromě toho měl tehdejší Svit vlastní profesionální podnikovou požární jednotku.
Pokud si vezmeme požární zatížení - v tehdejší době se obuv šila z kůže. Kůže jako taková moc dobře nehoří. I kováři mají zástěry z kůže. Než přišly nové materiály, tak i hasiči měli zásahové oděvy z kůže. V dnešní době, kdy je užíváno převážně umělých hmot, muselo být požární zatížení daleko vyšší, než na jaké byla budova původně konstruována.
Absence EPS - v době kolaudace (1955) byla budova zcela vyhovující tehdejším požárním předpisům. Od té doby byla stále využívána jako sklad, nedošlo tedy ani ke změně užívání, ani k rekonstrukci, která by si vyžádala změny dle ČSN 730844 (pokud si to dobře pamatuju). I kdyby měl majitel max. požární zatížení uvedeno ve smlouvách, pochybuji o tom, že by to bylo ze strany nájemců dodržováno a z jeho strany kontrolováno. Určitě by šlo budovu dovybavit EPS, to ovšem předpokládá zdražit nájem. A pokud vím, tak v budově nebyly třeba dveře s požární odolností.
Každá konstrukce má definovanou požární odolnost. Co se týče železobetonu, tak se udává 180 minut. Pokud požár trvá déle, může dojít ke zřícení, což se taky stalo. Klobouk dolů před velitelem zásahu, který tohle nebezpečí včas rozpoznal a jednotky stáhl. Mohlo to dpadnout daleko hůře.
A co se týče případného laického hašení z hydrantů - to lze pouze do určité míry. Pokud hoří platické hmoty, pak se při hoření uvolňují jedovaté a dráždivé plyny. Takový kouř donutí člověka v první řadě zdrhnout, než něco zkoušet.
Dál asi nemá smysl předkládat hypotézy, hasiči a policie to šetří a výsledky šetření budou k dispozici.

Našel jsem článek na Facebooku. Prej v budově 34 v roce cca 1955 elektronická požární signalizace byla.
A ve veletržním paláci kdysi bylo stabilní hasicí zařízení. V době požáru bylo nějak vyřazené...
https://www.pozary.cz/clanek/1954-1974- ... ne-sirily/

V objektu nebylo instalováno stabilní hasicí zařízení, v minulosti bylo vyřazeno z provozu.

To by mne teda zajímalo jak taková "EPSka" před 70ti fungovala? Napadá mne jediné bimetal, siréna, žárovka.

Před sto lety už tam byly zvonky (spíše zvonce) a sirény elektrické s generátorem poháněným turbínkou v přívodu vody do sprinklerů, to aby to zvonilo, i kdyby byla budova bez proudu. Jak začala téct voda, spustila signalizace. V době předelektrické ta turbínka jednoduše tahala za zvon, nebo paličkami na lankách napínaných silou odstředivou rovnou bušila do zvonce.
Podmínkou byl dostatečný tlak v potrubí a dostatečná zásoba vody.

Tak upřesním - EPS tam údajně byla a skutečně poplach vyhlásila, díky tomu se lidé evakuovali. Nebyla připojena přímo na HZS, ale na ostrahu objektu. V době příjezdu hasičů již mělo být celé deváté patro v plamenech.
K historii - zde se omlouvám za nepřesnost, skutečně dříve EPS existovaly. Fungovaly na pricipu tepla. Buď bimetalem, jak zde bylo řečeno, nebo drátkem, který se teplem přerušil. Vlastní spínání poplachu bylo řešeno pomocí relé. Tohle jaksi již nepamatuju. Poprvě jsem se setkal až se skutečnou elektronikou z Tesly Liberec.
Sprinklery (případně drenčery) v budově skutečně nebyly, to říká i velitel zásahu v tiskové zprávě.

Včera jsem okolo šel a hasiči mají pořád co dělat - naštěstí je ve Dřevnici vody dost.

Jeden postřeh - budova se stavila po třech etapách v letech (asi) 1949 - 1955 - z finančních důvodů. Stav budovy během stavby lze najít jak na archivních fotkách, tak na starých leteckých mapách. Info je i zde. Zajímavé je, že vydržela nejstarší část budovy z roku 1949, zatímco části, co se stavěly v 50. letech šly k zemi.

Jsem zvědavý, jak se k této budově postaví Cream - už mají nachystaný projekt rekonstrukce, akorát jim chybí budova...

Posílám jednu fotku, jak to prý vypadalo vevnitř před požárem - hasit bych to nechtěl...

Možno niekomu vyhovovalo, že to zhorelo a spadlo. Sklad na fotke vyzerá skôr na sklad bordelu, než na sklad tovaru. Pootvárané krabice a žiaden systém ukladania a evidencie. Samotná budova ani nemusela byť vhodná na prestavbu. Totiž na sklady sú iné normy, než na verejne prístupné budovy. Zaťažiteľnosť podlažia, hygiena,... Prestavba by bola drahšia, než stavba novej budovy. Teraz môžu namiesto jednej nepraktickej budovy postaviť tri štandardné, moderné.

To je sklad Alpine Pro.

Veľmi "Pro" nevyzerá.

Odbroník na všechno tvl

Já jsem viděl opravdu jen zbytky hóódně starýho hasícího systému v objektu v Přelouči, kde začínal v ČR skoro před 100 lety Siemens & Halske. Už tehdá to mělo sprinklery podobný těm součastnejm, skleněná ampule co za nějaký teploty pukla a spustila vodu do rozprašovače. A energetik, dnes pán kolem 90 let mi říkal, že to pamatuje funkční ještě když po válce nastoupil jako učeň, ten systém vyhlásil požár z poklesu tlaku v rozvodu vody. Na půdě to mělo nádrž na vodu a hasilo to samospádem. Jo a taky tam měli starej skleněnej hasící granát, koule asi 30 cm, co se prý měla hodit do ohně a zdrhnout co nejdál před tou chemií, co začala chemickou reakcí hasit.

Nádrž na střeše se sprinklery byly nejspolehlivější řešení pro případ požáru zvlášť tam, kde nebyl dostatečně dimezovaný vodovod a chyběl systém veřejných hydrantů. Také měla své nevýhody - vyšší statické zatížení stavby, udržování těsnosti, nutnou pravidelnou výměnu vody, v zimě zateplení a ohřev proti zamrzání...
To se samozřejmě netýká tohoto případu - dokud v objektu panoval čilý ruch, navíc se tam pracovalo se špatně hořlavým materiálem, nebyla další opatření potřeba. Jenomže se podstatně změnilo požární zatížení, prostory zůstávaly dlouhé hodiny bez dohledu, navíc pronajaté více různým uživatelům... jestli se při těch změnách požární bezpečností vůbec někdo zabýval.
Každopádně je to škoda - kdo dnes kouká z vlaku, uvidí kolem zastávky Střed už ne jednotné město výrobních budov, ale nepřehlédne chybějící zub se zbořeništěm.

Jde také o lidi: jeden takový požár jsem zažil, i když ta hala byla o něco menší, ale také šla k zemi. A to se tam na dodržení požárních předpisů dbalo až úzkostlivě a kontrolovalo se často, dokonce se nacvičovaly činnosti při poplachu, aby každý věděl, co má dělat. Požár si počkal na poslední směnu před celozávodní dovolenou, kdy se odstavovala výroba a směna už byla obsazená sotva z poloviny.
Ano, teď o těch lidech: normálně si všichni stěžují, že mají blbou práci, ještě blbě placenou, koktavý rytmus čtyř směn... ale po takovém průseuru si na takové stížnosti nikdo nevzpomněl, všichni najednou zabrali, aby fabriku, na kterou nadávali, zase měli. Už neříkali "jejich" fabrika, ale "naše". Dnes už zase brblají...
Kdo ví, jestli to tak bude fungovat i ve Zlíně, kde se v budově 34 už dlouho nevyrábělo, lidí tam docházelo jen pár, jestli i pro pamětníky je to zachování panoramatu areálu také tak cenné...